Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Střevní záněty: Novinky
Odborné společnosti
Videorozhovor
Kongresy
Časopisy
Zajímavé odkazy
Další...
 

Faktory ovlivňující patogenezi nespecifických střevních zánětů

Specializace: dětská gastroenterologie gastroenterologie a hepatologie
Téma: Střevní záněty

Vydáno: 26.7.2015

Faktory ovlivňující patogenezi nespecifických střevních zánětů

Nespecifické střevní záněty (IBD), jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, se vyznačují chronickým průběhem s opakujícími se relapsy. Celosvětovým problémem je jejich rostoucí incidence. Odborníci předpokládají, že IBD jsou výsledkem vystupňované imunitní odpovědi na přítomnost mikrobů ve střevě u vnímavých jedinců.

Etiologie IBD je stále z velké míry neobjasněná, zcela jistě se jedná o komplexní interakci mezi genetickými a environmentálními faktory, na které se podílí střevní mikroflóra a imunitní systém jedince. 

Genetické faktory

Je známo celkem 163 rizikových genových lokusů pro IBD, jejich počet navíc stále roste. Doposud byla za hlavní faktor v patogenezi onemocnění považována získaná imunita, nyní se zdá, že stejně významnou roli může mít i imunita vrozená. Genetické faktory ale tvoří pouze část mechanismu onemocnění. 

Environmentální faktory

Není pochyb o tom, že environmentální faktory hrají v patogenezi IBD důležitou roli, ať už se jedná o kouření, stravu, užívané léky, místo původu, sociální status, či psychologické faktory. Největší pozornost byla dosud věnována kouření.

Mikrobiální faktory

Lidská střevní mikroflóra se skládá přibližně z 1150 bakteriálních druhů. Tato mikroflóra se vytváří během prvních dvou let života, poté zůstává již víceméně stabilní. Mezi změnami ve střevní mikroflóře a rozvojem IBD je jasná souvislost.

Imunitní faktory

Výzkum v oblasti objasňování patogeneze IBD se dlouhou dobu věnoval problematice slizniční imunity, zejména odpovědi T-lymfocytů. Dostupné důkazy naznačují, že dysfunkce vrozené a získané imunity přispívají ke vzniku abnormální střevní zánětlivé reakce u pacientů s IBD. 

Nedávný pokrok v chápání IBD pomáhá objasňovat vzájemně související faktory, které se podílejí na jeho vzniku, včetně získané a vrozené imunity. Nové studie také objasňují interakci mezi genetickými faktory na straně jedné a mikrobiálními a environmentálními vlivy na straně druhé.

(tda)

Zdroj: Zhang Y. Z., Li Y. Y. Inflammatory bowel disease: pathogenesis. World J Gastroenterol 1/2014: 91–99.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,8/5, hodnoceno 13x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Úloha cytokinů u nespecifických střevních zánětů

Prozánětlivé cytokiny (IL-1, IL-6, IL-8, IL-12, TNF-α) mohou u nespecifických střevních zánětů (IBD) způsobit zhoršení zánětu vedoucí až poškození tkáně. Blokáda jejich působení pomocí biologických léčiv přináší zlepšení, ovšem někteří pacienti na tuto léčbu nereagují nebo se u nich efekt léčby postupně oslabuje. V těchto případech je proto třeba zvolit takovou terapii, která bude účinnější a bude mít dlouhodobější účinek.

Fekální hladiny kalprotektinu u dětí jsou těsněji asociovány s histologickými než s endoskopickými nálezy

Studie českých autorů ukázala spolehlivost testu pro stanovení fekálních hladin kalprotektinu při výběru pacientů, u nichž je vhodné pro potvrzení diagnózy střevního zánětlivého onemocnění provést invazivní endoskopické vyšetření.

Účinnost dlouhodobé léčby 4,0 g mesalazinu/den v udržovací léčbě ulcerózní kolitidy

Zdá se, že dlouhodobá léčba vysokými dávkami mesalazinu (4,0 g/den) je u pacientů s ulcerózní kolitidou efektivnější než její standardní krátkodobá aplikace pouze v akutním stavu pro navození remise.



Všechny novinky