Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Probiotika: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Probiotika mohou snížit riziko průjmů spojených s užíváním antibiotik

Specializace: dětská gastroenterologie dětská urologie gastroenterologie a hepatologie praktické lékařství pro děti a dorost urologie
Téma: Probiotika

Vydáno: 17.11.2015

Probiotika mohou snížit riziko průjmů spojených s užíváním antibiotik

Antibiotika (ATB), především ta širokospektrá, mohou navodit změny mikrobiálního osídlení střevní sliznice. Metaanalýza publikovaná v časopisu JAMA potvrzuje, že užívání probiotik může snížit riziko vzniku průjmu souvisejícího s užíváním ATB.

Průjem spojený s užíváním ATB je poměrně běžným nežádoucím účinkem léčby infekčních onemocnění. Průběh bývá většinou mírný, ale mohou se vyskytnout také závažné průjmy spojené s elektrolytovou dysbalancí a vzácně rovněž pseudomembranózní enterokolitidy vznikající v důsledku přemnožení Clostridium difficile. Předpokládá se, že užívání probiotik napomáhá obnově střevního mikrobiomu a pozitivním způsobem ovlivňuje zdraví člověka.

Metaanalýza amerických autorů hodnotila výsledky randomizovaných klinických studií, které se věnovaly užívání probiotik k prevenci či terapii průjmů spojených s užíváním ATB. Analyzováno bylo 63 studií, kterých se zúčastnilo celkem 11 811 pacientů. Sledovaná probiotika obsahovala kmeny Lactobacillus, Bifidobacterium, Saccharomyces, Streptococcus, Enterococcus a Bacillus, a to buď samostatně, nebo v kombinacích.

Užívání probiotik bylo ve srovnání s kontrolní skupinou, která probiotikum neužívala, spojeno s nižším rizikem vzniku průjmu (pooled RR 0,58; 95% CI 0,50–0,68; p < 0,001). Výsledek se významně nezměnil, ani když autoři rozdělili poměrně značně heterogenní zkoumanou populaci na vybrané podskupiny, například dle věku. Rovněž analýza dvojitě zaslepených klinických studií potvrdila významné snížení rizika vzniku průjmu (celkem 44 studií; RR 0,61; 95% CI 0,52–0,73; p < 0,001).

Přestože průjmy spojené s užíváním ATB většinou nebývají závažné, představují pro pacienty dyskomfort a mohou také vést ke snížení adherence k léčbě. Užívání probiotik tak představuje vhodný doplněk ATB léčby.

(jam)

Zdroj: Hempel S., Newberry S. J., Maher A. R. et al. Probiotics for the prevention and treatment of antibiotic-associated diarrhea: a systematic review and meta-analysis. JAMA 2012; 307 (18): 1959–1969.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,7/5, hodnoceno 6x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Probiotika zmírňují komplikace spojené s užíváním antibiotik

Antibiotika patří mezi zcela základní léčiva, bez kterých se moderní medicína neumí obejít. Jejich použití je bohužel spojeno s nežádoucími účinky, mezi které patří kromě toxicity a interakcí také vznik bakteriální rezistence a naopak omezení přirozené mikroflóry lidského střeva. Prevencí proti nežádoucím zásahům do bakteriálního biomu střeva je podávání probiotik. Odborná doporučení pro tento postup byla loni aktualizována, což popsal například článek z časopisu Pharmaceuticals.

Podávání D-manózy při akutní exacerbaci recidivujících infekcí močového ústrojí

Infekce dolních močových cest (DMC), které patří k nejčastějším bakteriálním infekcím u lidí, jsou vyvolány převážně kmeny Escherichia coli endogenního původu, mezi méně časté původce řadíme mykoplazmata, viry, prvoky a plísně. Vznik infekcí DMC může být podmíněn selháním lokálních antimikrobiálních obranných mechanizmů. Základní terapií infekcí DMC je podávání antibiotik nebo chemoterapeutik. Další léčebnou eventualitu představuje podávání imunomodulancií.

Probiotika a prevence akutních infekcí horního respiračního traktu

Probiotika mohou regulací imunitního systému zlepšit zdravotní stav. Některé studie ukázaly, že některá probiotika mohou být prospěšná v prevenci respiračních infekcí.



Všechny novinky