Sentinelová uzlina u melanomu – studie provedená v jižní Brazílii

English version

Authors: R. K. Rovere ¹; Silva De Lima A. ²; V. Demarchi ³; C. E. Stein ⁴
Authors‘ workplace: Department of Medical Oncology, Santo Antonio Hospital, Blumenau, Santa Catarina, Brazil ¹; Medical Dermatologist, Private Office, Brusque, Santa Catarina, Brazil ²; General and Oncologic Surgeon, Santo Antonio Hospital, Blumenau, Santa Catarina, Brazil ³; Statistician at Fundacao Universidade de Blumenau, Blumenau, Santa Catarina, Brazil ⁴
Published in: Klin Onkol 2016; 29(4): 274-278
Category: Original Articles
doi: https://doi.org/10.14735/amko2016274

Overview

Východiska:
Přítomnost nebo nepřítomnost metastáz lymfatických uzlin je nejdůležitějším prognostickým faktorem pro přežití a recidivy u pacientů s kožním melanomem. Mezi odborníky se vedou spory, zda je vhodné či nikoli provést biopsii sentinelové uzliny u pacientů s melanomem, i když v současné době je tento názor podporován většinou standardních guidelines. Provedli jsme tuto studii s cílem určit, kteří pacienti jsou náchylnější k pozitivnímu nálezu v populaci s vysokou mírou melanomu na jihu Brazílie.

Materiály a metody:
Provedli jsme studii u 62 po sobě jdoucích pacientů, kteří podstoupili biopsii sentinelové uzliny od roku 2003 do prvních měsíců roku 2015 ve městě Blumenau, Santa Catarina, Brazílie.

Výsledky:
Breslow tloušťka, ulcerace, nodulární podtyp a stadium Clark IV byly spojeny se stavem pozitivní sentinelové uzliny (p ≤ 0,05).

Diskuze:
I když přetrvávají rozpory, zda tento postup provádět, většina guidelines tuto indikaci stále podporuje. Abychom však snížili ekonomické i fyzické náklady, je nutné pokusit se vytipovat pacienty náchylnější k výskytu pozitivních lymfatických uzlin a ty pak případně v budoucnosti indikovat k operaci. Tato specifická skupina pacientů by mohla mít z další léčby největší benefit.

Klíčová slova:
melanom – biopsie sentinelové uzliny – prognóza

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo:
8. 2. 2016

Přijato:
17. 4. 2016

Sources

1. Jemal A, Simard EP, Dorell C et al. Annual report to the nation on the status of cancer, 1975– 2009, featuring the burden and trends in human papillomavirus (HPV)-associated cancers and HPV vaccination coverage levels. J Natl Cancer Inst 2013; 105(3): 175– 201. doi: 10.1093/ jnci/ djs491.

2. Vranova J, Arenbergerova M, Arenberger P et al. Malignant melanoma in the Czech Republic: incidence and mortality according to sex, age and disease stage. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub 2014; 158: 438– 446.

3. Naser N. Cutaneous melanoma: a 30-year-long epidemiological study conducted in a city in southern Brazil, from 1980– 2009. An Bras Dermatol 2011; 86(5): 932– 941.

4. Robert C, Thomas L, Bondarenko I et al. Ipilimumab plus dacarbazine for previously untreated metastatic melanoma. N Engl J Med 2011; 364(26): 2517– 2526. doi: 10.1056/ NEJMoa1104621.

5. Chapman PB, Hauschild A, Robert C et al. Improved survival with vemurafenib in melanoma with BRAF V600E mutation. N Engl J Med 2011; 364(26): 2507– 2516.

6. Larkin J, Chiarion-Sileni V, Gonzalez R et al. Combined nivolumab and ipilimumab or monotherapy in untreated melanoma. N Engl J Med 2015; 373(1): 23– 24. doi: 10.1056/ NEJMoa1504030.

7. Larkin J, Ascierto PA, Dreno B et al. Combined vemurafenib and cobimetinib in BRAF-mutated melanoma. N Engl J Med 2014; 371(20): 1867– 1876. doi: 10.1056/ NEJMoa1408868.

8. de Oliveira Filho RS, da Silva AM, de Oliveira DA et al. Sentinel node biopsy should not be recommended for patients with thick melanoma. Rev Col Bras Cir 2013; 40(2): 127– 129.

9. Nicholl MB, Elashoff D, Takeuchi H et al. Molecular upstaging based on paraffin-embedded sentinel lymph nodes: ten-year follow-up confirms prognostic utility in melanoma patients. Ann Surg 2011; 253(1): 116– 122. doi: 10.1097/ SLA.0b013e3181fca894.

