#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Reformní snahy ministerstva vztahující se k systému veřejného zdravotního pojištění očima zdravotních pojišťoven


Legal changes of public health insurance system from health insurance companies point of view

Czech health insurance system repeatedly faces financial problems that makes the system unstable and re­opens questions tied with its financial sustainability. In reaction, Ministry of Health is preparing and adopting several legal changes. Changes from 2012–2013 are named and discussed in the contribution. Consequently, they are evaluated from health insurance companies point of view. This approach is inspired by the belief that one of the conditions of successful (not only) health legislation enforcement is the position of key actors and their support towards proposed measures.

Keywords:
legal system – public health insurance


Autoři: Radostová Iveta;  Kotherová Zuzana
Působiště autorů: Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 17, 2014, č. 1, s. 23-29
Kategorie: Souhrnná sdělení, původní práce, kazuistiky

Souhrn

Český systém veřejného zdravotního pojištění se opakovaně dostává do finančních problémů, čelí nestabilitě a hrozbě dlouhodobé finanční neudržitelnosti. Ministerstvem jsou proto připravovány a přijímány legislativní změny. V článku jsou tyto změny či záměry z let 2012 a 2013 představeny a posléze hodnoceny z pohledu zdravotních pojišťoven. To je vedeno přesvědčením, že mají-li být jakékoliv změny v systému zdravotního pojištění úspěšně prosazeny či realizovány, potřebuje MZ ČR podporu klíčových hráčů na zdravotním trhu. Jedním z takovýchto hráčů jsou právě zdravotní pojišťovny.

Klíčová slova:
legislativní změny – veřejné zdravotní pojištění

ÚVOD

Systém veřejného zdravotního pojištění v České republice se v současnosti opět potýká s hrozbou finanční neudržitelnosti. Příčin je mnoho. Může jít například o stárnutí populace, nákladnost nových technologií, vysokou míru regulací v systému či nejasně vymezené role jednotlivých hráčů ve zdravotnictví a s tím spojenou neefektivitu systému. V reakci na tyto aspekty učinilo Ministerstvo zdravotnictví v období let 2012 – 2013 některé legislativní kroky týkající se systému veřejného zdravotního pojištění a postavení zdravotních pojišťoven, které by, podle MZ ČR, stabilizaci systému měly napomoci. Cílem článku je tato opatření identifikovat a zkoumat jejich dopady na postavení zdravotních pojišťoven v ČR, stejně jako to, jak jsou přijímána samotnými pojišťovnami. To je inspirováno myšlenkou, že mají-li být navrhovaná opatření skutečně prosazena, je jednou z podstatných podmínek podpora od klíčových hráčů zdravotní politiky, mezi které zdravotní pojišťovny bez pochyby patří.

V úvodu článku jsou stručně představeny legislativní změny/návrhy, ke kterým ve sledovaném období došlo. S ohledem na cíl článku jsou poté v rámci série řízených rozhovorů zjišťovány reakce zástupců zdravotních pojišťoven na navrhovaná opatření. Získané poznatky jsou na závěr článku shrnuty a diskutovány.

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY/NÁVRHY MZ ČR VE SLEDOVANÉM OBDOBÍ

Ve sledovaném období bylo zavedeno několik legislativních změn týkajících se systému veřejného zdravotního pojištění. Současně bylo představeno i několik návrhů, které by mohly ovlivnit postavení a fungování zdravotních pojišťoven. Identifikované změny a návrhy jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1. Klíčové legislativní změny
Klíčové legislativní změny

Jak vyplývá z tabulky 1, ve sledovaném období byla schválena jedna legislativní změna a pracovalo se na dvou záměrech týkajících se zdravotních pojišťoven.

Od dubna roku 2012 začala platit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Přináší především úpravu možnosti, jak změnit zdravotní pojišťovnu, rozdělení služeb na standard a nehrazený nadstandard a v neposlední řadě také povinnost uloženou zdravotní pojišťovně zajistit pro své pojištěnce zákonem definovanou místní a časovou dostupnost. Nutno podotknout, že právní úprava tzv. standardu a nadstandardu ve zdravotních službách byla v červenci roku 2013 zrušena Ústavním soudem [1].

