OncoVis: Karcinogenní látky, jejich klasifikace a možný dopad na vznik zhoubných nádorů –⁠ interaktivní dashboard pro klinickou praxi

Overview

Východiska: Prevence zhoubných nádorů představuje klíčový pilíř onkologické péče. Vedle genetických predispozic a faktorů životního stylu hrají významnou roli také karcinogenní látky z životního a pracovního prostředí. Informace o jejich výskytu a vztahu ke konkrétním typům nádorů jsou však pro klinickou praxi často obtížně dostupné. Lékaři se častěji setkávají s pacienty, kteří přicházejí s neúplnými nebo nepřesně interpretovanými informacemi z médií o karcinogenních rizicích, což může vést ke zbytečným obavám a obtížné komunikaci. Přestože existují autoritativní mezinárodní databáze, zejména hodnocení Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer –⁠ IARC), jejich využití v klinické praxi je limitováno složitou strukturou a obtížnou dostupností. Cíl: Cílem tohoto příspěvku je představit interaktivní dashboard OncoVis, který přehledně strukturuje údaje o karcinogenech na základě klasifikace IARC a umožňuje jejich rychlé a intuitivní vyhledávání pro potřeby klinické praxe. Dashboard slouží jako praktický nástroj pro lékaře v oblasti prevence, edukace pacientů a orientace v problematice environmentálních a profesních karcinogenních rizik. Výsledky: OncoVis je webová aplikace hostovaná na doméně oncovis.eirene.eu, jejíž data pocházejí primárně z oficiálních monografií IARC, která jsou dodatečně doplněna a validována. Dashboard umožňuje dynamické vyhledávání dvojím způsobem –⁠ výběrem konkrétního karcinogenu nebo selekcí orgánové lokalizace. Pro každou látku zobrazuje klasifikační skupinu IARC (1, 2A, 2B, 3), hlavní zdroje expozice, cesty expozice a asociované nádorové lokalizace. Aplikace má responzivní design přizpůsobený různým zařízením (desktop, tablet, mobil). Dashboard je pravidelně aktualizován podle nových vydání IARC monografií a jeho dlouhodobá udržitelnost je zajištěna prostřednictvím výzkumné infrastruktury EIRENE.eu. Závěr: Dashboard OncoVis představuje praktický nástroj pro orientaci v problematice karcinogenních látek v klinické praxi. Zpřístupňuje komplexní data z IARC monografií přehlednou formou, kterou mohou lékaři využít při komunikaci s pacienty o environmentálních a profesních rizikových faktorech nádorových onemocnění. Nástroj je volně přístupný a může přispět k posílení preventivní role onkologů.

Klíčová slova:

novotvary – karcinogeny – karcinogeneze – rizikové faktory – primární prevence – environmentální expozice – pracovní expozice – expozom

Úvod

Prevence zhoubných nádorů je dlouhodobě jedním z klíčových pilířů onkologické péče. Vedle genetických predispozic a faktorů životního stylu hrají významnou roli také externí environmentální expozomové faktory, mezi nimiž mají klíčové postavení karcinogenní látky. Informace o jejich výskytu, místě vzniku, mechanizmech účinku a vztahu ke konkrétním typům nádorů jsou však pro klinickou praxi často obtížně uchopitelné a dohledatelné.

Lékaři se v každodenní praxi stále častěji setkávají s pacienty, kteří přicházejí s informacemi získanými z médií či internetu, týkajícími se údajných karcinogenních rizik běžných látek, potravin, výrobků nebo profesních expozic. Tyto informace bývají neúplné, nebo nepřesně interpretované, což může vést ke zbytečným obavám pacientů i k obtížné komunikaci v ambulanci.

Jedním z hlavních problémů je v tomto ohledu absence přehledného, důvěryhodného a prakticky využitelného zdroje, který by umožnil rychlou orientaci v problematice karcinogenů a jejich vztahu k nádorovým onemocněním. Přestože existují autoritativní mezinárodní databáze, zejména hodnocení Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer –⁠ IARC) [1], jejich využití v klinické praxi je limitováno složitou strukturou a obtížnou dostupností informací.

Cílem tohoto článku je představit interaktivní přehled karcinogenů založený na klasifikaci IARC, vytvořený autorským týmem formou dashboardu OncoVis, který má sloužit jako praktický nástroj pro lékaře v oblasti prevence, edukace pacientů a orientace v problematice environmentálních karcinogenních rizik.

Hodnocení karcinogenů podle IARC –⁠ základní orientace pro klinickou praxi

IARC, působící pod Světovou zdravotnickou organizací (World Health Organization –⁠ WHO), je považována za globální autoritu v hodnocení karcinogenity chemických, fyzikálních a biologických faktorů. Výsledky její činnosti jsou publikovány v sérii tzv. IARC monografií, které systematicky hodnotí dostupné vědecké důkazy o vztahu jednotlivých látek a expozic ke vzniku nádorových onemocnění.

