Krevní testy pro časnou detekci nádorů (MCED) –⁠ přehled technologií a klinických dat

Overview

Včasný záchyt nádorových onemocnění představuje jeden z klíčových faktorů ovlivňujících prognózu pacientů a celkovou mortalitu na zhoubné nádory. Současné populační screeningové programy jsou však omezeny na několik vybraných diagnóz a řada vysoce letálních malignit zůstává bez efektivní možnosti časné detekce. Krevní testy pro časnou detekci nádorů (multicancer early detection –⁠ MCED) představují novou skupinu krevních screeningových metod, jejichž cílem je zachytit přítomnost časného nádorového onemocnění napříč více primárními lokalizacemi jediným odběrem periferní krve. Využívají především analýzu cirkulující nádorové DNA, jejích metylačních a fragmentačních charakteristik, případně kombinaci s proteinovými markery nebo detekcí cirkulujících nádorových buněk. Tyto testy poskytují vysokou specificitu a mají schopnost odhadnout pravděpodobné místo původu nádoru, což je klíčové pro navazující diagnostický postup. Nejvíce dat je v současnosti k dispozici pro metylační a multiomické platformy. Dosavadní prospektivní studie u asymptomatických osob ukazují, že MCED testy mohou vést k záchytu nádorů v klinicky relevantních stadiích při relativně nízké míře falešné pozitivity a přijatelné zátěži následných vyšetření. Zároveň však přetrvávají významná omezení, zejména nižší senzitivita v časných stadiích onemocnění, absence standardizovaných diagnostických algoritmů po pozitivním výsledku, a chybí důkazy o vlivu na nádorovou mortalitu a incidenci pokročilých stadií. MCED testy proto zatím nelze považovat za náhradu zavedených orgánově specifických screeningových programů. Jeví se ale jako slibný doplněk současných screeningových strategií, případně detekce nádorů bez zavedeného screeningu. Jejich budoucí klinické uplatnění bude záviset na výsledcích rozsáhlých prospektivních a randomizovaných studií, které prokážou jejich skutečný přínos pro populaci i zdravotnické systémy. Plošné zavedení do klinické praxe vyžaduje kromě silných důkazů o klinickém přínosu i standardizaci navazujících postupů a pečlivé zdravotně--ekonomické hodnocení.

Klíčová slova:

cirkulující nádorová DNA – tekutá biopsie – metylace DNA – časná detekce nádoru

Úvod

Testy pro časnou detekci nádorů z krve (multicancer early detection –⁠ MCED) představují novou generaci screeningových testů, jejichž cílem je jedním odběrem krve detekovat přítomnost časného (preklinického) nádoru napříč desítkami primárních lokalizací. Základní koncept spočívá v zachycení nádorem odvozeného signálu v periferní krvi –⁠ nejčastěji ve formě cirkulující nádorové DNA (circulating tumor DNA –⁠ ctDNA), změn její metylace, fragmentačních profilů, případně cirkulujících proteinů či dalších biomarkerů –⁠ a v následném využití algoritmů strojového učení ke stanovení přítomnosti či nepřítomnosti „nádorového signálu“ a predikci pravděpodobného místa vzniku nádoru (tissue/cancer signal origin –⁠ TOO/CSO). Klíčovou roli hraje bioinformatické zpracování dat, které využívá algoritmy strojového učení a umělé inteligence. Tyto algoritmy jsou trénovány na rozsáhlých databázích molekulárních profilů a učí se rozpoznávat komplexní vzorce charakteristické pro nádorová onemocnění.

MCED testy jsou koncipovány primárně pro asymptomatickou populaci a mají doplnit, nikoliv nahradit stávající orgánově specifické screeningové programy, jako jsou koloskopie, mamografie či cervikální screening [1–4]. Základní výkonnostní metriky používané v rámci hodnocení těchto testů zahrnují především specificitu a míru falešné pozitivity, dále senzitivitu dle typu nádoru a stadia, pozitivní (positive predictive value –⁠ PPV) a negativní prediktivní hodnotu (negative predictive value –⁠ NPV) a přesnost určení místa původu nádoru (tab. 1). Senzitivita testů se významně liší podle typu nádoru a stadia onemocnění. Obecně platí, že detekční schopnost je vyšší u pokročilejších stadií, zatímco u velmi časných stadií zůstává limitována v důsledku nízkého množství ctDNA v cirkulaci [5]. Na druhé straně je u většiny MCED testů udávána velmi vysoká specificita, často přesahující 99 %, což je klíčové pro jejich potenciální využití v populačním screeningu. I přes vysokou specificitu však může plošné nasazení vést k významnému absolutnímu počtu falešně pozitivních nálezů, což klade zvýšené nároky na navazující diagnostické algoritmy [6].