Druhou velmi významnou změnu měl ve sledovaném období představovat zákon o zdravotních pojišťovnách, jehož účelem mělo být, s odkazem na rozdílné postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, sjednocení legislativy pro všechny zdravotní pojišťovny. K tomuto účelu byl sepsán Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách [2]. Zákon se sice nepodařilo prosadit, nicméně jeho text dává nahlédnout do záměrů MZ ČR v této oblasti. Mezi hlavní kroky legislativních změn týkajících se postavení a činností zdravotních pojišťoven měly patřit:

  • možnost zakládání dceřiných společností,
  • přesun výkonu nemocenského pojištění na zdravotní pojišťovny,
  • změna právní formy zdravotních pojišťoven na akciové společnosti,
  • úprava managementu pojišťoven,
  • vznik Kanceláře zdravotních pojišťoven,
  • větší kompetence při zajišťování dostupnosti zdravotních služeb,
  • regulace provozních nákladů [2].

Poslední chystanou legislativní změnou mající dopad na fungování zdravotních pojišťoven je snaha o zřízení jednotného inkasního místa (dále JIM) pro odvod sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmu [3]. Zatímco záměr zákona o zdravotních pojišťovnách je v současné době dokumentem neaktivním, JIM zůstává aktuální – mělo být vyvrcholením daňové reformy ministra financí. Jako hlavní pozitiva byla označována zejména úspora tisíců pracovních míst, vyšší daňové výběry a méně administrativy pro firmy. Zůstaneme-li pouze u zdravotního pojištění, pravděpodobně nejproblematičtější otázkou vztahující se k JIM je, zda by se v rámci jednotného inkasního místa dařilo udržet vysokou míru výběru zdravotního pojištění, což je pro stabilitu systému jedním z klíčových bodů. V každém případě zákon, který by inkasní místo umožnil zřídit, nebyl dosud přijat a vzhledem k současné nepřehledné politické situa­ci se nejspíš rok 2015, kdy mělo původně JIM začít fungovat, nepodaří dodržet.

METODIKA VÝZKUMU

V návaznosti na stanovený cíl článku se dále zkoumalo, jak jsou výše specifikovaná opatření Ministerstva zdravotnictví vnímána samotnými zdravotními pojišťovnami, a to ve dvou rovinách. Nejprve bylo zjišťováno, zda výše uvedená opatření vůbec reagují na problémy systému veřejného zdravotního pojištění v tom smyslu, jak je vnímají samotné zdravotní pojišťovny. V další části jsou pak zkoumány reakce pojišťoven na tato opatření.

V této souvislosti bylo osloveno všech sedm zdravotních pojišťoven s žádostí o strukturovaný řízený rozhovor, šest z nich na tuto žádost reagovalo kladně. Řízené rozhovory obsahovaly 19 otázek a byly vedeny osobně od ledna do května roku 2013. Struktura otázek byla koncipována tak, aby počátek rozhovoru byl zaměřen na identifikaci problémů, které v rámci systému veřejného zdravotního pojištění zdravotní pojišťovny vnímají, a na zjištění, zda se pojišťovny domnívají, že tyto problémy jsou ze strany Ministerstva zdravotnictví řešeny, a zda se shodují s opatřeními MZ ČR (viz tabulka 1). V další části rozhovoru pak byly otázky zaměřeny na jednotlivé legislativní změny či návrhy (viz tabulka 1), které již byly zavedeny, nebo na záměry Ministerstva zdravotnictví, které se týkaly výhradně fungování zdravotních pojišťoven. Pro přesnější interpretaci výsledků byly zdravotní pojišťovny rozděleny na národní a regionální. Mezi regionální patří Zaměstnanecká pojišťovna Škoda a Revírní bratrská pokladna, zbylé pojišťovny jsou zařazeny do národních.