Zásadní pro správnou interpretaci těchto hodnocení je pochopení, co klasifikace IARC vyjadřuje, a co naopak ne. IARC hodnotí sílu důkazů o karcinogenitě, nikoliv míru individuálního rizika pro konkrétního pacienta [2]. Zařazení látky do určité skupiny tedy neznamená, že expozice této látce automaticky povede ke vzniku zhoubného nádoru.

Z praktického hlediska jsou diskutovány následující skupiny (kategorie):

skupina 1 –⁠ karcinogenní pro člověka, existují dostatečné důkazy o karcinogenitě na základě studií u lidí;

skupina 2A –⁠ pravděpodobně karcinogenní pro člověka, s omezenými důkazy u lidí a dostatečnými důkazy z experimentálních studií;

skupina 2B –⁠ možná karcinogenní pro člověka, s omezenými důkazy u lidí i v experimentálních studiích;

skupina 3 –⁠ neklasifikovatelná z hlediska karcinogenity pro člověka; neznamená to, že je látka bezpečná, ale že dostupné vědecké důkazy nejsou dostatečné k potvrzení ani vyvrácení jejího karcinogenního účinku.

Pro klinickou praxi je klíčové zdůraznit, že stejná látka může představovat různé riziko v závislosti na cestě expozice, přijaté dávce, délce působení a individuálních charakteristikách jedince. Častým omylem je zjednodušené vnímání klasifikace IARC jako „seznamu zakázaných látek“, což neodpovídá jejímu skutečnému významu [2]. IARC klasifikace se týká síly důkazů o karcinogenitě, nikoliv regulace nebo bezpečnostních limitů expozice.

Správně interpretovaná klasifikace IARC může být naopak cenným podkladem pro odbornou komunikaci s pacientem, zejména při vysvětlování rozdílu mezi přítomností karcinogenní látky v prostředí a reálným zdravotním rizikem.

Interaktivní dashboard karcinogenů –⁠ praktický nástroj pro lékaře

Aby bylo možné informace obsažené v databázích IARC efektivně využít v klinické onkologické praxi, byl vytvořen interaktivní dashboard, který přehledně strukturuje údaje o karcinogenech a umožňuje jejich rychlé a intuitivní vyhledávání.

Dashboard je koncipován jako orientační nástroj, nikoliv jako klinické doporučení. Jeho cílem je umožnit lékaři během krátkého času získat základní přehled o konkrétní látce nebo expozici, se kterou se setkává v rámci anamnézy, prevence nebo edukace pacienta. V praxi se jedná zejména o situace, kdy pacient uvádí profesní expozici konkrétním látkám –⁠ např. pracovníci v chemickém průmyslu (exponovaní benzenu nebo formaldehydu), v gumárenském průmyslu (vystavení polycyklickým aromatickým uhlovodíkům), v textilním a kožedělném průmyslu (kontakt s aromatickými aminy) nebo svářeči (exponovaní chromu a niklu). Dashboard umožňuje lékaři rychle ověřit, zda je uvedená látka klasifikována jako karcinogenní, s jakými nádorovými lokalizacemi je spojována, a získat tak podklad pro další cílené vyšetřování nebo pracovně-právně-lékařskou konzultaci.

Technické zpracování a datový zdroj

Dashboard OncoVis je webová aplikace dostupná v českém i anglickém jazyce, hostována na doméně https: //oncovis.eirene.eu/ a je volně přístupná všem odborníkům i široké veřejnosti bez nutnosti registrace. Dlouhodobá udržitelnost nástroje je zajištěna prostřednictvím Evropské infrastruktury pro výzkum expozice a zdraví EIRENE (European InfrastRucturE for humaN Exposome), která poskytuje technickou podporu a zajišťuje pravidelné aktualizace.

Veškerá data v dashboardu OncoVis pocházejí výhradně z oficiálních monografií IARC [1]. Každá látka je hodnocena na základě nejnovějších publikovaných monografií, které jsou pravidelně aktualizovány s ohledem na nové vědecké poznatky. Dashboard neobsahuje interpretace ani hodnocení mimo rámec IARC –⁠ jedná se o věrné zpracování autoritativních dat do uživatelsky přívětivé formy.

OncoVis bude pravidelně aktualizován v souladu s novými vydáními IARC monografií, přičemž aktualizační cyklus je plánován minimálně jednou ročně. Uživatelé jsou při vstupu do aplikace informováni o datu poslední aktualizace dat.

