Nové trendy v léčbě schizofrenie

Před nástupem psychofarmakologické éry bylo hlavním cílem léčby schizofrenie zlepšení péče o sebe sama, snížení agresivity a sebepoškozování. Po nástupu antipsychotik (AP) se stávaly cíle léčby stále více ambiciózní. V současné době je cílem remise, zlepšené fungování a uspokojivá kvalita života. Remise je analogicky jako u afektivní poruchy definována symptomatologicky. Dosažení remisí významně souvisí s kompliancí (adherencí k léčbě). Studie věnující se této problematice ukazují, že circa 2/3 nemocných neberou AP tak jak mají, respektive je neberou vůbec. Studie ADHES se zaměřila na údaje o tom, jak vnímají faktory vedoucí k nedostatečné adherenci psychiatři. Anonymním dotazníkovým průzkumem, do kterého bylo zapojeno 80 psychiatrů a 820 jejich pacientů, bylo zjištěno, že názory českých psychiatrů se neliší od názorů psychiatrů ostatních evropských zemí. Výskyt částečné kompliance a nonkompliance hodnotí v souladu s dostupnými literárními údaji. Přibližně u poloviny nemocných přičítají významnou roli zhoršení kognitivních funkcí, životním podmínkám a stigmatizaci, u menšího počtu abúzu. S dostupností atypických AP (která jsou lépe snášena), prvního dlouhodobě působícího atypického injekčního AP (může pozitivně ovlivnit komplianci) a soustavnou psychoedukací, se stává dosažení remise reálné.

Klíčová slova:
schizofrenie, remise, kompliance.