KLÍČOVÉ PROBLÉMY VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ OČIMA ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

Začneme-li s tím, co samotné pojišťovny vnímají jako problémové, pak je možné konstatovat, že zdravotní pojišťovny vidí jako nejproblémovější těchto sedm oblastí seřazených od nejzávažnějšího po nejméně závažné:

  1. odlišné postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (ZZP),
  2. posílení autonomie zdravotních pojišťoven,
  3. jednotné inkasní místo,
  4. nedostatečné právní nástroje k rozvíjení činností zdravotních pojišťoven,
  5. změna postavení pojištěnce,
  6. řádné rozlišení zdravotního a sociálního pojištění a
  7. komplikované výpočty úhrad.

První dvě oblasti jsou respondenty vnímány jako nejproblémovější, a proto budou v následujícím textu podrobněji rozepsány. V obou dvou případech se totiž 67 % respondentů shodlo, že dané oblasti vnímají jako ožehavý problém českého zdravotního systému.

V souvislosti s první oblastí (odlišné postavení VZP a ZZP) je evidentní, že Všeobecná zdravotní pojišťovna má oproti zaměstnaneckým pojišťovnám v českém systému odlišné postavení. Je to dáno tím, že VZP zajišťuje některé činnosti pro celý systém veřejného zdravotního pojištění, např. správu účtu pro přerozdělování pojistného a Národního registru pojištěnců. Diskutabilním však zůstává, zda kvůli těmto odlišnostem má či nemá existovat samostatný zákon o VZP, která jinak v systému veřejného zdravotního pojištění hraje roli zcela stejnou jako zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. V současné době VZP, podle názoru respondentů, disponuje minimálně dvěma výhodami oproti pojišťovnám zaměstnaneckým, a to státní dotací při nedostatečném množství finančních prostředků na uhrazení péče pojištěncům a informacemi. To respondenti vnímají jako zásadní problém, který by se měl řešit.

Zdravotní pojišťovny mají také pocit, že by se jejich postavení na trhu veřejného zdravotního pojištění mělo posílit [2]. S tím souvisí i problematika nedostatečných nástrojů, které zdravotní pojišťovny mají k dispozici pro efektivní zajištění svých činností.

Porovnáme-li záměry MZ ČR (viz tabulka 1) s pojišťovnami identifikovanými problémovými oblastmi (viz výše), je možné konstatovat, že navrhovaná či zpracovávaná legislativa na MZ ČR, respektive jejich klíčové zaměření, se převážně shoduje s problémy identifikovanými zdravotními pojišťovnami.

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY OČIMA ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

V návaznosti na strukturu článku představenou v úvodu, budou v následující části příspěvku popsány pohledy zdravotních pojišťoven na vybrané záměry Ministerstva zdravotnictví (viz tabulka 1) a možnost jejich dopadu na jejich instituci a systém veřejného zdravotního pojištění.

Prvním identifikovaným opatřením je možnost zdravotních pojišťoven zakládat dceřiné společnosti. Tyto společnosti nabízejí produkty typu různých forem pojištění, jako je cestovní pojištění, zdravotní pojištění cizinců, úrazové pojištění, pojištění majetku a odpovědnosti atd. V současné době již dvě dceřiné akciové společnosti fungují (při Všeobecné zdravotní pojišťovně a Oborové zdravotní pojišťovně). Jejich služby jsou hrazeny z peněz zřizovatelů. Produkty nabízené dceřinými společnostmi nesmí být hrazeny ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění.

Z řízených rozhovorů vyplynulo, že u zdravotních pojišťoven převládá pozitivní ohlas na možnost zakládání dceřiných společností. Na otázku, zda by pojišťovny v budoucnu využily možnost založit dceřinou společnost, odpovědělo 75 % respondentů národních zdravotních pojišťoven kladně. Obě regionální pojišťovny by tuto možnost naopak spíše nevyužily. Podle respondentů v současné době neexistuje dostatečné množství produktů, které by tyto dceřiné společnosti mohly nabízet. Pokud by však došlo např. k rozdělení zdravotního pojištění na standardní a nadstandardní, mělo by toto opatření smysl. Obecně se respondenti shodli, že v dlouhodobém horizontu bude nutné rozšiřovat nabídku vůči pojištěncům.

