Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Sartany v léčbě hypertenze: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Nové perspektivy farmakologického ovlivnění renin-angiotenzin-aldosteronového systému

Specializace: dětská kardiologie interní lékařství kardiologie praktické lékařství pro dospělé
Téma: Sartany v léčbě hypertenze

Vydáno: 3.10.2017

Nové perspektivy farmakologického ovlivnění renin-angiotenzin-aldosteronového systému

Inhibitory systému RAAS včetně inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI), blokátorů receptorů AT1 pro angiotenzin II (sartanů) a antagonistů receptorů mineralokortikoidů (MRA) jsou základním kamenem léčení kardiovaskulárních a renálních onemocnění. Přesto stále pokračuje výzkum RAAS a bylo identifikováno několik dalších komponent tohoto systému, což by v budoucnu mohlo umožnit vývoj ještě účinnějších léčiv a terapeutických strategií.

Benefity sartanů ve srovnání s dalšími hypertenzivy

Srovnání účinku inhibitorů ACE a sartanů u pacientů s hypertenzí neodhalilo podstatný rozdíl v efektivitě obou lékových skupin. S podáním sartanů však byla spojena menší incidence suchého kašle. Nízké procento nežádoucích účinků sartanů se v praxi projevuje mj. i ve vysoké adherenci pacientů k této léčbě, která převyšuje ostatní třídy antihypertenziv.

Sartany patří mezi účinná léčiva v sekundární prevenci ICHS a mají i protektivní účinek na remodelaci levé komory po infarktu myokardu. Blokáda receptorů AT1 u nemocných s chronickým srdečním selháním působí preventivně na proliferaci fibroblastů levé komory a na její remodelaci, což vede ke zpomalení progrese srdečního selhání. Sartany jsou vhodné pro širokou škálu kardiologických pacientů − od rizikových nemocných (diabetici, hypertonici či nemocní s chronickým renálním selháním) přes pacienty s akutním koronárním syndromem až po nemocné s terminálním srdečním selháním.

Limity účinnosti

Přesto má jejich účinnost na regresi nebo zastavení progrese kardiovaskulárních onemocnění určité limity a byla částečně vysvětlena:

  • jednak únikovým fenoménem, který umožňuje syntézu angiotenzinu II (Ang II) prostřednictvím alternativních enzymatických cest nezávislých na ACE, které nejsou inhibovány ACEI, 
  • a jednak neschopností ACEI a některých sartanů dosáhnout intracelulárního prostoru a potlačit účinky Ang II intracelulárně, a nikoliv vazbou na membránové receptory AT1 či AT2.

Možnost úplnější blokády RAAS

V posledních letech bylo identifikováno několik nových komponent RAAS (aktivní peptidy, enzymy a receptory), jež umožňují lépe pochopit roli systémového, lokálního a intracelulárního RAAS ve vývoji a progresi kardiovaskulárních a renálních onemocnění. Identifikováno bylo také několik terapeutických cílů, jež by mohly umožnit racionální vývoj nových léčiv s možností úplnější blokády RAAS. Navíc byla odhalena existence „ochranné větve“ RAAS, jež působí proti aktivitám zprostředkovaným receptory AT1. 

Její součástí je angiotenzin konvertující enzym 2 (ACE2), monokarboxypeptidáza rezistentní vůči ACEI, která je široce exprimovaná v kardiovaskulárním systému, ledvinách, plicích a mozku. Hydrolyzuje Ang I na Ang-(1−9), který je následně konvertován na Ang-(1−7), a přeměňuje rovněž Ang II na Ang-(1−7). Ang-(1−7) se váže na specifické receptory MasR a MrgD a vyvolává účinky opačné, než jsou účinky aktivace dráhy ACE/Ang II/AT1 receptory. Aktivity ACE a ACE2 jsou za fyziologických podmínek vyrovnané, u řady kardiovaskulárních patologií však byla potvrzena převaha osy ACE.

Rozsáhlé in vitro a in vivo studie prokázaly, že aktivace „ochranné větve“ RAAS, tj. osy ACE2/Ang-(1−7)/MasR a receptorů AT2 představuje novou nadějnou terapeutickou strategii pro léčbu kardiovaskulárních a renálních onemocnění. Doposud však neexistují žádné klinické studie, které by tyto výsledky podporovaly.

(ada)

Zdroj: Tamargo M., Tamargo J. Future drug discovery in renin-angiotensin-aldosterone system intervention. Expert Opinion on Drug Discovery 2017 Aug; 12 (8): 827−848, doi: 10.1080/17460441.2017.1335301.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     4,5/5, hodnoceno 2x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Sartany mají stejný účinek na markery srdečního selhání a endogenní fibrinolýzy jako inhibitory ACE, mají ovšem silnější antiagregační účinek

Studie OPTIMAAL (Optimal Trial in Myocardial Infarction with the Angiotensin II Antagonist Losartan) prokázala, že blokátory receptorů pro angiotenzin II (ARBs, sartany) mají podobný účinek jako inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi).

Účinek sartanů a jejich role v léčbě hypertenze

Většina guidelines pro léčbu hypertenze doporučuje léčbu diuretiky, blokátory kalciových kanálů, blokátory angiotenzinových receptorů a inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu. Mezi jednotlivými lékovými skupinami v této indikaci však existují významné rozdíly, které ovlivňují jejich nasazení a vhodnost pro konkrétního pacienta.

Blokátory renin-angiotenzin-aldosteronového systému u dialyzovaných hypertoniků

Cílem studie ze Spojených států amerických bylo srovnat vliv inhibitorů ACE a sartanů na redukci kardiovaskulární morbidity a mortality hypertenzních pacientů v dialyzačním programu.



Všechny novinky