I o prázdninách je třeba propagovat dermatovenerologii

Přes prázdninovou atmosféru, nebo právě kvůli ní, proběhl v úterý 15. 7. 2025 plánovaný seminář „Dermatologie není jen kožní“, který uspořádal Výbor České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP, z.s., ve spolupráci s Výborem pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jeho mottem bylo letošní prohlášení Světové zdravotnické organizace, že „Kožní onemocnění je třeba považovat za globální prioritu veřejného zdraví“. Podařilo se nám nakonec zajistit velmi reprezentativní prostory Kaiserštejnského paláce na Malostranském náměstí (ve kterém kromě jiných žila řadu let i Emma Destinová), takže naše akce na motivy aktuálního stanoviska Světové zdravotnické organizace o významu kožních chorob pro veřejné zdraví proběhla ve více než důstojném prostředí.

V sále se sešlo kolem 80 hostů z řad představitelů státní správy, vás dermatovenerologů a dalších specialistů, ÚZIS, firem, pacientů a novinářů. Z novinářů nešla přehlédnout přítomnost televize Nova, CNN Prima News, Českého rozhlasu, Deníků VLM, Zdravotnického deníku, Medical Tribune a dalších. Většina z nich už své příspěvky odvysílala nebo zveřejnila hned v úterý a asi jste tyto pozitivní výstupy také zaregistrovali. I podle přítomných účastníků byly přednášky, rozhovory s pacienty i závěrečný diskusní blok s osobnostmi velmi zajímavé a informativní. Myslím, že se veřejnost laická i odborná o našem oboru dozvěděla spoustu nového a užitečného.

Jak byl vlastně celý program koncipován? Jako červená nit se jím vinula naše přirozená témata prevence, včasné diagnostiky, účinné léčby a dlouhodobé péče. Seminář jsem jménem výboru ČDS a vzpomínkou na svého prvního učitele dermatovenerologie profesora Zárubu, který bydlel ve vedlejším domě, zahájil společně s videopozdravem od vedoucí české kanceláře Světové zdravotnické organizace paní Dr. Zsofií Pusztai, která mj. zdůraznila úspěchy českých dermatovenerologů na příkladu dvou pražských fakultních nemocnic na poli zlepšování kvality života kožně nemocných.

První blok s názvem Česká dermatovenerologie dnes otevřela MUDr. Hana Zákoucká svou přednáškou „Jsou pohlavně přenosné choroby ještě tématem“ a snadno dokázala, že tomu tak je, dokonce, že nabývají na stále větším významu.

Na ni navázala profesorka Arenbergerová a nenechala nikoho na pochybách, že trichologie je integrální součástí našeho oboru, který je provázán s endokrinologií, autoimunitami a dalšími systémovými onemocněními s velkým dopadem na celkové zdraví i kvalitu života pacienta. Přitom dnešní dermatovenerologie nabízí celou řadu možností, jak i tyto choroby úspěšně zvládat. Vše bylo dokumentováno na úrovni evidence-based medicine i kazuistickými příklady. Její přednáška „Nechme na hlavě“ tak i zatím nepřesvědčeného posluchače ubezpečila o tom, že chybění vlasů zaručeně není jen vadou na kráse.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky profesor Ladislav Dušek dokumentoval ve svém prvním příspěvku na tvrdých datech, že není jisté, zda skončíme nebo neskončíme na kožní rakovinu. Připomněl, že kožní nádory postihují stále mladší věkové kategorie a kromě zásahu do rozpočtu zdravotního pojištění se podepisují i na ekonomice v sociální oblasti.

Následovala moje přednáška, ve které jsem se snažil přesvědčit posluchače, že musíme dělat všechno pro to, abychom na kožní rakovinu opravdu neskončili. Dnes snad už nikdo nepochybuje, že primární prevence s ochranou proti UV záření je stále nejúčinnějším a i nejlepším nástrojem k přežití bez kožního nádoru. Fotoprotekce ve svých nejrůznějších formách nepatří jen na pláž, ale i do městských ulic střední Evropy. Nesmíme zapomínat na umělé zdroje UV záření. Každému se vybaví solária, ale málokdo myslí na fotoprotekci při používání polymerizačních UV lamp při vytvrzování gelových nehtů. S fotoprotekci je ale třeba myslet i na alimentární suplementaci vitaminem D. Sekundární prevence ve Stanech proti melanomu, které jsou už s námi dvě desítky let, v analogicky laděných různých dalších projektech, i v každodenním provozu dermatovenerologických pracovišť vyžaduje kapacitní dotaci i zapojení nejmodernějších postupů analýzy kožních nálezů výpočetní technikou.