Druhou oblastí, na kterou byl kvalitativní výzkum zaměřen, je otázka týkající se převodu správy nemocenského pojištění na zdravotní pojišťovny. Jde tedy o přibližování či propojování zdravotního a nemocenského pojištění. Z výsledku výzkumu vyplývá, že všichni respondenti z národních i regio­nálních zdravotních pojišťoven by propojení zdravotního a nemocenského pojištění uvítali, protože současnou situaci vnímají jako jednu z bariér českého systému. Pokud by zdravotní pojišťovna měla možnost organizovat i nemocenské pojištění, mohla by být zvýšena efektivita při sledování nákladů na zdravotní péči a s tím i související lepší celkový přehled o (nad)užívání zdravotní péče. Co se týče administrativní stránky s tímto opatřením spojené, všechny dotazované pojišťovny uvedly, že by neměl být problém tuto novou agendu zvládnout.

Třetí série opatření se týká změny právní formy zdravotní pojišťovny, úpravy managementu a odpovědnosti managementu za hospodářské výsledky pojišťovny.

Změna zdravotní pojišťovny na obchodní společnost by mohla znamenat velký zásah do jejího fungování. Obecně by zdravotní pojišťovny ve 34 % přijímaly takovouto změnu kladně, zbylých 66 % respondentů zaujalo negativní postoj. Z národních zdravotních pojišťoven by přesně polovina uvítala tuto změnu, u obou regionálních zdravotních pojišťoven je pak názor spíše negativní.

Z reakcí respondentů vyplývá, že u změny právní formy na obchodní společnost je důležité vnímat především dva pohledy. Prvním z nich je pozitivní ohlas u těch z respondentů, jejichž názor je, že by touto úpravou došlo ke zprůhlednění činností zdravotních pojišťoven. Na druhou stranu se respondenti shodli, že by bylo nutné se zamyslet nad tím, jak přesně by taková obchodní společnost měla vypadat. Někteří by preferovali „klasickou“ obchodní společnost tak, jak ji v současné době definuje zákon; jiní naopak preferují zavedení speciální formy akciové společnosti, která by v případě zdravotních pojišťoven byla používána. Obava vyvstává ze situace, kdy se stane majitel akciové společnosti i majitelem peněžních prostředků pojištěnců, které jsou v současné době použity výhradně na úhradu poskytovaných zdravotních služeb. Respondenti se proto shodují, že by měla být právní úprava dostatečně podrobně ošetřena s ohledem na charakteristiku trhu zdravotního pojištění tak, aby se zabránilo zbytečnému odlivu prostředků ze systému.

Co se týče úpravy managementu, a tedy i dozorčích a správních rad, jednalo by se o zcela nové složení, které by bylo tvořeno představenstvem a pouze správní radou. Zdravotní pojišťovny v 83 % označují toto opatření jako absolutně nepřínosné. Pouze jeden z respondentů by toto opatření uvítal. Obecně by mělo podle respondentů toto opatření smysl pouze v případě, když by došlo k odpolitizování a snížení počtu členů managementu u Všeobecné zdravotní pojišťovny. U zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven by tento krok neměl větší smysl, jelikož oba orgány (dozorčí i správní rada) mají svou funkci a není třeba jeden z nich rušit a vykonávat tak všechno pouze jedním orgánem.

Na toto téma navazuje i další otázka výzkumu, která byla změřena na odpovědnost managementu zdravotních pojišťoven za hospodářské výsledky. Zdravotní pojišťovny by v 67 % toto opatření uvítaly. Všichni kladně odpovídající respondenti patřili k zástupcům národních zdravotních pojišťoven. Negativně tuto změnu hodnotili pouze respondenti z regionálních zdravotních pojišťoven.

