Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

Rozhovor s prof. MUDr. Jiří Beranem, CSc.

Profesor Jiří Beran je vedoucím lékařem Centra očkování a cestovní medicíny při Poliklinice II  v Hradci Králové a vedoucím Subkatedry tropické a cestovní medicíny Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze.

1. Čím si Vás získala medicína, že právě jí věnujete celý svůj profesní život?

Myslím si, že prapůvodně to byla touha pomáhat nemocným. Moje maminka pracovala v tišnovské nemocnici a já za ní často chodil – nemocnice byla pro mě prostředím, které mě formovalo a ovlivňovalo. Teprve později, snad až při studiích v Hradci Králové, jsem si začal uvědomovat, jak fantastickým a hlavně dynamickým oborem je medicína. Především tím, že se její diagnostické a terapeutické možnosti neustále vyvíjejí a tak je možné pomáhat většímu spektru nemocných. Na medicíně mě nejvíce baví a zajímá úzké propojení vědy, výzkumu a klinické praxe. Pokud se všechny tyto znalosti použijí ve výuce studentů medicíny či lékařů, pak to považuji za vrchol, jakého se dá v lékařství dosáhnout.

2. Proč jste se po studiu rozhodl pro práci v oblasti preventivního lékařství?

Po studiu jsem pracoval v armádě a tam byly možnosti volby oboru velmi omezené. Já jsem chtěl být vždy chirurgem, ale o tato místa byl obrovský zájem a bylo možné reálně na ně přejít asi po cca 10 letech působení někde v terénu. Po promoci jsem se dozvěděl, že se uvolňuje místo na katedře epidemiologie na Vojenské lékařské akademii. Po dvouleté základní přípravě ve Vojenské nemocnici v Plzni jsem se bláhově domníval, že poté půjdu nazpět do Hradce Králové, kde jsem vyhrál konkurz na místo asistenta na katedře epidemiologie. Armádní velení mě ale poslalo na tři roky na místo vojenského epidemiologa do Kroměříže. Nadřízení mě měli rádi pro moji pracovitost, a tak mě nechtěli do Hradce pustit. Teprve až sametová revoluce mi umožnila, abych přišel v lednu 1990 na katedru a zpátky k rodině, která v Hradci zůstávala. Vedoucím katedry byl v té době pan prof. Špliňo, který mi dal v mnohém volnou ruku a já mu již po dvou letech začal dělat zástupce. O rok později nastoupil na katedru přímo z popromoční přípravy další kolega, dnešní profesor Prymula, a o několik let později pak také současný vedoucí katedry a děkan Fakulty vojenského zdravotnictví docent Chlíbek. Z katedry jsem odešel přibližně před 10 lety.

3. Až do roku 1990 jste pracoval jako terénní epidemiolog. Co vám tato praxe dala pro Vaši další práci?

To byla výborná škola života, protože jsem měl na starosti asi 100 útvarů a zařízení na celé Moravě s výjimkou Brna a u nich jsem řešil každoročně celou řadu epidemií. Tolik infekčně nemocných (myslím kumulativně) jsem pak už nikdy v životě neviděl. Jako každý jiný lékař našeho zařízení jsem musel chodit ambulovat, nebo chodit do lékařských služeb a i to dále rozvíjelo moje základní medicínské znalosti. Měl jsem možnost zavést do své práce výpočetní techniku a naučil jsem se základům programování. Jako lékařský doprovod vojáků na střelby do kazašských oblastí jsem se již v té době učil základy cestovní medicíny.

Kromě odborných znalostí a praktických zkušeností mi práce ukázala, jak rozeznat podstatné od nepodstatného, důležité od nedůležitého a naučil jsem se formulovat a prosazovat svoje požadavky. Nakonec vše, co jsem se v terénu naučil, jsem použil při práci na katedře a i v pozdější praxi. Na katedře v době mého působení nebyl nikdo, kdo by měl takovou praxi a opět všechny znalosti jsem použil při výuce na Klinice infekčních nemocí FN v Hradci Králové.

4. Plošné očkování proti tuberkulóze v prvních dnech života dítěte přináší velká rizika, na čemž se většina odborníků shodne. Nedávno někteří z nich dokonce otevřeně vyzvali rodiče, aby toto povinné očkování odmítali. Jaký je Váš osobní postoj k tomuto tématu?

