Duální inhibice IL-17A/IL-17F napříč spektrem axiální spondylartritidy

Komplexní axSpA

AxSpA je chronické imunitně zprostředkované zánětlivé onemocnění s různými projevy, zejména v sakroiliakálních kloubech a páteři, ale i v periferii a extramuskuloskeletálně. Spektrum axSpA zahrnuje jak pacienty s definitivním strukturálním poškozením sakroiliakálního skloubení viditelným na rtg snímku, tedy s tzv. radiografickou formou (r-axSpA), tak pacienty bez patrného strukturálního poškození (neradiografická forma onemocnění – nr-axSpA).

Zátěž způsobená axSpA významně a trvale ovlivňuje život nemocných. U řady z nich navíc dochází k selhání léčby, nedosažení terapeutického cíle, případně stále zakoušejí reziduální symptomy. Z těchto důvodů se hledají nové možnosti terapie, respektive léčiva s novými mechanismy účinku.

Metodika a průběh studií BE MOBILE 1 a 2

Klíčové mediátory zánětu u axSpA představují IL-17A a IL-17F. Ve studii fáze IIb BE ACTIVE a jejím otevřeném prodloužení u pacientů s aktivní r-axSpA vedlo užívání bimekizumabu v dávce 160 mg každé 4 týdny k rychlé kontrole onemocnění v porovnání s placebem, přičemž účinnost byla udržena až po dobu 3 let.

BE MOBILE 1 a BE MOBILE 2 jsou paralelní 52týdenní randomizované dvojitě zaslepené studie fáze III: BE MOBILE 1 byla zaměřena na bezpečnost a účinnost léčby pacientů s nr-axSpA a BE MOBILE 2 se věnovala nemocným s r-axSpA. Studií se účastnili pacienti s aktivním onemocněním, u nichž selhala předchozí léčba nejméně 2 nesteroidními antirevmatiky (NSAIDs) nebo u nich byla kontraindikovaná, eventuálně ji netolerovali.

Pacienti byli v každé studii randomizováni do 2 ramen (254 nemocných s nr-axSpA v poměru 1 : 1 a 332 s r-axSpA v poměru 2 : 1) k užívání bimekizumabu 160 mg každé 4 týdny nebo placeba. Od 16. týdne dostávali i pacienti z dosavadní placebové větve bimekizumab 160 mg každé 4 týdny.

Primárním cílem studií bylo nejméně 40% zlepšení hodnocení dle kritérií Mezinárodní společnosti pro spondylartritidu (ASAS40). Cílové ukazatele byly hodnoceny v 16. týdnu.

Výsledná zjištění

Účinnost

V 16. týdnu dosáhlo ASAS40 47,7 % pacientů s nr-axSpA léčených bimekizumabem vs. 21,4 % v placebové větvi. U nemocných s r-axSpA byl tento poměr 44,8 vs. 22,5 % (p < 0,001). Odpovědi ASAS40 byly podobné u pacientů, kteří dosud neužívali inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru (TNFi), i u těch, kteří TNFi sice již užívali, ale nevykázali na ně adekvátní odpověď.

Zlepšení byla pozorována rovněž ve skóre aktivity nemoci při ankylozující spondylitidě (ASDAS) a hodnotách objektivních ukazatelů zánětu, včetně vysoce senzitivního C-reaktivního proteinu (hs-CRP) a MRI sakroiliakálních kloubů a páteře.

Podáváním aktivní léčby došlo k významnému zlepšení odpovědí ASAS, fyzické funkce, zmírnění bolesti, zlepšení kvality života a mobility páteře ve srovnání s placebem, a to u pacientů s nr-axSpA i r-axSpA. Účinnost nebyla ovlivněna případnou předchozí expozicí TNFi.

Bezpečnost

Léčivo bylo obecně dobře tolerováno u pacientů s nr-axSpA i r-axSpA a nebyly pozorovány žádné nové bezpečnostní signály.

Nejčastější nežádoucí příhody související s léčbou bimekizumabem (výskyt u > 3 % účastníků) zahrnovaly nazofaryngitidu, infekci horních cest dýchacích, faryngitidu, průjem, bolest hlavy a orální kandidózu. Plísňových infekcí (všechny lokalizované) bylo pozorováno více u pacientů užívajících bimekizumab. Nebyly hlášeny žádné závažné kardiovaskulární příhody (MACE) ani aktivní tuberkulóza. Výskyt uveitidy a zánětlivého onemocnění střev byl nízký.

Závěr

První dvě studie fáze III hodnotící účinnost a bezpečnost duální inhibice IL-17F i IL-17A bimekizumabem v celém spektru pacientů s axSpA ukazují, že podávání bimekizumabu vedlo k rychlému a klinicky relevantnímu zmírnění projevů onemocnění ve srovnání s placebem a bylo dobře tolerováno. Autoři výzkumu proto konstatují, že bimekizumab může pacientům s axSpA nabídnout účinnou možnost léčby s novým způsobem účinku.

(esr)

Zdroj: van der Heijde D., Deodhar A., Baraliakos X. et al. Efficacy and safety of bimekizumab in axial spondyloarthritis: Results of two parallel phase 3 randomised controlled trials. Ann Rheum Dis 2023 Jan 17; 82 (4): 515–526, doi: 10.1136/ard-2022-223595.