Možné klinické prediktory endoskopické remise u střevních zánětlivých onemocnění

V současném terapeutickém přístupu je u nemocných se zánětlivým onemocněním střev (IBD) preferováno jako terapeutický cíl slizniční hojení před klinickou remisí. Nicméně je pravda, že kolonoskopie je náročné vyšetření, které není vhodné pro pravidelný monitoring onemocnění. Na druhou stranu nemusí rutinní klinické vyšetření odpovídat endoskopické aktivitě nemoci. Autoři předkládané studie se ptají, zda mohou nějaké klinicky a biochemicky sledovatelné faktory predikovat závažnost nemoci a zda mohou být využity v klinické praxi s cílem snížit nutnost pravidelného provádění endoskopie.

Do studie byli zařazeni pacienti se známým či možným IBD, kteří měli podstoupit kolonoskopii. Klinická aktivita nemoci byla hodnocena dle Harveyova–Bradshawova indexu pro Crohnovu chorobu či jednoduchým klinickým indexem aktivity kolitidy u ulcerózní kolitidy. Endoskopická aktivita byla posouzena dle jednoduchého endoskopického skóre u nemocných s Crohnovou chorobou či modifikovaným skóre Baron u ulcerózní kolitidy.

Harveyův–Bradshawův index nebyl schopen odlišit aktivní a inaktivní Crohnovu chorobu. Citlivost, specificita a pozitivní či negativní prediktivní hodnota indexu aktivity kolitidy detekovat endoskopicky aktivní onemocnění byly v daném pořadí 43 %, 96 %, 94 % a 51 %. Jakékoliv zvýšení C-reaktivního proteinu či fekálního kalprotektinu bylo prediktivní pro aktivní slizniční onemocnění, nicméně nebylo možné stanovit dolní práh hodnot, které by již svědčily pro remisi.

Tato studie tedy ukázala jen to, že C-reaktivní protein a fekální kalprotektin jsou užitečné nástroje pro identifikaci endoskopicky aktivní IBD, nicméně ani normální výsledky nemohou potvrdit endoskopickou remisi.

(eza)

Zdroj: Falvey J. D. et al. Disease Activity Assessment in IBD: Clinical Indices and Biomarkers Fail to Predict Endoscopic Remission. Inflamm Bowel Dis. – publikováno online 3. března 2015; doi: 10.1097/MIB.0000000000000341