10. Morton DL, Wen DR, Wong JH et al. Technical details of intraoperative lymphatic mapping for early stage melanoma. Arch Surg 1992; 127(4): 392– 399.

11. White I, Mills JK, Diggs B et al. Sentinel lymph node biopsy for melanoma: comparison of lymphocele rates by surgical technique. Am Surg 2013; 79(4): 388– 392.

12. Faries M. Survival and the sentinel lymph node in melanoma. Ann Surg Oncol 2010; 17(1): 18– 20. doi: 10.1245/ s10434-009-0782-0.

13. Monroe MM, Pattisapu P, Myers JN et al. Sentinel lymph node biopsy provides prognostic value in thick head and neck melanoma. Otolaryngol Head Neck Surg 2015; 153(3): 372– 378. doi: 10.1177/ 0194599815589948.

14. Morton DL, Thompson JF, Cochran AJ et al. Sentinel-node biopsy or nodal observation in melanoma. N Engl J Med 2006; 355(13): 1307– 1317.

15. Printz C. Physicians differ on the use of sentinel lymph node biopsy for melanoma: published data receive various interpretations. Cancer 2013; 119(14): 2515– 2516. doi: 10.1002/ cncr.28229.

16. Torjesen I. Sentinel node biopsy for melanoma: unnecessary treatment? BMJ 2013; 346: e8645. doi: 10.1136/ bmj.e8645.

17. Moncayo VM, Aarsvold JN, Alazraki NP. Lymphoscintigraphy and sentinel nodes. J Nucl Med 2015; 56(6): 901– 907. doi: 10.2967/ jnumed.114.141432.

18. Dummer R, Hauschild A, Guggenheim M et al. Melanoma: ESMO clinical practice guidelines for diagnosis, treatment and follow-up. Ann Oncol 2010; 21 (Suppl 5): v194– v197. doi: 10.1093/ annonc/ mdq188.

19. Lima AS, Stein CE, Casemiro KP et al. Epidemiology of melanoma in the South of Brazil: study of a city in the Vale do Itajai from 1999 to 2013. An Bras Dermatol 2015; 90(2): 185– 189. doi: 10.1590/ abd1806-4841.20153076.

20. Kraft Rovere R, Colchon PH, Rebello JR. Adjuvant! Online: mind the gap! Klin Onkol 2013; 26(2): 110– 113. doi: 10.14735/ amko2013110.

21. Sondak VK, Wong SL, Gershenwald JE et al. Evidence-based clinical practice guidelines on the use of sentinel lymph node biopsy in melanoma. Am Soc Clin Oncol Educ Book 2013; 33: e320–e325. doi: 10.1200/EdBook_AM.2013.33.e320.

22. Robert C, Karaszewska B, Schachter J et al. Improved overall survival in melanoma with combined dabrafenib and trametinib. N Engl J Med 2015; 372(1): 30– 39. doi: 10.1056/ NEJMoa1412690.

23. Robert C, Schachter J, Long GV et al. Pembrolizumab versus ipilimumab in advanced melanoma. N Engl J Med 2015; 372(26): 2521– 2532. doi: 10.1056/ NEJMoa1503093.

24. Wolchok JD, Kluger H, Callahan MK et al. Nivolumab plus ipilimumab in advanced melanoma. N Engl J Med 2013; 369(2): 122– 133. doi: 10.1056/ NEJMoa1302369.

25. Eggermont AM, Suciu S, Testori A et al. Long-term results of the randomized phase III trial EORTC 18991 of adjuvant therapy with pegylated interferon alfa-2b versus observation in resected stage III melanoma. J Clin Oncol 2012; 30(31): 3810– 3818. doi: 10.1200/ JCO.2011.41.3799.

Labels

Paediatric clinical oncology Surgery Clinical oncology

Antiproliferační účinek analog somatostatinu – analýza dat a klinické aplikace v kontextu výsledků studie CLARINET

Dva pohledy na vývoj nádorů

Vplyv liečby na kognitívne funkcie a kvalitu života u pacientov s karcinomom semenníkov

Vliv paliativní chemoterapie na kvalitu života nemocných s karcinomem žaludku

Vícenásobné nádorové onemocnění plic – kazuistika a přehled literatury

Hodnocení klinického stadia a léčebné odpovědi u maligních lymfomů – doporučení Kooperativní lymfomové skupiny na základě revidovaných kritérií z roku 2014 (Luganská klasifikace)

Indikace radioterapie u pacientů s hematologickými malignitami v průběhu pěti let provozu modernizovaného centra Onkologické a radioterapeutické kliniky v Plzni

Primární mukoepidermoidní karcinom slzného vaku – kazuistika a přehled literatury

Article was published in

Clinical Oncology

2016 Issue 4