Struktura a funkčnost dashboardu

Základní struktura dashboardu OncoVis zahrnuje:

přehled látek hodnocených IARC s uvedením klasifikační skupiny (1, 2A, 2B, 3);

informace o hlavních zdrojích a původu výskytu dané látky;

cesty expozice relevantní pro člověka (inhalační, perorální, dermální);

přehled nádorových lokalizací dle lidských orgánů, se kterými je expozice spojována podle IARC hodnocení.

Dynamické vyhledávání představuje klíčovou funkci dashboardu. Uživatel může vyhledávat informace dvěma komplementárními způsoby:

1. výběr karcinogenu –⁠ uživatel vybírá konkrétní látku ze seznamu (možnost vyhledávání podle názvu) a zobrazí se kompletní informace o dané látce vč. všech asociovaných orgánových lokalizací;

2. selekce orgánu –⁠ uživatel vybírá konkrétní orgán nebo orgánový systém a zobrazí se seznam všech karcinogenů, které jsou s touto lokalizací spojovány.

Po výběru látky se zobrazí karta karcinogenu, která obsahuje:

název a případná synonyma látky nebo expozice;

IARC klasifikační skupinu s odkazem na příslušnou monografii;

grafickou ilustraci hlavních zdrojů expozice (pracovní prostředí, domácnost, průmysl, příroda);

seznam cílových orgánů s dostatečnými nebo omezenými důkazy o karcinogenitě.

Dashboard je optimalizován pro použití na různých zařízeních –⁠ desktopových počítačích, tabletech i mobilních telefonech, což umožňuje rychlou konzultaci přímo během ambulantního vyšetření.

Praktické využití v klinické praxi

Z praktického hlediska může dashboard OncoVis sloužit např.:

při preventivní konzultaci u pacientů s profesní nebo environmentální expozicí (např. pracovník v chemickém průmyslu, zemědělství, stavebnictví);

jako podpora při edukaci pacienta, který přichází s obavami vyvolanými mediálními informacemi (např. strach z konkrétní potraviny, kosmetického výrobku nebo látky v domácnosti);

jako nástroj pro rychlé ověření, zda je konkrétní látka skutečně považována za karcinogenní a na základě jakých důkazů;

při hodnocení expozice v rámci pracovnělékařských prohlídek nebo posudkové činnosti;

v rámci výuky studentů medicíny a zdravotnických pracovníků jako názorný nástroj pro demonstraci spektra karcinogenních expozic a jejich orgánové specifity.

Významnou výhodou dashboardu je, že sjednocuje informace z autoritativních zdrojů do jedné přehledné struktury, čímž snižuje riziko dezinterpretace a selektivního výběru dat. Lékaři tak získávají praktickou pomůcku, která jim umožňuje plnit roli odborného filtru informací a podporovat racionální přístup k prevenci zhoubných nádorů.

Přístup k nástroji OncoVis

Dashboard OncoVis je volně dostupný na webové adrese:

https: //oncovis.eirene.eu/.

Naskenujte QR kód pro přímý přístup z mobilního zařízení:

Závěr

Dashboard OncoVis představuje praktický nástroj pro orientaci v problematice karcinogenních látek v klinické onkologické praxi. Jeho hlavní přínos spočívá v překlenutí propasti mezi komplexními vědeckými databázemi a praktickými potřebami lékařů při komunikaci s pacienty o environmentálních rizikových faktorech nádorových onemocnění.

Nástroj vychází výhradně z autoritativních hodnocení IARC [1], což zajišťuje vědeckou validitu poskytovaných informací. Současně je však prezentován uživatelsky přívětivou formou, která umožňuje rychlou orientaci i bez detailní znalosti toxikologie nebo epidemiologie.

Autoři věří, že OncoVis může přispět k posílení preventivní role onkologů a zkvalitnění komunikace s pacienty v oblasti primární prevence nádorových onemocnění. Dashboard bude kontinuálně rozvíjen a aktualizován v souladu s novými vědeckými poznatky publikovanými IARC.

Zpětná vazba od uživatelů je vítána a může být zaslána na kontaktní e-mailovou adresu korespondenčního autora.

Dedikace

Tato práce byla podpořena z programu Horizon 2020 Evropské unie pro výzkum a inovace v rámci grantové dohody č. 857560 (CETOCOEN Excellence) a z programu Horizon Europe v rámci grantových dohod č.101096888 (DISCERN) a č. 101058427 (EOSC4Cancer). Práce byla dále podpořena z projektů SALVAGE (CZ.02.01.01/00/22_008/0004644) a Open Science II (CZ.02.01.01/00/24_030/0015041) financovaných MŠMT –⁠ spolufinancovaných Evropskou unií a Ministerstvem zdravotnictví České republiky.

Autoři děkují RECETOX RI (LM2023069) a EIRENE.eu za zajištění dlouhodobé udržitelnosti nástroje OncoVis.