 

Tento přehled shrnuje hlavní technologie a platformy MCED, výsledky klíčových prospektivních studií u asymptomatických osob, přehled dat ze systematických přehledů, současný stav implementace a hlavní nejistoty a výzvy v této oblasti onkologického výzkumu.

 

Technologie a hlavní platformy MCED

Současné MCED testy využívají cirkulující biomarkery, tedy ctDNA (případně méně často RNA), cirkulující nádorové proteiny nebo cirkulující nádorové buňky (circulating tumor cells –⁠ CTC). Přehled biologických principů MCED testů je uveden přehledně v tab. 2.

 

Testy založené na detekci a analýze ctDNA

Nejvíce MCED testů je založených na ctDNA, která je identifikována na základě tří typů analýz –⁠ epigenetické (metylační), fragmentomické a mutační –⁠ které se vzájemně doplňují a kombinují.

Program Circulating cell-free genome atlas (CCGA) položil základy testu Galleri (GRAIL). V rámci tohoto programu byly vyvinuty a validovány cílené metylační panely, které dosáhly vysoké specificity a zároveň akceptovatelné senzitivity v širokém spektru nádorů. Ve finální validaci CCGA, zahrnující 2 823 pacientů s nádorem a 1 254 bez nádoru, dosáhl test založený na cíleném bisulfitovém sekvenování metylačních oblastí (> 100 000 regionů, ~1 milion CpG) specificity 99,5 % (95% CI 99,0–99,8) a celkové senzitivity 51,5 % [7]. V předtím publikované substudii se uvádí specificita 99,3 % a celková senzitivita 43,9 %, přičemž senzitivita stoupala se stadiem –⁠ pro všechna nádorová onemocnění byla odhadnuta na 18 % ve stadiu I, 43 % ve stadiu II, 81 % ve stadiu III a 93 % ve stadiu IV [8]. Pro prespecifikovanou sadu 12 vysoce letálních nádorů byla senzitivita pro stadia I–III 67,3 % [8]. Přesnost určení CSO dosahuje přibližně 89–93 % [7,8].

Podobný metylační přístup využívá čínský test PanSeer, který analyzuje 595 cílených metylačních regionů v plazmě. V retrospektivní analýze longitudinální kohorty Taizhou Longitudinal Study autoři zjistili, že test dokázal detekovat pět typů nádorů (žaludek, jícen, kolorektum, plíce, játra) u 95 % osob, které byly během 4 let po odběru diagnostikovány s nádorem, při specificitě 96 %. V rámci prospektivního sledování byly od 123 115 zdravých jedinců odebrány plazmatické vzorky určené k dlouhodobé archivaci, přičemž tito účastníci byli následně monitorováni z hlediska výskytu nádorového onemocnění. Test PanSeer byl proveden na plazmě 605 asymptomatických osob. Z tohoto souboru bylo u 191 jedinců v průběhu 4 let od odběru krve následně diagnostikováno maligní onemocnění žaludku, jícnu, kolorekta, plic nebo jater. Studie tedy měla design typu enriched case-control design (testovaná skupina obsahovala vyšší procento nádorů než populace) a nejednalo se o skutečný populační screening [9].

Vietnamský test SPOT-MAS představuje multimodální (multi-omics) přístup založený na analýze ctDNA, který kombinuje hodnocení metylace, fragmentomiky, změn počtu kopií (copy number aberrations) a analýzu koncových motivů fragmentů DNA (end motifs) [10,11]. Ve studii typu case-control zahrnující 738 nemetastatických nádorů pěti typů (hepatocelulární karcinom a karcinomy prsu, kolorekta, žaludku a plic) a 1 550 kontrol, dosáhl SPOT-MAS senzitivity 72,4 % při specificitě 97,0 % a plochy pod křivkou (area under curve –⁠ AUC) 0,95; přesnost určení místa původu nádoru byla kolem 70 % [10].