Management zdravotní pojišťovny je obecně odpovědný za hospodářsky vyrovnaný rozpočet. Podle respondentů by pro členy managementu bylo motivující, kdyby za hospodářské výsledky byli odpovědni, ale je potřeba tuto skutečnost vnímat v širším slova smyslu. V současné době není pro takovou úvahu vytvořen právní rámec. Pokud by byla změněna právní forma zdravotní pojišťovny na obchodní společnost, byla by jednodušší možnost nastavení odpovědnosti managementu za hospodářské výsledky.

Role managementu zdravotních pojišťoven je v dnešní době podle respondentů nesnadná. Příjmová i výdajová stránka zdravotní pojišťovny je ovlivněna určitými aspekty. Příjmová stránka je ovlivněna např. výší platby za státní pojištěnce, kterou stanovuje Ministerstvo financí. Výdaje jsou ovlivněny zejména legislativními úpravami Ministerstva zdravotnictví, normami a vyhláškami. Otázka, kterou si respondenti kladou, je, jak moc může být management odpovědný za hospodářské výsledky zdravotní pojišťovny, když je může ovlivnit pouze zčásti? Pokud by management mohl mít větší kompetence a možnosti, jak hospodaření pojišťovny ovlivnit, měl by také nést větší odpovědnost. Podle respondentů záleží vše na MZ ČR, jak tuto problematiku nastaví.

Dalším (čtvrtým) ze zkoumaných záměrů Ministerstva zdravotnictví byl fakt, že zdravotní pojišťovny by mohly mít větší kompetence při zajišťování dostupnosti zdravotních služeb. Všechny zdravotní pojišťovny by chtěly disponovat většími pravomocemi, proto toto opatření by bylo podle nich dobrým nástrojem pro zdravotní pojišťovny, jak zvýšit efektivitu poskytování zdravotních služeb. V tomto případě by se podle respondentů začal vytvářet prostor pro konkurenci zdravotních pojišťoven, k čemuž ale prozatím systém nesměřuje. V současné době je síť dostupnosti zdravotních služeb vytvářena jinak. Dostupnost zdravotních služeb je dána Nařízením vlády o místní a časové dostupnosti. Stát tedy nařizuje zdravotním pojišťovnám, jakou síť musejí přesně vytvořit. Toto nařízení platí pro národní i regionální zdravotní pojišťovny. A právě regionální zdravotní pojišťovny působící pouze v dané oblasti a nemající klienty po celé republice musí síť prudce rozšířit a zajišťovat zdravotní služby i v oblastech, kde klienty nemají.

Ministerstvo zdravotnictví spolu s Minis­ter­stvem financí má v plánu zřídit dvě instituce, které by měly mít vztah ke zdravotním pojišťovnám. První z nich je jednotné inkasní místo, které by mělo za úkol shromažďovat veškeré povinné úhrady do státního rozpočtu (zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmu). Mělo by se tím docílit úspor financí a efektivního hospodaření s penězi. Druhou institucí je Kancelář zdravotních pojišťoven, která by měla sloužit zdravotním pojišťovnám a v její kompetenci by měly být činnosti společné pro všechny zdravotní pojišťovny (např. správa účtu pro přerozdělování pojistného) [2, 3]. Zajímavé je, že názory na obě instituce jsou u všech respondentů jednotné. Zatímco k jednotnému inkasnímu místu zaujímají všichni zástupci všech pojišťoven bez výjimky negativní postoj, u Kanceláře zdravotních pojišťoven je tomu přesně naopak. Takovou instituci by všechny zdravotní pojišťovny uvítaly.

