Osteoporóza u zánětlivých revmatických onemocnění

Chronická zánětlivá revmatická onemocnění jsou spojena se zvýšeným rizikem úbytku kostní hmoty. Prevalence osteoporózy/osteopenie u těchto pacientů je významně vyšší ve srovnání se zdravou populací. Příčiny jsou komplexní. U chronických zánětlivých onemocnění hraje klíčovou roli systémové působení prozánětlivých cytokinů (IL-6, TNFα) na stimulaci kostní resorpce. Prozánětlivé cytokiny pak prostřednictvím systému RANKL/RANK/OPG nastartují osteoklastogenezi a aktivují zralé osteoklasty. Modelovým a v literatuře nejlépe dokumentovaným příkladem tohoto mechanismu je kostní ztráta u revmatoidní artritidy. Kostní remodelaci u revmatických zánětlivých onemocnění ovlivňuje také snížená fyzická aktivita nemocných a další faktory, specifické pro jednotlivá onemocnění (např. alterace metabolismu vitaminu D u pacientů se systémovým lupus erythematodes). Na kostní ztrátě se velkou měrou podílí imunosupresivní léčba, zejména terapie vysokými dávkami glukokortikoidů. Chronická zánětlivá revmatická onemocnění jsou spojena s vyšším výskytem fraktur, především vertebrálních deformit.

Klíčová slova:
osteoporóza, revmatoidní artritida, systémový lupus erythematodes, ankylozující spondylitida, dermatomyozitida/polymyozitida, glukokortikoidy