Příkladem fragmentomického přístupu je test MERCURY, založený na nízkopokryvném celogenomovém sekvenování (low-pass whole gene sequencing –⁠ low-pass WGS) bezbuněčné DNA (cell-free DNA –⁠ cfDNA) a analýze rozsáhlého souboru fragmentačních rysů (fragmentační rysy představují soubor charakteristik popisujících velikost, distribuci, genomickou lokalizaci a zakončení fragmentů ctDNA, přičemž tyto znaky odrážejí biologický původ DNA i mechanizmy jejího uvolňování do krevního oběhu). V roce 2025 byla publikována studie s interní validační kohortou 3 021 pacientů s nádorem a 3 370 kontrol, nezávislou validační kohortou 677 pacientů s nádorem a 687 kontrol a předběžnými výsledky prospektivní studie 3 724 asymptomatických osob. V nezávislé validační kohortě autoři uvádějí senzitivitu 87,4 %, specificitu 97,8 % a přesnost určení tkáňového původu 82,4 %; v prospektivní asymptomatické kohortě pak senzitivitu 53,5 % a specificitu 98,1 % [12]. Test je také hodnocen v prospektivní multicentrické analýze s plánem zařadit 15 000 asymptomatických osob ve věku 45–75 let (NCT06011694).

Další metylační MCED testy, jako AMBER pro 8 typů nádorů [13] nebo CancerSpot pro 10 typů [14], jsou ve fázi retrospektivních case-control studií. CancerSpot dosáhl v souboru 688 pacientů s nádorem a 326 kontrol senzitivity 79 % při specificitě 97 % [14].

Celkově poskytují metylačně založené testy vysokou specificitu (řádově 99 %) a zároveň akceptovatelnou senzitivitu napříč mnoha typy nádorů. Zároveň umožňují relativně přesnou predikci místa původu nádoru, což je klíčové pro navazující diagnostický proces.

Další přístup, reprezentovaný platformou DEEPGEN, je založen na cíleném hloubkovém sekvenování nové generace cfDNA izolované z periferní krve. Panel DEEPGEN pokrývá klinicky relevantní genomické cíle napříč 272 geny vč. regulačních intergenových oblastí; k eliminaci sekvenačních artefaktů a korekci chyb vzniklých při PCR amplifikaci využívá systém unikátních molekulárních identifikátorů [15]. Detekce nádorového signálu je tak založena na identifikaci somatických variant –⁠ jednobodových nukleotidových záměn a malých inzercí či delecí (indels) –⁠ charakteristicky přítomných v ctDNA frakci, avšak chybějících v zárodečné linii. Validační studie prokázaly, že platforma je schopna spolehlivě diskriminovat nádorový signál od sekvenačního šumu [15]. Zásadní limitací mutačního přístupu v kontextu časného záchytu však zůstává nízká frakce ctDNA v časných stadiích onemocnění, kdy nádor uvolňuje do oběhu jen minimální množství DNA, a intratumorální heterogenita, která může zkreslit reprezentativitu zachycených variant.

 

Multiomický přístup

Druhou zásadní linií vývoje je integrace více tříd biomarkerů. Test SeekInCare kombinuje shallow whole genome sekvenování cfDNA (copy number aberace, délka fragmentů, end motivy, přítomnost onkogenních virů) se sedmi plazmatickými nádorovými markery v jediném 8ml vzorku krve [16,17]. V jedné z validačních kohort, zahrnující 898 zdravých jedinců a 615 pacientů se stadii I–IV různých nádorů, dosáhl SeekInCare senzitivity 69,4 % při specificitě 98,0 % [16]. V následné větší analýze (584 nenádorových a 617 nádorových osob, celkem 27 typů nádorů) byla senzitivita 65,5 % a specificita 97,9 % [17].

CancerSEEK z Johns Hopkins je jedním z prvních multianalytických MCED testů kombinujících panel mutací v ctDNA s vybranými plazmatickými proteiny [18,19]. Technologicky byl později překonán metylačními a multiomickými platformami, ale klinicky je zásadní, protože stál u první velké prospektivní intervenční studie DETECT-A  (viz níže).

Mezi multiomické testy lze zařadit také výše uvedený SPOT-MAS.

 

Proteinové panely

Test OncoSeek představuje oproti testům založeným na ctDNA nákladově méně náročný přístup. Využívá panel sedmi běžně dostupných sérových nádorových markerů (AFP, CA 125, CA15-3, CA19-9, CA72-4, CEA, CYFRA 21-1) a údajů o věku a pohlaví, které jsou integrovány pomocí algoritmu umělé inteligence do skóre vyjadřujícího pravděpodobnost nádoru [20–22]. V souhrnu šesti validačních kohort ze tří zemí (Brazílie, Čína, Spojené státy (USA)), zahrnujících 3 029 pacientů s nádorem a 12 093 nenádorových osob (celkem 15 122 účastníků), dosáhl OncoSeek senzitivity 58,4 % a specificity 92,0 %, s přesností určení místa původu nádoru 70,6 % u 14 nejčastějších nádorů, které dohromady představují přibližně 72 % globálních úmrtí na rakovinu [21,23]. Autoři zdůrazňují nízké reagenční náklady a využití standardních imunochemických platforem. Vylepšená verze OncoSeek 2.0, která přidává tři další markery s cílem zvýšit senzitivitu zejména u prostatického, plicního a dlaždicobuněčného karcinomu, je ve stadiu validace [22].

