#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Očkování od Adama až po budoucnost

15. 3. 2017

Očkování je jedním z největších vynálezů v dějinách lidstva a profituje z něho každý z nás. Následující článek se ohlíží za jeho minulostí, ukazuje jeho současnou tvář a možnosti a sleduje rovněž proměny pohledu na něj.

Úspěšná a ekonomicky výhodná metoda prevence

První očkovací látky byly objeveny před více než 200 lety. Ačkoliv to může znít jako vzpomínka na obsolentní metodu, očkování je dodnes jednou z nejúspěšnějších a ekonomicky nejvýhodnějších metod prevence. Ve všech zemích světa snižuje úmrtnost dětí i dospělých a zvyšuje socioekonomickou úroveň společnosti. Jen díky očkování jsou každoročně zachráněny životy více než 2 milionů dětí a mnoho dalších je ochráněno před trvalými následky nemocí.

Epidemiologická situace byla před zavedením plošného očkování i na našem území zoufalá: Přes 30 tisíc případů pertuse v roce 1955, z toho 46 fatálních. Difterii v roce 1945 podlehlo v ČSR 822 osob. 12 868 případů poliomyelitidy se vyskytlo v období let 1939−1956, s průměrnou smrtností 9 %. Zavedení očkování vedlo vždy k výraznému úbytku počtu případů. Poliovakcíny přišly v letech 1957 a 1959, od roku 1960 se u nás pak již polio nevyskytuje. V roce 1946 se začalo očkovat proti záškrtu, od 70. let se u nás rovněž nevyskytuje. Pertuse byla redukována z desítek tisíc případů na desítky ročně, po přechodu na acelulární vakcínu však došlo k mírnému vzestupu incidence.

Některé zájmové skupiny se snaží popírat význam očkování a zdraví populace přisuzují hygieně a zdravému životnímu stylu. Tato tvrzení jsou však hrubě nepravdivá a nepodložená. Ještě na začátku 70. let 20. století, kdy byl hygienický standard naší populace srovnatelný s dneškem, se nemoci jako spalničky, příušnice či zarděnky šířily jako lavina. Polio ovšem ne, protože nás před ním chránilo očkování.

Falešný pocit bezpečí

Problém dnešního západního světa spočívá v tom, že internet umožňuje snadné šíření nepravdivých informací. Neinformovaní laici se pak domnívají, že očkování je již přežité, nebo dokonce bylo vždy zbytečné, zatímco ve skutečnosti je jeho význam stále obrovský. V České republice sice prakticky nevíme, co je to poliomyelitida nebo záškrt, stále však existují endemické oblasti, kde tyto nemoci zabíjejí. Také černý kašel se u nás stále vyskytuje a vytvoření toxigenního kmene difterického korynebakteria může nastat kdykoli, jak ukázala nedávná historie.

Pokud bude klesat proočkovanost západního světa, tyto nemoci nevyhnutelně opět zaútočí. Stalo se to opakovaně již v minulosti, kdykoli některá země polevila v obezřetnosti a přestala očkovat proti nemoci, která dosud nebyla vymýcena. Týká se to samozřejmě i komunit odmítajících očkování. Na jejich ideologii nedávno doplatil 6letý chlapec ze Španělska, který na přání rodičů nebyl očkován a v květnu 2015 u něj byl diagnostikován záškrt. Chlapec přes veškerou péči odborníků zemřel a ohrozil dalších 150 osob, se kterými byl v kontaktu. Osm z nich se od něj původcem záškrtu nakazilo, ale onemocnění se u nich díky očkování naštěstí nerozvinulo.

Upřímnost + otevřenost = důvěra

Za základní krok ve zvyšování proočkovanosti považují vakcinologové především citlivý přístup k otázkám bezpečnosti očkování. Všechny vakcíny mají své nežádoucí účinky, které se však projevují pouze u velmi malé části očkovaných osob. Rizika vakcín v žádném případě nepřevyšují rizika spojená s neočkováním.

Je třeba naučit laiky rozeznávat skutečná rizika od konspirací zájmových skupin a poskytnout jim dostatek informací k racionálnímu posouzení. Laik totiž naprosto nerozliší lživou zprávu o vakcínách a autismu od podložené zprávy o mírně zvýšeném výskytu intususcepce po očkování proti rotavirům, jelikož zpravidla nerozpozná důvěryhodný zdroj od nedůvěryhodného. A pokud má pocit, že mu lékaři něco zatajují, snadno uvěří konspirační teorii. Je tedy třeba mluvit s pacienty o rizicích otevřeně.

Vakcíny současnosti

Po úspěšném zavedení očkování proti základním patogenům (DiTePe atd.) se začaly v rozvinutých zemích zavádět další vakcíny, které jsou už dnes zčásti zařazeny do národních imunizačních programů. Jejich začátky však byly navzdory vysoké účinnosti, bezpečnosti a celospolečenskému přínosu nelehké, což platí především o vakcíně proti hepatitidě typu B. Její význam spočívá hlavně v prevenci hepatocelulárního karcinomu. Aktuální světová proočkovanost proti hepatitidě typu B dosahuje 80 %, což je velký kredit pro zdraví budoucích generací.

Rozhodně by bylo chybné považovat novější očkování za pouhou obchodní záležitost. Například očkování proti pneumokokům a rotavirům úspěšně bojuje s nejčastějšími příčinami morbidity a mortality v celosvětovém měřítku. Platí to i o vakcínách proti chřipce, které jsou u nás velmi podceňovány a opředeny řadou mýtů.

Dalším mýtem je i to, že očkování proti lidským papilomavirům je pouze otázkou komfortu. Podle jeho odpůrců stačí preventivní program založený na pravidelných kontrolách u gynekologa. Očkování pak podle nich má být cílené na pacientky, které jsou pohodlné se do screeningu zapojit. Co k tomu říct? U nás tento preventivní screeningový program funguje, přesto je karcinom hrdla děložního jednou z nejčastějších malignit u žen a stále se na něj umírá ve velkém. Společenský i ekonomický přínos očkování proti papilomavirům je jednoznačný.

Vakcíny budoucnosti

Přáním odborníků je získat bezpečné a účinné očkovací látky proti infekcím, jako je HIV nebo malárie. Diskutují se i možnosti vakcinace, která by chránila před rozvojem některých neinfekčních chronických onemocnění včetně maligních nádorů. Největším zápasem však bude uhájit fakta o přínosu očkování pro zdraví lidstva. Snad se podaří přesvědčit odpůrce očkování o jeho přínosu méně drastickým způsobem než opětovným nárůstem morbidity a mortality na choroby, kterým lze vakcinací předcházet.

(pez)

Zdroje:
1. Greenwood B. The contribution of vaccination to global health: past, present and future. Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci 2014; 369 (1645): 20130433, doi: 10.1098/rstb.2013.0433.
2. Beran J. Očkování: otázky a odpovědi. Galén, Praha, 2006.
3. Marešová V. Malá historie infekčních nemocí od padesátých let minulého století a význam očkování. Časopis lékařů českých 2015; 154 (4): 156−160.
4. www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Difterie/2015_06_15_Difterie.pdf
5. Six year old boy with diphtheria in Catalonia dies. The Spain Report 2015 Jun 27. Dostupné na: www.thespainreport.com/articles/77-150627231118-six-year-old-boy-with-diphtheria-in-catalonia-dies



Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#