Jak vyplývá z reakcí respondentů, zdravotní pojišťovny se v současné době snaží o efektivní výběr pojistného. Odpovědnost za výběr pojistného by převzalo JIM, čímž by podle respondentů došlo k omezení kompetencí zdravotních pojišťoven v systému. Zdravotní pojišťovny by ztratily část své agendy, ale ztratily by i jistou část autonomie včetně nezávislosti jejich rozpočtu. Navíc dnes dobře hospodařící pojišťovna může využít ušetřené peníze pro svoje klienty. Se zřízením jednotného inkasního místa podle respondentů vzrůstají i obavy, jak bude státem jeho řízení zvládnuto. Jednou z obav je skutečnost, zda nebude docházet k zadržování finančních prostředků. Stejně tak je podle respondentů k zamyšlení i obava, zda by nedocházelo ke snižování příjmů v systému a k jeho deficitu, což by mělo negativní dopad na poskytovatele i klienty zdravotních pojišťoven. V souvislosti s jednou organizací, která by vybírala hromadně zdravotní i sociální pojištění, panuje u několika respondentů obava i z jisté centralizace a nedovýběrů pojistného včetně jejich komplikovaného vymáhání.

U Kanceláře zdravotních pojišťoven by pojišťovny uvítaly zejména fakt, že by jejím zřízením došlo ke zrovnoprávnění podmínek zdravotních pojišťoven, protože by žádná zdravotní pojišťovna neměla v kompetenci spravovat činnosti, které se týkají i ostatních pojišťoven. Tyto činnosti by se tak staly transparentnější, než jsou doposud a byl by znemožněn přístup jedné zdravotní pojišťovně k cenným informacím. Rozsah pravomocí kanceláře však ještě není přesně stanoven, ale podle respondentů by tato organizace měla být zcela nezávislá a měla by sloužit výhradně zdravotním pojišťovnám.

Šestým chystaným opatřením Ministerstva zdravotnictví byla otázka regulace provozních nákladů. V kvalitativním výzkumu byla tato otázka zaměřena na zjištění současného stavu, zda jsou pojišťovny schopny pokrýt provozní náklady a jak by reagovaly na jejich regulaci. Z odpovědí respondentů vyplývá, že jsou jednoznačně všechny zdravotní pojišťovny k tomuto opatření v opozici. Provozní náklady již byly sníženy na 3,2 %, zdravotní pojišťovny na to reagovaly především snížením platů nebo např. snížením počtu zaměstnanců [4]. Pokud by došlo k další regulaci provozních nákladů, mělo by podle respondentů Ministerstvo zdravotnictví nejprve zjistit, zda jsou zdravotní pojišťovny schopny další snižování zvládnout. I bez tohoto opatření by se měla ve zdravotních pojišťovnách zvyšovat efektivita vynaložených prostředků na provoz. Pokud však dojde k jejich opětovnému snížení, mají zdravotní pojišťovny obavy, že nebudou moci svým pojištěncům zajistit řadu odborných pracovníků, kterými jsou např. kvalitní revizní lékaři, protože pro ně nebude tato pozice platově zajímavá. A takových úskalí bude při tomto opatření daleko více. Zdravotní pojišťovny by naopak uvítaly zvýšení provozních nákladů. V porovnání s evropskými zdravotními pojišťovnami jsou právě české zdravotní pojišťovny v procentu, které jde z finančních prostředků na režijní náklady, na jedné z nejnižších pozic [4].

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění byla do výzkumu zařazena pro posouzení již zavedené změny z hlediska praxe. Respondenti byli dotazováni zejména na část o změně zdravotní pojišťovny pouze jedenkrát do roka, nikoliv kvartálně, a co tato změna způsobila v jejich pojišťovně. Většina respondentů tuto změnu v zákoně uvítala, avšak byly zaznamenány i negativní odpovědi. Přínosem byla tato změna pro 66 % zdravotních pojišťoven, negativně tuto změnu hodnotí zbylých 34 % respondentů. Při rozdělení na národní a regio­nální pojišťovny jsou výsledky výzkumu následující: u národních zdravotních pojišťoven převládá pozitivní postoj u 75 % z nich, u regionálních je to přesně polovina.