 

Testy založené na detekci cirkulujících nádorových buněk a jejich shluků (CTC/C-ETAC)

Test Trucheck využívá unikátní metodiku založenou na negativní selekci CTC a jejich shluků, označovaných jako C-ETACs (circulating ensembles of tumor-associated cells), z periferní krve. Na rozdíl od mnoha jiných metod se nesoustředí na volnou DNA, ale na izolaci celých buněčných clusterů, které jsou následně charakterizovány pomocí multiplexní imunocytochemie (ICC). Za pozitivní nález jsou považovány shluky tvořené buňkami vykazujícími znaky EpCAM+ a pan-CK+. V rozsáhlých souborech byly zjištěny u ~90 % solidních nádorů a jen u ~3–6 % asymptomatických osob s negativním běžným screeningem [24]. Specifické ICC profily umožňují predikci orgánu původu s přibližně 93% shodou s histopatologií [25].

 

Největší prospektivní screeningové studie u asymptomatických osob

 

DETECT-A (test CancerSEEK)

Studie DETECT-A byla první velkou prospektivní intervenční studií MCED testu u asymptomatických osob. Zařazeno bylo 10 006 žen ve věku 65–75 let bez předchozího nádorového onemocnění a bez aktuální suspekce na nádor; populace měla vysokou adherenci ke standardním screeningovým programům [18,19]. Všem byl proveden krevní test CancerSEEK, který kombinoval ctDNA mutace a proteinové markery. U osob s pozitivním výsledkem byla následně provedena PET/CT k lokalizaci suspektního ložiska a v případě potřeby další dovyšetření [18].

První analýza ukázala, že primární pozitivita CancerSEEK byla přibližně 4,9 %, ale po opakovaných odběrech a dovyšetření zůstalo 1,35 % účastnic klasifikováno jako definitivně pozitivních [18,19]. Celkem bylo zjištěno 26 nádorů v 10 různých orgánech, většinou v lokalizovaném či regionálním stadiu [18,26]. Při hodnocení samotného krevního testu bez zahrnutí PET/CT byla odhadnuta senzitivita 27,1 %, specificita 98,9 %, PPV 19,4 % a NPV 99,3 % [19].

Dlouhodobé sledování s mediánem 4,4 roku ukázalo, že většina nádorů detekovaných testem CancerSEEK zůstala po kurativně zaměřené léčbě v remisi či stabilním stavu [26,27]. V samostatné analýze se autoři zaměřili na 98 účastnic s falešně pozitivním výsledkem a zjistili, že jejich následná incidence nádorů byla nízká; to naznačuje, že falešně pozitivní nálezy neodrážely rozsáhlé „preklinické onemocnění”, ale spíše skutečný chybný signál testu [28]. DETECT-A tak prokázala proveditelnost a bezpečnost návratu MCED výsledků a zvládnutelnou zátěž dovyšetření, zároveň ale ukázala, že první generace multi-analytického testu dosahuje jen omezené senzitivity při nezbytně vysoké specificitě.

 

PATHFINDER, PATHFINDER 2 a NHS-Galleri (test Galleri)

Studie PATHFINDER (NCT04241796) představuje klíčový krok směrem k implementaci metylačního MCED testu Galleri v klinické praxi. Šlo o prospektivní, multicentrickou, intervenční studii, která zařadila 6 662 osob ve věku ≥ 50 let z ambulantních praxí sedmi amerických zdravotních sítí [29,30]. Účastníci byli rozděleni do dvou kohort –⁠ kohorta A zahrnovala osoby s alespoň jedním rizikovým faktorem (kouření, genetická predispozice, předchozí invazivní či hematologický nádor ≥ 3 roky od léčby), kohorta B osoby bez těchto rizik. Všichni byli bez aktuálního podezření na nádorové onemocnění [29–31]. MCED test Galleri analyzoval metylační vzory cfDNA a generoval binární výsledek (cancer signal detected/not detected) spolu s predikcí jednoho či více pravděpodobných míst CSO. Výsledky byly sděleny lékařům, kteří rozhodovali o dalším dovyšetření; tyto postupy byly prospektivně sledovány [29].