Úroveň výskytu TBC je u nás dostatečně nízká, aby opravňovala k rozhodnutí skončit s očkováním v celé populaci. Kapacity kalmetizačních center a jejich zkušenosti je vhodné použít ke kontrole TBC u osob pobývajících v ČR na dobu delší než 1 měsíc a pocházející ze zemí, kde je výskyt TBC vyšší než u nás. Alespoň by se po mnoha desetiletích začal používat kožní tuberkulínový test (Mantoux II.) ke kontrole TBC, pro kterou je určen, a ne ke kontrole očkování, o kterém v podstatě nic neřekne. Obecně jsem pro, aby očkování v dětské populaci nebylo zjevně, ale skrytě povinné, tak jak je to v ostatních zemích. Je jen na rodičích, zda dají dítě očkovat, ale do kolektivu (školky, školy) dítě může přijít jen tehdy,  pokud je očkované (mandatorní imunizace). Pokud rodiče nedají dítě do školy (není očkované a tak tam nesmí), jsou sankcionováni.

5. Čím si vysvětlujete, že o očkování proti prasečí chřipce lidé téměř nejevili zájem?

Těch důvodů je několik. Prvním je všeobecná neochota českých občanů se nechat očkovat i proti sezónní chřipce, a proto patříme celosvětově mezi země s nejnižší proočkovaností proti chřipce. Druhým důvodem byla nízká propagace očkování ze strany praktických lékařů a třetím velmi nízká znalost, a tím pádem i informovanost o kvalitách vakcíny proti pandemické chřipce. Když se nakonec na stranu odpůrců očkování přidali i někteří zdravotníci, výsledkem byla velmi nízká proočkovanost a téměř hysterie v běžné populaci. Myslím si, že vakcína byla a je velmi kvalitní a její antigen bude samozřejmě použit v sezónní vakcíně letos na podzim. 

6. V několika posledních letech se s obavami očekává příchod tzv. pandemického viru. V této sezóně byl horkým kandidátem na tuto pozici virus prasečí chřipky. Dá se prohlásit, že jeho "příležitost" už pominula, nebo jsou obavy stále na místě?

Myslím si, že jeho „příležitost“ pominula a že se stane běžným cirkulujícím kmenem sezónní chřipky. Nemyslím si, že by měl větší potenciál pro další jak bodové (drift), tak zlomové (shift) mutace v porovnání s jinými cirkulujícími kmeny. Proto se tento kmen objeví ve vakcíně proti sezónní chřipce na podzim letošního roku. Poučením z výskytu viru prasečí chřipky a z opatření, která se prováděla, by mělo být provedení sérologického přehledu v naší populaci ihned po identifikaci pandemického kmene, který by ukázal, nakolik existuje nějaký stupeň ochrany v populaci. Z toho by jasně vyplynulo, zda jsou ohroženi všichni, nebo jen určité skupiny obyvatel. Je škoda, že se v létě loňského roku u nás neprovedl.

7. Nedávno prohlásil hlavní hygienik ČR, že pitím čerstvého kravského mléka se člověk může nakazit klíšťovou encefalitidou. Vím, že tento způsob přenosu byl prokázán u koz, ale o skotu jsem zatím nic podobného nečetla. Jaký je váš názor?

Obecně platí, že kontaminované může být i kravské mléko. Důvodů, proč nejsou epidemie z kravského mléka dosud časté, je několik, ale důležité jsou dva. Především stanoviště, na kterém se pasou kozy a krávy, jsou většinou rozdílné a na „kozích“ stanovištích je díky lepším podmínkám více klíšťat než na běžných loukách pro krávy. Druhým důvodem je pasterizace téměř celé produkce kravského mléka v porovnání s kozím mlékem, kde se pasterizace využívá jen zřídka.

8. V čem vidíte, v kontextu lékařské práce, největší přínos internetu?

Internet je úžasné medium a dnes nenahraditelný zdroj informací. Pokud něco neznáme, můžeme to prostřednictvím internetu ihned najít. Hledám každý den jak v běžných zdrojích, tak i v databázi Medline. Dnes už není doba pro nutné encyklopedické znalosti jako před 20 lety a daleko více se uplatňují lidé, kteří jsou schopni informace z internetu vyhodnotit (pravdivé x nepravdivé, validní, použitelné) a také využít. Internet je mohutný nástroj moderního lékaře, ale také jeden z největších „lhářů“. Proto je nutné k mnoha informacím přistupovat velmi obezřetně a racionálně je vyhodnocovat.