Pozitivní odpovědi většinou souvisely se zdravotně pojistným plánem a celoroční vazbou pojištěnce. Zdravotně pojistný plán stanovuje zdravotní pojišťovna vždy na rok a ví tak, kolika pojištěnci bude po celý rok disponovat. Může tak lépe plánovat finanční výdaje na příští rok. Jinak tato změna nemá jiný zásadní dopad do finanční oblasti pojišťoven. Změna ale proběhla ohledně náboru pojištěnců. Jelikož pojištěnec může podat přihlášku k jiné pojišťovně pouze jednou do roka, nábor pojištěnců probíhá spíše nárazově. Způsob oslovování pojištěnců probíhá spíše formou kampaní.

V textu uvedené výsledky výzkumu jsou pro přehlednost shrnuty v tabulce 2.

ZÁVĚR

Český systém veřejného zdravotního pojištění se opakovaně dostává do finančních problémů, čelí nestabilitě a hrozbě dlouhodobé finanční neudržitelnosti. Ministerstvo zdravotnictví si je této situace vědomo a novelizuje proto některé klíčové zdravotnické zákony či připravuje legislativní změny, které jsou zatím v podobě věcných záměrů zákonů. Ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám MZ ČR opakovaně proklamuje, že záměrem změn je především zvyšování autonomie ZP a rozšiřování konkurence mezi nimi.

Autorky se domnívají, že mají-li být jakékoliv změny v systému zdravotního pojištění úspěšně prosazeny či realizovány, potřebuje MZ ČR podporu klíčových hráčů na zdravotním trhu. Jedním z takovýchto hráčů jsou právě zdravotní pojišťovny. Autorky proto v článku identifikují, jaká opatření MZ ČR ve vztahu k pojišťovnám v průběhu let 2012 a 2013 prosadilo či navrhovalo; studují dopady těchto opatření na pojišťovny a v neposlední řadě zkoumají, jak jsou tato opatření samotnými pojišťovnami přijímána.

Autorky v příspěvku nejprve představují legislativní změny, respektive záměry MZ ČR z let 2012 a 2013 ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám. Následně provádějí řízené rozhovory se zástupci šesti zdravotních pojišťoven, aby zjistily:

  1. Jaké problémy v systému veřejného zdravotního pojištění zdravotní pojišťovny pociťují, přičemž autorky studují, zda se tyto problémové oblasti shodují se záměry MZ ČR (tj. reagují ministerské záměry na reálné problémy systému?) a
  2. Jak ZP vnímají a hodnotí ministerstvem realizovaná či navrhovaná opatření, přičemž autorky studují, zda je pojišťovny (ne)podporují a zda je považují za přínosné.

Je možno konstatovat, že pojišťovnami vnímané problémové oblasti v systému veřejného zdravotního pojištění se v podstatě shodují s tím, co se snaží MZ ČR v zákonech či návrzích řešit. Naopak, jsou-li studována konkrétní opatření, která MZ ČR k odstranění problémů navrhuje, zdravotní pojišťovny je nepodporují a hodnotí je jako nepřínosné. Jinými slovy, většina respondentů se shodla na názoru, že připravované a současně probíhající legislativní změny a záměry nebudou pro systém veřejného zdravotního pojištění přínosem. Podle jejich názoru neexistuje dostatečná diskuse, kam by měl systém směřovat, navíc ucelený návrh změn či reformy, existuje-li, není dostatečně popsán. Stejně tak nejsou legislativní změny vnímány pojišťovnami jako motivační ve smyslu zkvalitňování a zefektivňování zdravotních služeb. Respondenti se též shodli, že systém nesměřuje k posilování konkurence pojišťoven, což je často proklamovaným záměrem MZ ČR. Pojišťovny se naopak cítí spíše svazovány, než aby získávaly větší kompetence a nezávislost. Ministerstvo zdravotnictví mluví o rozšiřování konkurence mezi zdravotními pojišťovnami, ale zdravotní pojišťovny realitu vnímají úplně opačně.

Respondenti se rovněž shodli, že je pouze politickým rozhodnutím, kam systém veřejného zdravotního pojištění bude směřovat. Politická rozhodnutí jsou v současné době v ČR nepředvídatelná, proto je pro zdravotní pojišťovny složité připravovat strategická rozhodnutí.