V hlavní analýze bylo k dispozici 6 621 hodnotitelných vzorků; nádorový signál byl detekován u 92 osob (1,4 %). U 35 z nich byla v průběhu následného došetření potvrzena malignita, zbylé případy byly označeny jako falešně pozitivní [29].

Další analýzy se zaměřily na dobu do diagnózy a rozsah došetření. Medián času k definitivní diagnóze byl řádově týdny až několik měsíců a většina došetření se opírala o neinvazivní zobrazovací metody; závažné komplikace byly vzácné [29]. PATHFINDER tedy ukazuje, že test s extrémně vysokou specificitou a nízkou mírou pozitivních výsledků (~1–1,5 %) lze v klinickém prostředí implementovat s relativně vysokou PPV (~40 %) a přijatelnou diagnostickou zátěží [29,31].

V následné předem plánované analýze vylepšeného testu, prezentované v abstraktu PATHFINDER 2, byla uváděna specificita 99,5 %, PPV 43,1 %, NPV 98,5 % a přesnost CSO 88,0 % [32]. Většina MCED detekovaných nádorů byla ve stadiích I–III, přičemž značná část z nich patřila k diagnózám bez standardního orgánově specifického screeningu (např. pankreas, ovarium, játra, některé hematologické malignity) [2,27,29].

PATHFINDER 2 (NCT05155605) je prospektivní, multicentrická, intervenční studie hodnotící bezpečnost a výkonnost testu Galleri u 35 878 osob ve věku ≥ 50 let, které splňují podmínky pro screeningová vyšetření doporučená odbornými guidelines v USA. K březnu 2026 nebyla úplná data studie PATHFINDER 2 publikována v recenzovaném odborném časopise. Data byla prezentována na kongresu ESMO 2025 [33]. Studie PATHFINDER 2 prokázala více než sedminásobné zvýšení záchytu nádorů při přidání testu Galleri ke screeningům doporučeným USPSTF v kategorii A a B. Test správně identifikoval původ onkologického signálu v 92 % případů a pouze 0,6 % účastníků následně podstoupilo invazivní výkon. Nebyla zaznamenána žádná závažná nežádoucí příhoda související se studií [33].

NHS-Galleri Trial (NCT05611632) hodnotila každoroční screening mnohočetných nádorů pomocí testu Galleri v rámci systému NHS po dobu 3 let u 142 000 demograficky reprezentativních asymptomatických účastníků ve věku 50–77 let. Studie nesplnila svůj primární cíl, kterým bylo statisticky významné snížení kombinovaného výskytu nádorů ve stadiu III–IV. Přesto byl pozorován příznivý trend ke snížení počtu nádorů ve stadiu III–IV v předem definované skupině 12 závažných typů nádorů, přičemž přidání testu Galleri ke standardní péči vedlo ke klinicky významné redukci diagnóz ve stadiu IV. Záchyt nádorů ve stadiu IV v uvedených 12 typech se snižoval s každým dalším screeningovým kolem, přičemž ve druhém a třetím kole bylo dosaženo poklesu o > 20 %. Každoroční screening pomocí Galleri v kombinaci se standardní péčí rovněž vedl ke čtyřnásobnému zlepšení celkové míry záchytu nádorů ve srovnání se samotnou standardní péčí. Přesto po zveřejnění těchto výsledků pro nesplnění hlavního sledovaného cíle studie akcie společnosti GRAIL významně poklesly [34,35].

 

K-DETEK (test SPOT-MAS)

Program K-DETEK (NCT05227261) je rozsáhlá prospektivní validace multiomického MCED testu SPOT-MAS v prostředí země s nižšími příjmy. Studie zařadila 10 027 asymptomatických osob ve věku ≥ 40 let z 75 velkých nemocnic a jednoho výzkumného institutu ve Vietnamu, s plánovaným sledováním 6 a 12 měsíců [11,36–38]. Test SPOT-MAS byl zaměřen primárně na pět nejčastějších nádorů ve Vietnamu (játra, plíce, prso, kolorektum, žaludek) [10,37].

V první interim analýze u 2 795 účastníků byla pozitivita testu přibližně 0,9 %; u 25 pozitivních bylo potvrzeno 15 nádorů, což odpovídá PPV 60 %, a predikce místa původu nádoru byla správná v 83,3 % případů [37]. Ve finální 12měsíční analýze bylo hodnoceno 9 024 způsobilých účastníků; test byl pozitivní u 43 osob (0,48 %) a u 17 byla potvrzena malignita, což odpovídá PPV 39,5 % (95% CI 26,4–54,4). Přesnost určení místa původu nádoru byla 52,9 % (95% CI 30,2–74,5) [36].

