Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Střevní záněty: Novinky
Odborné společnosti
Videorozhovor
Kongresy
Časopisy
Zajímavé odkazy
Další...
 

Environmentální faktory a riziko vzniku IBD

Specializace: dětská gastroenterologie gastroenterologie a hepatologie
Téma: Střevní záněty

Vydáno: 28.2.2013

Environmentální faktory a riziko vzniku IBD

V únorovém vydání Journal of Crohn's and Colitis byly publikovány výsledky zajímavé práce zabývající se stále aktuální problematikou etiologie zánětlivých střevních onemocnění (IBD). Dánští pediatři se v ní pokusili blíže popsat environmentální rizikové faktory vzniku IBD u dětí mladších 15 let.

Do zmiňované dánské studie byli v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2009 prospektivně zařazeni pacienti s IBD a náhodně vybraní zdraví jedinci (tvořící kontrolní skupinu) z jasně definovaných oblastí Dánska. Pomocí dotazníku byly od těchto jedinců získány údaje týkající se jejich socioekonomického stavu, místa bydliště, životních podmínek, prodělaných infekcí i stravovacích návyků.

Dotazník vyplnilo celkem 118 pacientů s IBD (59 s Crohnovou nemocí [CD], 56 s ulcerózní kolitidou [UC], 3 s indeterminovanou kolitidou [IBDU]) a také 477 zdravých kontrol. Na základě analýzy těchto údajů bylo identifikováno několik rizikových faktorů vzniku IBD. Konkrétně se jednalo o výskyt IBD u příbuzných první linie (IBD: OR 6,1 [95% CI 2,5–15,1]; CD 6,8 [2,3–20,2]; UC 6,1 [2,3–16,0]), vysoký příjem cukru (IBD 2,5 [1,0–6,2], CD 2,9 [1,0 až 8,5]), předchozí hospitalizace pro gastrointestinální infekci (IBD 7,7 [3,1–19,1], CD 7,9 [2,5–24,9], UC 7,4 [2,5–21,6]) a stresující události (IBD 1,7 [1,0–2,9]). K protektivním faktorům pak patřila častější konzumace zeleniny (CD 0,3 [0,1–1,0], UC 0,3 [0,1–0,8]) a celozrnného pečiva (IBD 0,5 [0,3–0,9], CD 0,4 [0,2 až 0,9]). Zvýšené riziko CD ve srovnání s UC bylo prokázáno u nemocných žijících ve větších městech (OR 1,3; 1,1–1,6).

Autorům se tedy podařilo označit několik rizikových i protektivních faktorů vzniku IBD. K lepšímu pochopení etiologie a fenotypů pediatrických forem IBD budou zapotřebí další studie zabývající se právě vlivem environmentálních faktorů na vznik těchto onemocnění.

(mik)

Zdroj: Jakobsen C., Paerregaard A., Munkholm P., Wewer V. Environmental factors and risk of developing paediatric inflammatory bowel disease – A population based study 2007–2009. J Crohn's Colitis. 2013 Feb; 7 (1): 79–88; doi: 10.1016/j.crohns.2012.05.024.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,5/5, hodnoceno 2x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Testování hladin salicylátů v moči umožňuje identifikovat pacienty v riziku nonadherence k léčbě mesalazinem

Mesalazin je základní látkou používanou v udržovací léčbě střevních zánětlivých onemocnění. I přesto, že významně snižuje četnost relapsů onemocnění, prevalence nonadherence k léčbě mesalazinem je u pacientů s ulcerózní kolitidou (UC) vyšší než 50 %.

Přecházíme z modré na zelenou

Rádi bychom vás informovali, že během ledna 2013 dojde ke změně designu krabičky přípravku Pentasa tbl. 500 mg.

Hladiny fekálního kalprotektinu u pacientů s IBD korelují s jejich endoskopickými nálezy

Fekální kalprotektin je již běžně využívaným markerem zánětlivé aktivity u zánětlivých střevních onemocnění (IBD).



Všechny novinky