Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Závislosti: Novinky
Standardy substituční léčby
Národní registr - NRLUD
Drogy v ČR
Drogy v Evropě
Drogy ve světě
Další...
 

Setrvání v substituční léčbě závislosti na opioidech

Specializace: adiktologie algeziologie praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Závislosti

Vydáno: 1.3.2018

Setrvání v substituční léčbě závislosti na opioidech

V roce 2017 byla ve Spojených státech amerických prohlášena za urgentní problém veřejného zdravotnictví tzv. opioidová krize, tj. stále narůstající počet pacientů závislých na opioidech, často předepisovaných pro léčbu chronické nenádorové bolesti. Cílem prezentované studie bylo identifikovat faktory, které souvisejí s perzistencí k substituční léčbě. Ta je silným prediktorem úspěšnosti terapie závislosti na opioidech.

Substituční léčba u pacientů se závislostí na opioidech

Při substituční terapii je pacientům s diagnostikovanou závislostí na opioidech, kteří nemohou podstoupit léčbu závislosti s úplným vysazením opioidů, pravidelně podáván opioidní agonista. Substituce pomáhá zlepšit nebo udržet pacientův tělesný i duševní stav a může být časově neomezená.

Nejdéle se u nás v substituční léčbě používá metadon, agonista opioidních receptorů, který může být kvůli poměrně vysokému riziku předávkování a zneužití podáván jenom ve specializovaných metadonových centrech. Od roku 2002 je u nás potom dostupný další agonista opioidních receptorů – buprenorfin, u kterého je riziko předávkování výrazně nižší. Jinou možností je podat antagonistu opioidních receptorů – naltrexon.

Cíle a metodika studie, sledovaná populace

Setrvání v substituční léčbě je podle dosavadních studií signifikantním prediktorem úspěchu léčby a negativně koreluje s rizikem relapsu a zneužití opioidů. Cílem retrospektivní observační studie bylo sledovat u pacientů, kterým byla předepsána substituční léčba závislosti na opioidech, význam a míru jednotlivých faktorů z hlediska jejich setrvání v léčbě. Do studie bylo zahrnuto 302 pacientů, z toho 216 mužů, kteří poprvé zahájili substituční léčbu s buprenorfinem. Hodnoceným výstupem bylo setrvání v léčbě trvající 365 dnů. Setrvání v léčbě bylo hodnoceno jako nepřerušené užívání po dobu delší než 30 dnů.

Seznam faktorů, které by mohly ovlivnit setrvání v léčbě, byl vytvořen na základě přehledu literatury. Pomocí bivariační analýzy byly vybrány faktory asociované se setrváním v léčbě. Pomocí multivariační regresní analýzy byl následně hodnocen vliv jednotlivých faktorů na výstup.

Mezi sledované faktory patřily věk, pohlaví, dávky buprenorfinu nebo jiné substituční léčby, léčba v adiktologické ambulanci, komorbidity (hodnoceny pomocí CCI – Charlson Comorbidity Index), výskyt psychiatrického onemocnění, současné užívání opioidních analgetik, typ pojištění a další.

Výsledky

Jedním z faktorů signifikantně ovlivňujících setrvání v léčbě je věk – každý rok navíc oproti mediánu věku znamená zvýšení pravděpodobnosti setrvání v léčbě o 4 %.

Pacienti léčení v ambulanci adiktologa měli nižší pravděpodobnost setrvání v léčbě (OR 0,40; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,21–0,76). Pacienti, kteří užívali opioidní analgetika současně se substituční léčbou, měli rovněž nižší pravděpodobnost setrvání v léčbě (OR 0,25; 95% CI 0,12–0,51).

Diskuse a závěr

Studie identifikovala několik faktorů, jež mají vliv na setrvání v substituční léčbě, které významně souvisí s celkovým výsledkem léčby. Překvapující negativní vliv léčby u adiktologa na setrvání v léčbě lze vysvětlit poměrně nízkým počtem takto léčených pacientů ve studii; lze rovněž předpokládat, že u adiktologa se častěji léčí pacienti s těžší formou závislosti. Nejsnáze ovlivnitelným faktorem je současné užívání opioidních analgetik. Výsledky této studie naznačují zásadní význam poučení pacienta lékařem o tomto rizikovém faktoru.

(alz)

Zdroj: Shcherbakova N., Tereso G., Spain J., Roose R. J. Treatment persistence among insured patients newly starting buprenorphine/naloxone for opioid use disorder. Ann Pharmacother 2018 Jan 1: 1060028017751913, doi: 10.1177/1060028017751913 [Epub ahead of print].

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Léčbu závislostí a snižování rizik podporuje chápavý přístup zdravotníků

Závislost je definována jako užívání látky, které se navzdory známé škodlivosti této látky stává zvykem a potřebou. Zdravotničtí profesionálové hrají zásadní roli v péči o závislé, pokud však dávají najevo přezíravost a odmítavost, může to vést k odmítnutí nabízené pomoci.

Opioidy v léčbě nenádorové bolesti a prevence rozvoje závislosti

Rozšíření preskripce opioidů pro léčbu nenádorové bolesti pomohlo zmírnit utrpení pacientů a zvýšit kvalitu jejich života. Vzhledem k závislostnímu potenciálu opioidů a predispozicím některých pacientů však může v určitých případech dojít k rozvoji patologické závislosti. Znalost možných rizik a metod jejich evaluace umožňuje lékařům racionální využití opioidů s minimalizací rizika rozvoje závislosti.

Závislost na zolpidemu u seniorů a možnosti jejího řešení ilustrované kazuistikou

Nespavost představuje u seniorů závažný problém. Zatímco pro krátkodobou léčbu nespavosti máme k dispozici řadu preparátů, pro léčbu nespavosti chronické stále vhodný léčebný postup hledáme. Žádné z dosud dostupných hypnotik není pro seniory zcela bezpečné, včetně novější generace hypnotik, tzv. Z-sloučenin (zolpidem, zopiklon, zaleplon), a to kvůli riziku vzniku závislosti a odvykacích stavů při dlouhodobé léčbě nespavosti.



Všechny novinky