9. Jaké výhody může lékařům přinášet digitalizace odborných časopisů, která je v současné době velkým trendem?

Digitalizace časopisů je důležitým krokem pro dobrou informovanost na internetu. Kvalitní články tak mohou kultivovat informační prostředí na internetu. Ten, kdo nemá časopis v digitální podobě, jako by dnes neexistoval. Kromě samotné digitalizace je také důležitý otevřený přístup (open access) k některým časopiseckým informacím či k celým časopisům – v tom vidím obrovskou budoucnost. Nakonec ale přijdeme na to, že vše je jen o penězích, které musí někdo s informacemi na internet přinést – obrovským zdrojem je reklama a jen se bojím, aby v budoucnu nebyla na internetu jen reklama, ať už přímá nebo skrytá.

10. Máte v podstatě tři zaměstnání a k tomu ještě publikujete. Co na to říká Váš soukromý život?

Pořád se snažím něco psát a publikovat, protože mě to baví. Jsem prvním autorem sedmi monografií a spoluautorem dvou dalších. V posledních letech píši již jen do zahraničních časopisů v průměru 3-4 sdělení za rok. Myslím si, že můj soukromý život tím nijak netrpí, protože psaní je pro mě spíše koníčkem než utrpením. Problémem pro mě byla v minulosti existence několika zaměstnání. Pracoval jsem na Klinice infekčních nemocí FN v Hradci Králové, byl jsem vedoucím Subkatedry tropické a cestovní medicíny IPVZ v Praze a vedl jsem svoje soukromé Centrum očkování a cestovní medicíny. Nyní jsem v podstatě zaměstnán jen ve svém soukromém centru a to mi dává dostatek flexibility a volného času, který se snažím trávit se svou rodinou. Myslím si, že v posledních několika letech můj soukromý život mojí prací vůbec netrpí. Shodou okolností jsem navíc již po mnoho let ekonomicky velmi dobře zabezpečen a tak se mi medicína nakonec stala koníčkem, ke kterému přicházím vždy, kdy se chci pobavit a mít radost z práce.

11. Ve vaší knihovně bychom jistě našli řadu odborných knih, co jiného Vaše knihovna ještě skrývá?

V naší knihovně je celá řada románů – po odborné četbě se už nechci zabývat encyklopediemi či knihami s historickými náměty a tak většinu „mých“ knih tvoří detektivky. Asi je zde vše co vyšlo od Edgara McBaina, od Dicka Francise a celé řady, které vycházejí v BB Artu – poslední nepřečtenou knihou je „Tajuplná oběť“ od Johna Sanforda. Našly by se také i některé básnické sbírky, protože poezii mám moc rád.

12. Jakou novou publikaci plánujete?

Připravuji nové verze kapitol o očkování a cestovní medicíně do Preventivního lékařství a přemýšlím nad novým vydáním Lexikonu očkování. Ten je již rozprodán a na Slovensku se stal nejprodávanější knihou o očkování. Jinak úplně novou knihu neplánuji.

13. Jak bude vypadat váš ideální odpočinek, když budete mít celý víkend volno?

Nemám asi ideál pro volný víkend, ale snažím se ho trávit aktivně, a to asi následovně: v sobotu vstanu brzy ráno, dám si kávu, přečtu si noviny a jdu se projít do zahrady, abych se potěšil rostlinkami, stromy a trávníkem. Pak se většinou věnuji sportu: jdu si zahrát tenis s manželkou Monikou či prostředním synem Jirkou, nebo se jedu projet na kole. Po obědě se na chvilku prospím a odpoledne vezmu kočárek a jedu se projet s nejmladším synem Maxem. Večer si čtu, píšu nebo se dívám na filmové kanály. V neděli dopoledne si čtu a pak jdu s prostředním synem a tchánem plavat do bazénu. Odpoledne po obědě a spánku pracuji na zahradě a sekám trávník a věnuji se zahradě, v podvečer si vyjedu na kole.


Archiv rozhovorů
 
 
 
 
 
 

diskuze