Součástí programu K-DETEK je i vývoj strukturovaného konzultačního a diagnostického protokolu pro práci s pozitivním MCED výsledkem, který má pomoci standardizovat postupy napříč zdravotnickými zařízeními [39].

 

Test Trucheck

Test Trucheck, založený na detekci C-ETAC a vyvinutý společností Datar Cancer Genetics, byl podrobena hodnocení v několika rozsáhlých studiích. Akolkar et al. [24] analyzovali celkem 16 134 osob, vč. 5 509 pacientů s epiteliálními nádory a 10 625 asymptomatických jedinců s negativními výsledky standardního screeningu (zahrnujícího mamografii, cytologii z děložního čípku, low-dose CT či nádorové markery). Přítomnost C-ETACs byla prokázána u 89,8 % pacientů s nádory. U asymptomatické skupiny s negativním screeningem byla pozitivita pouze 3,0 %, zatímco u osob definovaných jako asymptomatické, ale rizikové dosáhla 6,4 %.

Na tyto výsledky navázala studie Gaya et al. [25]. Do souboru 30 060 osob byli zařazeni pacienti se známými nádory, symptomatické osoby s podezřením na malignitu i asymptomatičtí jedinci. C-ETACs byly detekovány u 91,8 % známých nádorů a u 92,6 % případů, kde byla malignita následně potvrzena biopsií v rámci skupiny „suspektních“. Naproti tomu u benigních nálezů byla falešná pozitivita pouze 4,7 % a u zcela bezpříznakových osob 3,7 %. Studie navíc doložila, že přesnost určení primární lokality nádoru byla v 93,1 % v souladu s histopatologií.

Význam testu pro predikci rizika řešil 1letý follow-up u 10 625 asymptomatických osob [40]. U jedinců, kteří byli na začátku sledování C-ETAC pozitivní (3,6 % souboru), byla zaznamenána 3,5% incidence nádorů během 1 roku. Ve skupině C-ETAC negativních však incidence činila pouhých 0,015 %. To v praxi znamená, že pozitivita C-ETAC představuje přibližně 230× vyšší relativní riziko záchytu nádoru v blízkém časovém horizontu.

Dosud neexistuje publikovaná intervenční screeningová studie, která by systematicky propojovala pozitivitu testu se standardizovaným diagnostickým algoritmem (zobrazovací metody, biopsie) a zároveň validovala všechny negativní případy v definovaném časovém okně.

 

Cílové skupiny pro testování pomocí MCED

Jedním z hlavních argumentů pro vývoj MCED testů je jejich potenciál zachytit nádory, pro něž neexistují rutinní orgánově specifické screeningové programy. Patří mezi ně relativně časté nádory, jako jsou nádory pankreatu, ovaria, jater, jícnu, gastroezofageální junkce, žaludku, ledvin, plic (u nekuřáků nebo slabých kuřáků) a dalších lokalizací v lokalizovaném či regionálním stadiu. Dosud však žádná randomizovaná kontrolovaná studie neprokázala snížení incidence pokročilých stadií nádorů ani mortality, a MCED testy by proto neměly nahrazovat screening doporučený současnými guidelines. MCED jsou proto často prezentovány jako doplněk k běžné péči, nikoliv jako náhrada standardních screeningových metod (koloskopie, mamografie aj.).

Vzhledem k omezené senzitivitě testů se nabízí jejich využití zejména v populacích s vyšším rizikem nádorů –⁠ jsou to dospělí ve věku ≥ 50 let, zejména osoby se zvýšeným rizikem vzniku nádorového onemocnění v důsledku rodinné anamnézy, genetické predispozice, již prodělaného nádoru nebo rizikové životosprávy.

Chhatwal et al. prezentovali na kongresu ASCO 2025 simulační modelovací studii, která odhaduje, že screening pomocí testu MCED by mohl snížit výskyt nádorů v pozdním stadiu a mortalitu jak v obecné populaci, tak ve skupinách s vysokým rizikem (kuřáci, osoby s vysokou konzumací alkoholu), s obzvláště výrazným dopadem u nádorů plic, kolorekta a slinivky břišní. Redukce výskytu stadia IV díky použití MCED testů se podle tohoto modelu pohybuje kolem 40 % a redukce mortality kolem 18 % [41].

