Kardiovaskulární bezpečnost inhibitorů Janusových kináz
V souvislosti s novými cílenými léčivy indikovanými v terapii revmatoidní artritidy je hojně diskutována jejich bezpečnost. Kvůli pochybnostem regulátora nebyla ve Spojených státech amerických registrována dávka baricitinibu 4 mg/den a byla také vydána varování pro vyšší dávku tofacitinibu (10 mg 2× denně). Jak si tedy tato léková skupina celkově stojí z hlediska kardiovaskulární bezpečnosti?
Kardiovaskulární rizika u pacientů s RA
Revmatoidní artritida (RA) je jako systémové zánětlivé onemocnění jednoznačně spojena s vyšším rizikem kardiovaskulární (KV) morbidity a mortality. U schválených inhibitorů Janusových kináz (JAK) tofacitinibu a baricitinibu se objevilo podezření, že jejich vyšší dávky mají souvislost s vyšším výskytem tromboembolických komplikací u pacientů s RA. S rozborem situace mohou pomoci postupy medicíny založené na důkazech.
Analýza dostupných dat
Metaanalýza věnovaná problematice KV bezpečnosti inhibitorů JAK byla nedávno publikována v časopisu Annals of Rheumatologic Diseases. Autoři vyhledali publikace výsledků randomizovaných klinických studií s tofacitinibem, baricitinibem, upadacitinibem, peficitinibem a decernotinibem (poslední 3 dosud nejsou registrovány), jež popisují i bezpečnost těchto léčiv.
Cílem analýzy bylo zjistit, jaký vliv má užívání zástupců této lékové skupiny na KV riziko pacientů. Porovnáván byl výskyt všech KV příhod, významných KV příhod (cévní mozkové příhody, infarktu myokardu, úmrtí z KV příčin) a žilní tromboembolie − jednak inhibitorů JAK (celkově nebo jednotlivých preparátů) oproti placebu, jednak různých dávek jednotlivých inhibitorů JAK (tofacitinib 5 mg vs. 10 mg; baricitinib 2 mg vs. 4 mg; upadacitinib 15 mg vs. 30 mg).
Výsledky metaanalýzy
Nalezeno bylo 26 relevantních studií, kterých se zúčastnilo 11 799 pacientů s RA. Celkově nebylo shledáno vyšší riziko KV příhod při užívání celé lékové skupiny (poměr šancí [OR] 1,04; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,61–1,76; p = 0,89) ani konkrétně při užívání baricitinibu nebo tofacitinibu (baricitinib: OR 1,21; 95% CI 0,51–2,83; p = 0,66; tofacitinib: OR 0,63; 95% CI 0,26–1,54; p = 0,31).
Podobně se neprokázalo zvýšení rizika významných KV příhod (OR 0,80; 95% CI 0,36–1,75; p = 0,57) ani žilní tromboembolie (OR 1,16; 95% CI 0,48–2,81; p = 0,74).
S výjimkou baricitinibu se nepotvrdila závislost míry rizika na dávce léčiva. U baricitinibu bylo při srovnání výskytu všech KV příhod zjištěno, že dávka 2 mg je bezpečnější než 4 mg (OR 0,19; 95 % CI 0,04–0,88; p = 0,03).
Závěr
Údaje získané z dosud provedených klinických hodnocení svědčí o tom, že jednotlivé inhibitory JAK (ani tato léková skupina jako celek) nezvyšují riziko KV morbidity a KV mortality u pacientů s RA. V budoucnu bude třeba věnovat pozornost datům z dlouhodobého postmarketingového sledování a analýzám bezpečnosti zejména vyšších dávek inhibitorů JAK.
(jam)
Zdroj: Xie W., Huang Y., Xiao S. et al. Impact of Janus kinase inhibitors on risk of cardiovascular events in patients with rheumatoid arthritis: systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials. Ann Rheum Dis 2019 May 14, pii: annrheumdis-2018-214846, doi: 10.1136/annrheumdis-2018-214846 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.