Zlepšení výsledků léčby HF se zachovanou ejekční frakcí podle JACC: Jaký přesah do budoucna má úspěch gliflozinů?

HFpEF – jedna z nejnaléhavějších výzev současné medicíny

Americká kardiologická společnost (ACC) v periodiku JACC vysvětluje vydání svého stanoviska k diagnostice a léčbě HFpEF následujícími fakty. Incidence a prevalence HFpEF nadále rostou spolu se stárnutím populace, prevalencí obezity, sedavého způsobu života a kardiometabolických poruch. Přestože pochopení jeho patofyziologických dopadů na srdce, plíce a další tkáně je stále hlubší a pokročily také diagnostické možnosti, v každodenní praxi je HFpEF rozpoznáváno nedostatečně. Existuje přitom vysoce účinná moderní léčba založená na farmakoterapii i změnách životního stylu, která může zlepšit klinický stav a snížit u pacientů s HFpEF morbiditu i mortalitu.

HFpEF je stále běžnější příčinou intolerance pohybu spojené s obezitou a sedavým způsobem života. Autoři odborného stanoviska označují HFpEF za jednu z nejnaléhavějších diagnostických a terapeutických výzev v současné klinické medicíně vzhledem k jeho rostoucí prevalenci, nedostatečně diagnóze, špatné prognóze, omezeným terapeutickým možnostem a značné zátěži pro systémy zdravotní péče po celém světě.

Aktuální léčitelnost HFpEF

JACC upozorňuje na úspěch nedávných studií s inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i, tj. glifloziny), konkrétně DELIVER s dapagliflozinem a EMPEROR-Preserved s empagliflozinem, které doložily, že HFpEF je léčitelné. Podávání gliflozinů bylo spojeno s 18–21% poklesem rizika složeného primárního sledovaného parametru zahrnujícího hospitalizace z důvodu srdečního selhání nebo úmrtí z kardiovaskulárních příčin u pacientů se srdečním selháním a EF LK > 40 %. Tyto benefity přitom SGLT2i prokázaly bez ohledu na přítomnost diabetu a napříč spektrem hodnot ejekční frakce. Absolutní riziko primárním sledovaného parametru se však snížilo pouze o 3 %, a to díky poklesu počtu hospitalizací pro srdeční selhání, nikoliv kardiovaskulární úmrtnosti – to podle JACC dokládá nezbytnost zlepšení diagnostiky i léčby HFpEF.

Léčba HFpEF dnes podle autorů tohoto stanoviska spočívá v podávání SGLT2i, v případě objemového přetížení se přidávají diuretika. Dále je nutná optimální léčba všech komorbidit, jako je hypertenze, deficit železa, diabetes, ICHS, fibrilace síní, obezita, chronické onemocnění ledvin, onemocnění plic a obstrukční spánková apnoe.

Úspěch zacílení na více orgánů

HFpEF je systémové onemocnění postihující více orgánů, nejen srdce. S tím souvisí rozšíření potenciálních možností léčby nad rámec konvenčních terapeutických postupů u HF o postupy s příznivými multiorgánovými účinky. Pravděpodobným důvodem širokého úspěchu SGLT2i je schopnost příznivě ovlivnit metabolismus různých orgánů a zároveň podporovat renoprotektivní diurézu. Úspěšné strategie budoucí terapie se tedy zřejmě budou dělit do 2 kategorií − jednak půjde o široce použitelné léky, jako jsou SGLT2i, jednak o individuálně přizpůsobené postupy zaměřené specificky na podtypy HFpEF (tj. v souladu s principy precizní medicíny). Důraz má být kladen na fenotypy HFpEF.

Autoři své sdělení uzavírají s tím, že probíhající rozsáhlé studie patofyziologie HFpEF, přibývající translační výzkum a četné klinické studie nových možností terapie HFpEF znamenají naději, že v budoucnu dojde ke snížení prevalence HFpEF i související morbidity a mortality.

(esr)

Zdroj: Borlaug B. A., Sharma K., Shah S. J., Ho J. E. Heart failure with preserved ejection fraction. JACC scientific statement. JACC 2023 May; 81: 1810–1834, doi: 10.1016/j.jacc.2023.01.049.