Minimálně invazivní deliberace ureterů při retroperitoneální fibróze (morbus Ormond) – video

Download PDF English version

Authors: Milan Hora ¹; Olga Dolejšová ¹; Petr Stránský Jr. ¹; Dominika Šiková ¹; David Suchý ^2,3; Jiří Ferda ⁴
Authors‘ workplace: Urologická klinika LF UK a FN Plzeň ¹; Oddělení klinické farmakologie, FN Plzeň ²; LF UK v Plzni ³; Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň ⁴
Published in: Ces Urol 2025; 29(2): 67-68
Category: Video
doi: https://doi.org/10.48095/cccu2025009

Overview

Úvod: U idiopatické retroperitoneální fibrózy dominuje zavzetí ureterů do retroperitoneální fibrotické masy (zejména ve střední části ureterů), což vede k rozvoji (dolicho-) megaureterů s následnou progredující renální insuficiencí. Levá strana bývá postižena dříve. Řešením je ovlivnění etiopatogeneze onemocnění (zejména kortikoidní léčba) a derivace horních cest močových. Je možné provést buď trvalý stenting obou ureterů se všemi svými nevýhodami, či jejich deliberaci, která se historicky prováděla otevřeně ze střední laparotomie, nověji miniinvazivně. V práci hodnotíme výsledky miniinvazivní (laparoskopické, resp. roboticky asistované) deliberace a prezentujeme video robotické varianty.

Soubor: V období 2001–2024 bylo k oboustranné deliberaci indikováno devět nemocných – tři muži (33 %) a šest žen; průměrný věk 58,5 ± 6,9 (48,8–69,6) roků; body mass index (BMI) 28,9 ± 5,8 (19,5–38,1). První čtyři řešení laparoskopicky, pět poté roboticky asistovaně. U dvou (22,2 %) nemocných nebylo možno uretery z těžkých fibrotických změn uvolnit (jeden z laparoskopie ponechán na stentech, druhý řešený roboticky asistovaně, provedena otevřená nefrektomie u ledviny s 8,6 % funkce a otevřená druhostranná deliberace – ze střední laparotomie). Doba operace obou stran (bez otevřeného výkonu) byla 154,0 ± 33,5 (100–201) min.

Video: Ukazuje deliberaci obou ureterů roboticky asistovaně. Je užit čtyřramenný systém da Vinci Xi, poloha na boku 70°. Začínáme postiženější levou stranou. S Veres jehlou vytvořeno kapnopretitoneum tlakem 12 mm Hg, pupkem zaveden asistentský port 11 mm, za kontroly zrakem zavedeny čtyři robotické 8mm porty. Kamera 30°, ProGrasp™, bipolární grasper Maryland™, monopolární nůžky. Otevřeno parakolické peritoneum, nalezen ureter od dolního pólu ledviny až pod ilické cévy. Pod deliberovaný močovod vloženo mediální peritoneum a fixováno k laterálnímu okraji stěnami či Hem-o-lok® L klipy. Ponechán port v pupku, změněna poloha a identicky provedeno identicky na pravou stranu. Břišní drenáž neodvodněna. Ureterní stenty odstraněny za 3–6 týdnů.

Výsledky: U 8 nemocných, kde bylo možno uretery deliberovat (15 močovodů, z toho 1 otevřeně), je známo dlouhodobé sledování všech 15 močovodů, u nichž není nutný další stenting oboustranně ani jednostranně a nedochází k rozvoji renální insuficience. Doba sledování je v průměru 63,9 ± 64,3 (1–158) měsíců. U 8 kombinováno s kortikoidní terapií, která vedla vždy k výrazné regresi fibrotických hmot.

Závěr: Deliberace močovodů při morbus Ormond je proveditelná miniinvazivně (laparoskopicky či roboticky asistovaně) u 77,8 % s překvapivě dobrými dlouhodobými výsledky umožňujícími uchránit horní cesty močové a vyhnout se dlouhodobému stentingu (ve 100 %). Robotické variantě dáváme nyní jednoznačně přednost.