34. evropský psychiatrický kongres Praha 28.–31. března 2026

Letošní evropský psychiatrický kongres s podtitulem „Zlepšování péče a rozšiřování obzorů“ se konal v Praze v prostorách Kongresového centra. Celou akci odstartovalo diskuzní fórum, kterého se kromě českého ministra zdravotnictví zúčastnila i Ledia Lazeri reprezentující Světovou zdravotnickou organizaci. Účastníci fóra se shodli na důležitosti systémových změn ve vzdělávání lékařů v oblasti duševního zdraví. Diskuze směřovala především k potřebě vtáhnout do tohoto tématu nejen budoucí psychiatry, ale také praktické lékaře pro dospělé a pediatry.

Úvodní kongresový den byl zakončen slavnostním ceremoniálem, během kterého byli oceněni mladí a nadějní psychiatři z celé Evropy. Cenu pro významnou ženu v oboru psychiatrie získala profesorka Paola Dazzan a ocenění za celoživotní přínos oboru obdržel profesor Norman Sartorius.

Následující tři kongresové dny byly od brzkých ranních hodin až do večera nabité programem, který byl velmi atraktivní jak pro psychiatry dospělých pacientů, tak pro pedopsychiatry. Profesor Mohr ve své prezentaci o psychofarmakoterapii v období přechodu z adolescence do dospělosti představil aktuální statistiky nárůstu duševních onemocnění v této věkové skupině. Přinesl také praktický návrh [1], inspirovaný NICE guidelines, s návodem na zvládnutí tranzice z péče dětského psychiatra do ambulance pro dospělé pacienty. Kromě včasného zajištění konkrétních odborníků pro daného pacienta se ukazuje jako účinné vytvoření komplexní složky s anamnézou, farmakologickou historií, krizovým plánem a preferencemi stran léčby vypracovanými společně s pacientem.

V přednáškovém bloku věnovaném prevenci a ranné detekci vysoce rizikové (high-risk) populace pro rozvoj psychózy [2] zdůraznil doktor de Pablo z King‘s College London důležitost pojetí schizofrenních diagnóz jako multisystémových onemocnění. Připomněl, že medikace, kterou u těchto pacientů využíváme, s sebou přináší řadu zdravotních rizik [3], která musíme mít na mysli –⁠ zvláště u preskripce v dětském věku. Ukazuje se totiž, že dětský pacient je k nežádoucím účinkům antipsychotik výrazně citlivější než pacient dospělý. Jmenovitě je třeba myslet na rychlejší nárůst váhy, přičemž dětská obezita predikuje obezitu později v dospělém věku a související kardiovaskulární onemocnění. Dlouhodobé vystavení zvýšeným hladinám prolaktinu také vede ke snížení kostní denzity a právě u dětí dochází k výraznější glukózové dysregulaci než u dospělých. Doktorka Maria Rogdaki ve své prezentaci detailně probrala tuto tematiku včetně praktického srovnání jednotlivých léčiv [4]. Při diskuzích o vedlejších účincích antipsychotik se v průběhu celého kongresu často zmiňovaly i možnosti využití GLP-1 agonistů, a to i u adolescentních pacientů v rámci managementu metabolických potíží.

Dopoledne třetího kongresového dne v hlavním sále patřilo bloku o poruchách příjmu potravy. Profesor Monteleone představil svoji práci [5], ve které propojil téma týrání v dětském věku a pozdější rozvoj těchto poruch. Zajímavé bylo shrnutí laboratorních nálezů u pacientů, tedy zvýšený poměr mezi neutrofily a lymfocyty nebo vyšší hladiny TNF alfa u pacientů s anorexií, kteří byli v dětství traumatizováni. Praktické bylo zamyšlení nad vztahem mezi traumatem v dětství a maladaptivním chováním, které u části populace vede k patologickému jídelnímu chování. Paní profesorka Papežová věnovala svůj příspěvek vztahu mezi mikrobiomem a mentální anorexií. Vliv stresu a diet na složení mikrobiomu a změn v epitelu střev přes produkci zánětlivých faktorů, které můžou měnit hematoencefalickou bariéru, tak propojila až s neuronální plasticitou a potenciálním vlivem na jídelní chování. Ukazuje se také, že míra poškození střevní sliznice a mikrobiální složení souvisejí s délkou onemocnění [6].

Poslední den kongresu zahájil prezentací o epidemii samoty profesor Celso Arango, který je zároveň budoucím předsedou Evropské psychiatrické asociace. Přehledně shrnul známé rizikové a protektivní faktory pro pocity úzkosti a deprese u adolescentů, přičemž zdůrazňoval změny, které vidíme v životním stylu a socializaci mladé generace. Mezi méně zdůrazňované rizikové faktory zařadil nedostatek rutiny v životě adolescentů, naopak protektivně funguje dobře nastavená komunikace uvnitř rodiny a dostatek hry a koníčků. Mladí dospělí komunikovali pocity samoty až dvakrát častěji než populace nad 65 let, přičemž právě sociální vazby lidí po celém světě fungují jako nejvýznamnější zdroj smysluplnosti a motivace. V kontrastu s tím profesor prezentoval nárůst času, který trávíme v samotě, a pokles živých mezilidských interakcí. Například v období mezi roky 2003 až 2020 došlo k poklesu času stráveného s lidmi žijícími v jedné domácnosti o 5 hodin za měsíc [7].

Za odborný obsah i velmi příjemnou a kolegiální atmosféru během celého kongresu patří organizátorům velký dík. Nezbývá než se těšit, až se kongres EPA do Prahy v budoucnu opět vrátí.

MUDr. Karolína Čičáková
Psychiatrická klinika FN Brno
e-mail: cicakova.karolina@fnbrno.cz

Účast na konferenci byla umožněna díky finanční podpoře projektu Podpora rozvoje zdravotní péče o dětské duševní zdraví (reg. č. CZ.03.02.02/00/25_102/0005396), realizovaného v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus, spolufinancovaného Evropskou unií