 

Problémy spojené s využitím MCED testů

 

Technické (analytické) limitace

Většina pokročilých MCED testů je vyladěna na velmi vysokou specificitu (98–99,5 % a více), aby se minimalizoval počet falešně pozitivních nálezů v populaci s nízkou prevalencí nádorů. Za těchto podmínek se celková senzitivita pohybuje přibližně v rozmezí 50–60 %. Detailní stratifikace podle stadia ukazuje, že senzitivita v časném stadiu I je často nízká (u Galleri kolem 18–39 % podle souboru), zatímco ve stadiích III–IV dosahuje 80–90 % a více [8,43]. Tato data naznačují, že i při optimalizované technologii je detekce časných, malých a biologicky „tichých“ nádorů limitována biologickou detekovatelností ctDNA –⁠ tj. velmi nízkou frakcí nádorové DNA v oběhu [19,42].

 

Vyšetření osob s pozitivním signálem MCED testu

Při screeningovém využití MCED je potřeba počítat s nutností provádět následná vyšetření, případně pozitivní jedince dlouhodobě sledovat. To znamená jak zátěž pro pacienta (vč. radiační zátěže diagnostickými metodami), tak kumulativní zátěž pro zdravotnický systém. Tato zátěž je významně podmíněna přesností MCED stran lokalizace suspektního nádoru (TOO). I relativně malé zhoršení přesnosti TOO může mít významný dopad na počet potřebných zobrazovacích a invazivních vyšetření, a tím i na náklady a potenciální nežádoucí události plynoucí z diagnostiky. Validované, stratifikované protokoly pro došetření osoby s pozitivním signálem z MCED testu zatím nejsou k dispozici. Z klinického hlediska je rovněž důležité nastavení jasných algoritmů komunikace výsledků. Pacienti musí být před testováním informováni o možných přínosech i rizicích, vč. možnosti falešně pozitivních nálezů a overdiagnosis. Bez adekvátní edukace hrozí, že výsledek MCED testu povede k neadekvátním očekáváním nebo naopak k odmítání standardních screeningových programů.

 

Nedostatek důkazů o mortalitním přínosu

Zásadní limitací současného stavu poznání je absence důkazů o tom, že MCED screening snižuje nádorovou mortalitu nebo incidenci pozdních stadií onemocnění. Žádná randomizovaná kontrolovaná studie zatím neposkytla výsledky týkající se těchto „tvrdých“ klinických endpointů. Probíhající velké studie (zejména s testem Galleri v USA a Velké Británii) jsou často navrženy s primárními endpointy typu posun stadia při diagnóze (stage shift) a pokles incidence pokročilých stadií, přičemž sledování bude muset pokračovat dostatečně dlouho, aby bylo možné zhodnotit dopad na mortalitu [1,2,43,44].

Komerční dostupnost MCED testů tedy zatím předbíhá definitivní důkazy o přínosu na úrovni mortality či incidenci pozdních stadií [2,4,43].

 

Overdiagnosis, false reassurance a interakce se standardním screeningem

Jedním z klíčových témat spojených s MCED testy je riziko overdiagnosis, tedy detekce nádorových lézí, které by se nikdy klinicky neprojevily. Identifikace biologicky indolentních nádorů může vést k overtreatmentu, se všemi jeho medicínskými, psychologickými i ekonomickými důsledky. Absence jasně definovaných přirozených průběhů u mnoha nádorů detekovaných MCED testy komplikuje rozhodování o dalším postupu. Tento aspekt zdůrazňuje nutnost pečlivě navržených klinických studií a jasných doporučení pro navazující péči. Overtreatment má nejen medicínské, ale i psychologické a sociální důsledky. Samotná informace o přítomnosti nádorového signálu může vyvolat výraznou úzkost, i když následná vyšetření neprokážou klinicky významné onemocnění. U některých pacientů může vést kromě opakovaných vyšetření k dlouhodobému sledování, časové toxicitě a snížení kvality života. Tyto aspekty je nutné zohlednit při hodnocení celkového přínosu MCED testů, zejména v populačním screeningu asymptomatických jedinců. Detekce klinicky indolentních lézí, které by nikdy nezpůsobily symptomy, je v oblasti MCED zatím málo kvantifikována. Zůstává tedy otevřenou otázkou, do jaké míry MCED testy zachycují i biologicky méně agresivní léze, jejichž léčba může znamenat spíše újmu než benefit [1,2,4].

Dalším potenciálním problémem je falešný pocit bezpečí (false reassurance) po negativním výsledku MCED testu, který by mohl snížit adherenci ke standardním screeningovým programům.

