Krátkodobá detoxikace versus dlouhodobá léčba kombinací buprenorfin/naloxon u mládeže závislé na opioidech

Průběh studie a sledovaná populace

Studie probíhala od července 2003 do prosince 2005 v 6 centrech National Institute on Drug Abuse (NIDA) Clinical Trials Network (CTN) a zúčastnilo se jí 152 pacientů ve věku 15–21 let. Ti podstoupili buď 14denní ambulantní detoxikaci (skupina A, n = 78), nebo 12týdenní léčbu buprenorfinem/naloxonem (skupina B, n = 74).

Pacienti ze skupiny A dostávali buprenorfin v maximální dávce 14 mg/den s postupným snižováním do 14. dne od prvního podání. Ve skupině B užívali pacienti buprenorfin/naloxon v maximální dávce 24 mg/den a od 9. do 12. týdne byla dávka postupně snižována. Pokud pacient vynechal 3 po sobě jdoucí dny léčby, terapie byla zastavena. U jedinců ze skupiny B však byla obnovena, pokud se vrátili do 7 dnů od užití poslední dávky. Zároveň bylo všem naplánováno nejméně jednou týdně individuální a skupinové poradenství.

Studie primárně hodnotila přítomnost opioidů v odebrané moči ve 4., 8. a 12. týdnu. Byly použity 2 testy: SureStep a Rapid One OXY.

Výsledná zjištění

Všechny vzorky moči do 12. týdne poskytlo 41 pacientů ze skupiny A a 49 pacientů ze skupiny B. Ve 4. týdnu mělo pozitivní výsledky moči na opioidy 61 % pacientů ze skupiny A a 26 % pacientů ze skupiny B. V 8. týdnu byla přítomnost opioidů v moči zjištěna u 54 % pacientů ze skupiny A a 23 % pacientů ze skupiny B. Ve 12. týdnu pak mělo pozitivní výsledky 51 % pacientů ze skupiny A a 43 % pacientů ze skupiny B. Rozdíl mezi skupinami byl statisticky významný ve 4. týdnu (poměr šancí [OR] 7,05; 95% interval spolehlivosti [CI] 2,87–17,29; p < 0,001) a v 8. týdnu (OR 5,07; 95% CI 2,02–12,79; p = 0,001), ale nikoliv ve 12. týdnu (OR 1,84; 95% CI 0,75–4,49; p = 0,18).

Pacienti ze skupiny A měli menší pravděpodobnost dokončení léčby než pacienti ze skupiny B (OR 0,13; 95% CI 0,07–0,26; p < 0,001). Léčbu dokončilo 20,5 % pacientů ze skupiny A a 70 % pacientů ze skupiny B. Nejčastějším důvodem nedokončení terapie bylo její 2týdenní přerušení. Pacienti ze skupiny B se zúčastnili více konzultačních sezení (průměrně 11,77) než pacienti ze skupiny A (průměrně 5,06; p < 0,001). Od 1. do 12. týdne uváděli pacienti ze skupiny B méně časté užívání opioidů (p < 0,001), méně častou aplikaci injekcí (p = 0,01) a méně časté užívání jiné léčby závislosti (p < 0,001). 

U 4 z 83 pacientů, kteří byli na počátku léčby negativní na hepatitidu C, byly ve 12. týdnu zjištěny pozitivní výsledky tohoto testu.

Závěr

Pokračující léčba buprenorfinem/naloxonem zlepšila výsledek léčby závislosti na opioidech v porovnání s krátkodobou detoxikací.

(mkd)

Zdroj: Woody G. E., Poole S. A. Extended vs short-term buprenorphine-naloxone for treatment of opioid-addicted youth. JAMA 2008; 300 (17): 2003–2011, doi: 10.1001/jama.2008.574.