Jak připomněl i profesor Dušek, nikdo nemůže chtít na českých dermatovenerolozích, aby věnovali pouze sekundární prevenci dvě třetiny své roční kapacity, jak by to bylo potřeba při naplnění postulátu o pravidelných vyšetřeních kůže. Závěrem přednášky jsem ale na konkrétních datech zdůraznil, že i pacienti v pokročilých stadiích zhoubných kožních nádorů mají dnes díky moderní biologické a další cílené léčbě desetinásobně lepší šance na přežití, než tomu bylo před patnácti lety. Nelze na to ale spoléhat, úplné vyléčení lze stále nabídnout jen tomu, kdo přijde včas.

Paní MUDr. Nevoralová nenechala v následujícím sdělení nikoho na pochybách, že akné i další asociované choroby je třeba účinně léčit. V pubertě má s pupínky sice zkušenost skoro každý, ale u řady neléčených zanechá akné šrámy nejen na duši, ale celoživotně i na obličeji i jinde.

Profesor Dušek si vzal za řečnickým pultíkem mikrofon do ruky ještě jednou a na moji žádost zpracoval ekonomické dopady vybraných kožních chorob do rozpočtu veřejného zdravotního pojištění i sociálních dávek. Určitě jste od někoho z vašeho okolí slyšeli větu

„Byl jsi docela šikovnej student a proč jsi proboha nakonec skončil na mastičkářském kožním“. Levný obor bez jakýchkoliv možností. Možná bývalo, ale určitě tomu není dnes. O širokém spektru dnešních možností péče o naše pacienty a klienty vás asi nemusím přesvědčovat, a pan profesor Dušek to z mnoha pohledů doplnil o ekonomiku a ke svému vlastnímu překvapení i překvapeným posluchačům ukázal, že v našem oboru se i bez dermatoonkologické léčby točí hezké miliardy.

Po obědě byl druhý blok koncipován jako mé rozhovory s našimi pacienty na motivy otázky jak žijí a co potřebují čeští pacienti.

Karolína Hercíková, která dvě desetiletí před zahájením cílené léčby trpěla atopickým ekzémem, popisovala, jak se s ním natrápila, Barbara Tesařová a Lenka Šourková z neziskové organizace Kolibříci pomáhají vylíčily život bez vlasů v kontrastu se životem s vlasy. Další pacientka prof. Arenbergerové se rozpovídala o tom, jak dlouho trpěla duševně i tělesně před tím, než jí vlasy po účinné léčbě opět narostly. Posledním z pacientů, kterého jsem k rozhovoru pozval, byl horolezec inženýr Jan Trávníček, který před terapií trpěl nejen psoriázou, ale i psoriatickou artritidou. Dnes je mu fajn, na nepořádek, spojený s lupénkou postupně zapomíná a zdolává v Nepálu jednu osmitisícovku za druhou.

Po „biobreaku“ publikum zaujala, jak konstatovaly její účastnice, genderově nevyvážená :-) Panelová diskuse. Do křesel se mnou usedlo pět dam a zároveň významných zdravotnických osobností –⁠ po mé levici místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky profesorka Věra Adámková, ředitelka Institutu klinické a experimentální medicíny Ing. Helena Rögnerová, ředitelka úseku zdravotnického Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, a po mé pravici MUDr. Marta Moidlová, primářka Laser Plastic, tedy Kliniky laserové a estetické dermatologie a plastické chirurgie, a MUDr. Hana Zákoucká, vedoucí Národní referenční laboratoře pro diagnostiku syfilis a chlamydií Státního zdravotního ústavu. Jejich pohled na organizaci zdravotnictví byl motivující nejen pro laiky, ale i novináře a poslance. Kromě celé řady významných organizačních podnětů z moderované diskuze vyplynulo, že zdravotní systém u nás potřebuje zásadní přestavbu. Tak prý příští pokus o tento záslužný krok zase po volbách. Uvidíme. V každém případě jsme se ale už teď shodli, že taková úspěšná setkání, jaké bylo tohle úterní, musíme určitě opakovat. Všem aktivním i pasivním účastníkům za jejich přínos děkujeme.