 

Nákladová efektivita

MCED testy jsou –⁠ s výjimkou některých proteinových panelů –⁠ technologicky náročné a potenciálně drahé. To může vést k významné finanční zátěži zdravotnických systémů. Ekonomické hodnocení MCED testů představuje zásadní výzvu pro jejich implementaci. Přestože samotné testy mohou být finančně náročné, potenciální úspory mohou vyplývat z posunu diagnózy do časnějších stadií, kdy je léčba méně nákladná a efektivnější.

Modelové analýzy naznačují, že nákladová efektivita MCED testů je silně závislá na frekvenci testování, cílové populaci a organizaci navazující diagnostiky. Bez pečlivého ekonomického hodnocení však nelze jejich plošné zavedení racionálně obhájit [45]. Modelové analýzy a raná observační data naznačují potenciální posun diagnózy do časnějších stadií, avšak skutečný přínos bude možné potvrdit až na základě dlouhodobých prospektivních studií s mortalitními endpointy. Bez těchto dat nelze MCED testy považovat za plnohodnotnou náhradu zavedených screeningových programů. Významným faktorem ovlivňujícím nákladovou efektivitu je prevalence nádorových onemocnění v testované populaci. Při aplikaci MCED testů u široké asymptomatické populace může nízká prevalence vést k vysokým nákladům na jeden zachycený případ, zejména pokud je testování prováděno opakovaně. Naopak cílení na vybrané rizikové skupiny, např. osoby vyššího věku nebo jedince s rodinnou anamnézou nádorových onemocnění, může zlepšit poměr nákladů a přínosů. Tyto strategie však vyžadují pečlivé vymezení indikačních kritérií a validaci v klinických studiích.

Analýzy nákladové efektivity jsou zatím omezené, protože omezené jsou jejich vstupní parametry –⁠ absolutní snížení mortality, prevalence detekovaných nádorů, náklady na testování a náklady na následná vyšetření [46,47]. V evropském kontextu je implementace MCED testů ovlivněna heterogenitou zdravotnických systémů a přísnými regulačními požadavky. Zatím (březen 2026) žádný MCED test nemá schválení pro populační screening, přesto jsou některé testy již komerčně dostupné, často hodnocené především podle diagnostické přesnosti, nikoliv podle skutečného klinického přínosu. Jediný obdobný screeningový test schválený Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv, který existuje pro diagnostiku pouze jednoho nádoru (kolorektálního karcinomu), je test Shield od firmy Guardant Health. V tomto případě je však efektivnější provést koloskopii, která může zabránit vzniku nádoru odstraněním rizikových polypů střeva.

 

Shrnutí

Krevní MCED testy se během posledního desetiletí posunuly z laboratorního konceptu k potenciálně využitelné klinické metodě. Přestože dosavadní výsledky naznačují slibnou prediktivní hodnotu a přijatelnou zátěž následných diagnostických vyšetření, stále chybějí přesvědčivé důkazy o jejich vlivu na snížení mortality. Problémem je omezená senzitivita pro časná stadia nádorů a přetrvávají otázky týkající se nadbytečných diagnóz (overdiagnosis) i nákladové efektivity. Pro zavedení do praxe je nezbytná standardizace screeningových intervalů, jasná následná doporučení vč. jejich úhrady a integrace MCED testů do klinických guidelines a systému zdravotního pojištění. Nejvhodnějším výchozím krokem je screening vysoce rizikových skupin, kde mohou MCED testy sloužit jako doplněk ke stávajícím screeningovým programům.

Existuje však riziko, že se MCED testy rozšíří dříve, než budou k dispozici výsledky studií potvrzující jejich účinnost a bezpečnost. Tento proces je dále urychlován tlakem veřejnosti a sociálních sítí, což může vést k širokému používání bez dostatečné vědecké validity, stejně jako ekonomickým tlakem zájmových skupin. Trh s MCED testy totiž prudce roste, z přibližně 4 miliard USD v roce 2022 se očekává vzestup na odhadovaných 18 miliard USD v roce 2032 [48].

MCED testy se proto v současnosti nacházejí ve fázi, kdy jsou technologicky vyspělé, avšak pro širší klinické přijetí stále vyžadují potvrzení v robustních randomizovaných studiích. Do té doby by měly být považovány za experimentální přístup, vhodný především pro starší rizikové dospělé v rámci klinických studií nebo registrů, vždy s důrazem na vyvážený informovaný souhlas obsahující jasnou komunikaci stávajících nejistot. Dlouhodobým cílem tak zůstává neinvazivní a univerzální screening dostupný celé populaci.

 

Dedikace

Podpořeno projektem SALVAGE (OP JAK; reg. č. CZ.02.01.01/00/22_008/0004644) –⁠ spolufinancováno Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky.