Uremický toxin indoxyl sulfát a možnost jeho ovlivnění dietou

Overview

Indoxyl sulfát (IS) vzniká v organismu degradací z aminokyseliny tryptofanu obsaženého ve stravě. Ten se dostává jako součást reziduálního proteinu do tlustého střeva, kde je účinkem gastrointestinálních bakterií přeměněn na indol a následně vstřebán do krevního oběhu. V játrech poté dochází k enzymatické hydroxylaci a konverzi indolu na IS. Fyziologicky je IS vylučován močí –⁠ tubulární sekrecí a jeho sérová koncentrace je < 5,4 µmol/L. Jako uremický toxin, který je z 90 % vázaný na proteiny, je velmi těžko odstranitelný dialyzačními technikami. U pacientů s poškozenou funkcí ledvin dochází k akumulaci IS, což negativně ovlivňuje celý organismus, např. způsobuje progresi kardiovaskulárních onemocnění a stimuluje oxidační stres. Cílem studie bylo potvrdit spojitost mezi koncentrací IS a rychlostí katabolismu proteinů za využití predialyzační a postdialyzační koncentrace močoviny, a tudíž možnost ovlivnit koncentraci IS vhodnou dietou.
Typ studie: Monocentrická prospektivní otevřená kohortní studie byla provedena na 108 pacientech podstupujících dialyzační léčbu na Nefrologické klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Výsledky: Byl potvrzen pozitivní vliv reziduální diurézy na snížení hladin IS (p=0,005), u anurických pacientů je koncentrace IS 160,4 µmol/L (122,6; 200,5), zatímco u oligourických pacientů 124,6 µmol/L (98,7; 168,1). Dále byla nalezena korelace mezi rostoucím příjmem bílkovin ve stravě a vzrůstající koncentrací IS (p=0,040).

Závěr: Vhodná personalizovaná úprava složení diety při zachování potřebného příjmu proteinů by mohla vést ke snížení sérové koncentrace IS u těchto pacientů.

Klíčová slova:

dialýza – selhání ledvin – uremické toxiny – indoxyl sulfát