Ivabradin snižuje riziko opakovaných hospitalizací pro zhoršení srdečního selhání
Vlivu ivabradinu, látky způsobující čistě snížení srdeční frekvence, na množství hospitalizací pacientů s chronickým systolickým srdečním selháním se věnovala studie SHIFT.
Ivabradin v kostce
Bradykardizující efekt ivabradinu je způsoben blokádou draslíkových kanálů If v buňkách sinusového uzlu. Tento unikátní mechanismus účinku zajišťuje, že zpomalení srdeční frekvence není doprovázeno dalšími jevy, jako je snížení krevního tlaku, prodloužení trvání akčního potenciálu nebo negativně inotropní účinek na myokard. To odlišuje bradiny od jiných tříd látek zpomalujících srdeční frekvenci.
První indikací ivabradinu po jeho uvedení na trh byla léčba stabilní anginy pectoris. Čisté zpomalení srdeční frekvence bez vedlejších efektů je však prospěšným terapeutickým zásahem i u jiných diagnóz.
Indikace: srdeční selhání
Druhou registrovanou indikací ivabradinu je v dnešní době léčba stabilizovaného chronického srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí. Ivabradin může být použit jako alternativa k beta-blokátoru při jeho kontraindikaci či intoleranci nebo v kombinaci s beta-blokátorem při srdeční frekvenci ≥ 75/min.
Studie ukázaly, že použití ivabradinu v této indikaci vede k redukci kardiovaskulární i celkové mortality pacientů a ke snížení rizika hospitalizace pro zhoršení srdečního selhání. Uznávanou prací dokumentující posledně zmíněný fakt je studie SHIFT z roku 2012.
Metodika studie SHIFT a sledovaný soubor pacientů
SHIFT byla dvojitě zaslepená klinická studie, jejíž soubor čítal 6505 pacientů s chronickým srdečním selháním na podkladě systolické dysfunkce levé komory (s ejekční frakcí ≤ 35 %). Všichni nemocní prodělali v roce předcházejícím zařazení do studie alespoň jednu hospitalizaci pro srdeční selhání. Podmínkou zařazení do studie byla přítomnost sinusového rytmu s klidovou tepovou frekvencí ≥ 70 tepů za minutu.
K zavedené terapii byl pacientům na základě náhodného výběru přidán ivabradin (v počáteční dávce 5 mg 2× denně, která mohla být dále titrována na základě snášenlivosti či srdeční frekvence) nebo placebo.
Výsledky a závěr
Ivabradin byl spojen s nižším celkovým počtem hospitalizací pro srdeční selhání (902 s ivabradinem oproti 1211 s placebem; incidence rate ratio [IRR] 0,75; p = 0,0002) v průběhu průměrně 22,9 měsíce trvajícího sledování. U pacientů léčených ivabradinem bylo dále zaznamenáno nižší riziko další (druhé a třetí) hospitalizace pro srdeční selhání. Podobně tomu bylo i s hospitalizacemi z jiných příčin.
Uvedené benefity plynoucí z přidávání ivabradinu k zavedené léčbě srdečního selhání mají potenciál zvýšit kvalitu života pacientů a snížit náklady na zdravotní péči.
(luko)
Zdroj:
1. Borer J. S., Böhm M., Ford I. et al. Effect of ivabradine on recurrent hospitalization for worsening heart failure in patients with chronic systolic heart failure: the SHIFT Study. Eur Heart J 2012; 33 (22): 2813–2820, doi: 10.1093/eurheartj/ehs259.
2. Hradec J. Je nám jasné postavení ivabradinu? Interní medicína 2013; 15 (8–9): 273–276.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Angiologie Interní lékařství KardiologieOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Zvoní budík? Přispěte si ještě chvilku, bude vám to myslet rychleji!
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Umíme správně řešit osteporotické zlomeniny?
- Vědci vytvořili první funkční mozkovou tkáň pomocí 3D tisku
Mohlo by vás zajímat
- Venotonika zvyšují kvalitu života pacientů s chronickou žilní insuficiencí
- Terapie bércových vředů pomocí autologní plazmy
- Venotonika jsou vhodnými přípravky v léčbě hemoroidů
- Pentoxifyllin přidaný k blokátoru systému renin-angiotenzin může u diabetiků zpomalit progresi renálního postižení
- Souhrn doporučení pro diagnostiku a léčbu chronických žilních onemocnění
- Podle parametrů refluxu v povrchových žilách lze odlišit stadia chronické žilní insuficience