#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

'PATOLOGIE GIT


Authors: O. Daum
Published in: Čes.-slov. Patol., 58, 2022, No. 4, p. 183-184
Category: Monitor

... morfologie fundických glandulárních polypů poukazuje na jejich etiologii

Fundické glandulární polypy (polypy fundické žlázky, angl. fundic gland polyps, FGP) jsou nejčastějším typem žaludečních polypů. Většinou jsou sporadické ne-syndromové (podle současných názorů způsobené především terapií inhibitory protonové pumpy (angl. proton pump inhibitors, PPI)), vzácněji však mohou být asociovány s polypózami, zejména s familiální adenomatózní polypózou (FAP), dále se syndromem žaludečního adenokarcinomu a proximální polypózy žaludku (angl. gastric adenocarcinoma and proximal polyposis of the stomach, GAPPS), vzácně i s MUTYH-asociovanou polypózou (MAP). Rozdíly v morfologii mezi ne-syndromovými FGP a FGP asociovanými s jednotlivými syndromy nebyly dosud komplexně studovány.

Autoři citované studie porovnávali architektoniku fundických žlázek, výstelku mikrocyst, přítomnost hyperplázie parietálních buněk a alterace foveol ve 118 FGP od 109 pacientů (39 ne-syndromových, 38 s FAP, 32 s GAPPS). Kombinací charakteristických variant výše uvedených parametrů definovali 3 histologické obrazy:

Obraz A charakterizuje přítomnost mikrocyst střední velikosti (0,3-0,6 mm), které jsou vystlány směsí mucinózních, hlavních a hyperplastických parietálních buněk; nepravidelně vinuté žlázky a hyperplázie foveol. Obraz B je definován malými mikrocystami (< 0,3 mm) vystlanými hlavními buňkami a parietálními buňkami bez jejich hyperplázie; hvězdicovitou konfigurací žlázek a zkrácením foveol. Obraz C sestává z přítomnosti velkých mikrocyst (> 0,6 mm), lemovaných mucinózními buňkami, v kombinaci s nepravidelně vinutými žlázkami a invertovanou foveolární hyperplázií (při níž vznikají aberantní bazálně se rozšiřující foveoly).

Obrazem A se prezentovaly většinou ne-syndromové FGP (74 %), zbytek (26 %) tvořily FAP-asociované FGP. Do obrazu B spadaly převážně (82 %) FAP-asociované FGP, zatímco ne-syndromové tvořily méně než pětinu (18 %). Obraz C byl pozorován výhradně v GAPPS-asociovaných polypech. Z jednotlivých znaků je vhodné ještě zdůraznit hyperplázii parietálních buněk, vyskytující se signifikantně častěji v ne-syndromových polypech, a významně větší rozměry polypů asociovaných s GAPPS.

Z praktického hlediska má nejvyšší diagnostickou hodnotu nález obrazu C, který pravděpodobně svědčí takřka určitě pro výskyt v rámci GAPPS. Naopak, distribuce ne-syndromových a FAP-asociovaných FGP mezi obrazy A a B, i když s významnými statistickými rozdíly, vykazuje značný překryv, který vyžaduje seznámení se s farmakologickou a rodinnou anamnézou pacienta, případně i s dalšími endoskopickými nálezy, před stanovením příliš konkrétní (a někdy i alarmující) diagnózy. Nelze vyloučit, že diferenciální diagnóza mezi etiologickými typy polypů prezentujících se obrazy A a B je modifikována „epidemií preskripce“ PPI, která je zodpovědná za hyperplázii parietálních buněk, a to i v případných syndromových polypech (informace o užívání PPI nebyla bohužel ve studii zahrnuta).

Zdroj:

Kovari et al. Fundic gland polyps related to diverse aetiologies show subtle morphological differences: a multicentre retrospective study. Histopathology 2022; 80(5): 827-835.


Labels
Anatomical pathology Forensic medical examiner Toxicology
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#