Psychologické aspekty v perinatálnímedicíně v letech 1980-2000: I. těhotenství

Overview

Cíl studie:
Zpětný pohled na splnění prognózy týkající se psychosociálních vlivů na vývoj ploduv rámci projektu „Zdravý tělesný, duševní a sociální vývoj nové generace“ [11], jakožto výchozí prácenového projektu nazvaného „Zhodnocení vývoje, současného stavu a podmínek k zajištění zdravéhotělesného, duševního a sociálního vývoje nové generace do roku 2010“ (č.: 7346-3).Typ studie: Retrospektivní analýza za období 1980 až 2000, týkající se psychosociální problematikyve vztahu k těhotenství v naší republice.Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě.Závěr: Začátkem 80. let se poprvé v perinatálních studiích soustředila větší pozornost na psychosociálnírizikové faktory a na jejich úzkou vazbu s rizikovými biologickými faktory. Např. v dysfunkčníchrodinách se vyskytovalo významně více kuřaček, obézních žen, častější umělá přerušenítěhotenství, perinatální ztráty apod. V 90. letech se započalo i s epidemiologickými studiemi v tétooblasti.Nové problémové oblasti, které se vynořily se týkaly hlavně těhotných žen s infekcí HIV/AIDS,drogově závislých a po umělém oplodnění těhotenství. Vedle otázek medicínských je zde nutné řešittaké otázky sociální a psychologické.Staronovým tématem je psychoprofylaktická příprava k porodu, která doznala velkých změn,zejména v souvislosti s přítomností otce u porodu. Nezanedbatelné je i sledování vlivu vyšetřovacíchmetod na psychiku těhotných žen, z nichž některé mohou působit negativně, jako např.vyšetření plodové vody odebrané amniocentézou z genetické indikace a „dlouhé“ čekání na výsledky.Jiné naopak působí pozitivně, jako např. ultrazvukové vyšetření plodu, kdy žena může naobrazovce přímo sledovat plod a jeho pohyby.

Klíčová slova:
těhotenství, psychologické a sociální rizikové faktory, IVF + ET, psychoprofylaktickápříprava k porodu