Celkově se respondenti shodli, že bude docházet k úbytkům zdravotních pojišťoven a jejich slučování a na trhu veřejného zdravotního pojištění zůstane jen několik málo větších pojišťoven. V této souvislosti se dokonce několik respondentů domnívá, že systém by mohl směřovat až k jedné zdravotní pojišťovně.

Článek vznikl v rámci projektů „IGA NT/11532-5 – Hodnocení zdravotnických technologií“ a „IGA NT/14473 – Informační systém sledování nákupů zdravotnických přístrojů“.

Adresa pro korespondenci:

Ing. Iveta Radostová

Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT

náměstí Sítná 3105

272 01 Kladno-Kročehlavy

e-mail: radostova.iveta@gmail.com


Zdroje

1. Ústavní soud zrušil právní úpravu tzv. zdravotnických standardů a nadstandardů, zvýšení poplatku za hospitalizaci a sankční pravomoci zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům zdravotnických služeb. [online] c2013. [cit. 2013-12-26]. Dostupné z www:

< http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=1936&>.

2. Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách. [online] c2012. [cit. 2013-12-26]. Dostupné z www:

<http://www.mzcr.cz/Odbornik/Soubor.ashx?souborID=5537&typ=application/pdf&nazev=Z%c3%a1kon%20o%20zdravotn%c3%adch%20slu%c5%beb%c3%a1ch%20a%20podm%c3%adnk%c3%a1ch%20jejich%20poskytov%c3%a1n%c3%ad.pdf>.

3. Jedno inkasní místo | Regulace | Ministerstvo financí ČR. [online] c2013. [cit. 2013-12-26]. Dostupné z www:

<http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/jedno-inkasni-misto>.

4. Zdravotní pojišťovny v ČR mají nejnižší provozní náklady v Evropě. Pojišťovna 211. [online] c2012. [cit. 2013-12-26]. Dostupné z www:

<http://www.zpmvcr.cz/aktuality/zdravotni-pojistovny-v-cr-maji-nejnizsi-provozni-n/ >.

5. Radostová, I. Reformní strategie v ČR a její dopad na systém veřejného zdravotního pojištění a postavení zdravotních pojišťoven. Kladno:ČVUT, 2013. Diplomová práce.

6. Darmopilová, Z. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Brno: Masarykova univerzita 2010, ISBN 978-80-210-5406-6.

7. Zákon č. 551 ze dne 6. prosince 1991 o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Sbírka zákonů České republiky, 2011, částka 104, s. 2728–2732. Dostupné na www:

<http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2516>.

8. Zákon č. 280 ze dne 28. dubna 1992 o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Sbírka zákonů České republiky, 1992, částka 58, s. 1579–1582. Dostupné na www:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2581.

9. Jedno inkasní místo – termín zavedení se mění jak aprílové počasí. [online] c2013. [cit. 2013-6-23]. Dostupné z www:

<http://www.podnikatel.cz/clanky/jedno-inkasni-misto-termin-zavedeni-se-meni-jak-aprilove-pocasi/>.

10. Hendl, J. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, s. r. o., 2008, ISBN 978-80-262-0219-6.

11. Sněmovní tisk 847/0, část č. 1/1. [online] c2012. [cit. 2012-12-31]. Dostupné z www:

< http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=847&CT1=0>.

12. Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2013 | Aktuality - Plátci | Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. [online] c2013. [cit. 2013-3-16]. Dostupné z www:

<http://www.vzp.cz/platci/aktuality/zmeny-v-platbe-zdravotniho-pojisteni-od-1-ledna-2013.>.

Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 1

2014 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 1/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Koncepce osteologické péče pro gynekology a praktické lékaře
Autoři: MUDr. František Šenk

Sekvenční léčba schizofrenie
Autoři: MUDr. Jana Hořínková

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Význam metforminu pro „udržitelnou“ terapii diabetu
Autoři: prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#