Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Pravidelné očkování: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Má odložení řádného očkování negativní důsledky v prvních 2 letech života dítěte?

Specializace: praktické lékařství pro děti a dorost
Téma: Pravidelné očkování

Vydáno: 2.5.2017

Má odložení řádného očkování negativní důsledky v prvních 2 letech života dítěte?

Studie amerických autorů hodnotila, zda existuje souvislost mezi řádnou či odloženou dobou podání vakcín a incidencí postvakcinačních křečí v prvních 2 letech u imunizovaných dětí.

Důvody oddalování termínů pravidelného očkování

Přes řadu důkazů o bezpečnosti dětských vakcín existuje určitý počet rodičů, kteří požadují pro své děti oddálení termínů pravidelného očkování. Důvodem jejich jednání bývá obava, že doporučený kalendář očkování představuje přílišné riziko pro jejich dítě. Mezi další důvody patří v některých zemích i absence zdravotního pojištění či možnosti transportu dítěte k lékaři. 

Je známo, že vývoj lidského imunitního systému začíná v prvních měsících gestace a v perinatálním a postnatálním období jsou novorozenci chráněni díky mateřským protilátkám subtypu IgG proti většině závažných infekcí, nikoli však proti všem. Tato humorální ochrana obvykle přetrvává do 3–4 měsíců věku kojence, a v dalším období je proto důležité, aby dítě již bylo chráněno imunizací. Národní očkovací programy a očkovací schémata jednotlivých vakcín jsou tak tvořeny s ohledem na optimální odpověď dětského imunitního systému.

Zkoumání výskytu postvakcinačních křečí ve sledované kohortě

V současné době existuje řada výzkumů zabývajících se detailně riziky infekčních chorob u dětí, které nejsou dostatečně imunizovány. Objevují se i studie, jež srovnávají bezpečnost vakcín aplikovaných v řádných termínech dle imunizačních schémat s účinky vakcín podaných v odložených termínech. Jedna z těchto prací byla publikována v časopisu Pediatrics v roce 2014. Jejím cílem bylo zhodnotit, zda existuje souvislost mezi řádnou či odloženou dobou podání vakcín a incidencí postvakcinačních křečí v prvních 2 letech u imunizovaných dětí.

Ve studii byly zpracovány údaje z databáze Vaccine Safety Datalink, která obsahuje data o očkovaných dětech v USA. Byla sledována kohorta 323 247 dětí narozených v letech 2004−2008. V průběhu prvních 2 let života byla u dětí zkoumána možná asociace mezi dobou podání vakcíny dětí a výskytem první epizody křečí.

Výsledky studie

Autoři na základě výsledků nenalezli spojitost mezi dobou imunizace podaných vakcín a postvakcinačními křečemi u všech dětí v prvním roce života. Ve druhém roce života měly děti, kterým byla aplikována první dávka vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím v období mezi 12. a 15. měsícem, incidenci křečí vyjádřenou parametrem incident rate ratio (IRR) 2,65 (95% CI 1,99–3,55). Děti, jež obdržely první dávku téže vakcíny v pozdějším termínu, mezi 16. a 23. měsícem, měly vyšší IRR (6,53; 95% CI 3,15–13,53).

Podobné závěry byly zjištěny při sledování postvakcinačních křečí ve druhém roce života dětí u vakcíny proti planým neštovicím, spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Děti očkované v termínu mezi 12. a 15. měsícem měly IRR 4,95 (95% CI 3,68–6,66), zatímco děti imunizované touto vakcínou v odloženém termínu, mezi 16. a 23. měsícem života, měly výskyt křečí téměř dvojnásobně vyšší (IRR 9,80; 95% CI 4,35–22,06).

Závěr

Autoři uzavírají svoji práci konstatováním, že v prvním roce života neprokázali ve sledované skupině dětí žádný rozdíl mezi očkováním v řádném či odloženém termínu a výskytem postvakcinačních křečí. Naproti tomu odložené očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím po 15. měsíci bylo u dětí spojeno s vyšší incidencí křečí a tato situace byla ještě výraznější při pozdější aplikaci tetravakcíny proti planým neštovicím, spalničkám, zarděnkám a příušnicím. I když je absolutní počet případů postvakcinačních křečí velmi nízký, autoři doporučují dodržovat imunizační schéma dle věku očkovaných dětí.

(moa)

Zdroj: Hambidge S. J., Newcomer S. R., Narwaney K. J. et al. Timely versus delayed early childhood vaccination and seizures. Pediatrics 2014; 133 (6): e1492−e1499, doi: 10.1542/peds.2013-3429.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Kolektivní imunita jako významný přínos pravidelného očkování dětí

V posledních dekádách v řadě rozvinutých zemí poněkud klesá původně vysoká proočkovanost. Přibývá rodičů s rezervovaným postojem vůči vakcinaci jejich dětí. Podíl na kolektivní imunitě by mohl být jedním z přesvědčivých argumentů ve prospěch očkování.

Postoj rodičů k očkování dětí ovlivňuje řada faktorů – vhodná komunikace proto hraje zásadní roli

Kvalitativní systematický přehled provedený ve Velké Británii měl za cíl zanalyzovat, jaké faktory ovlivňují rodiče v otázce očkování jejich dětí, a porozumět tak lépe jejich přístupu k této problematice.

Srovnání očkovacích látek: Hexacima a Infanrix Hexa

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je více než 1,2 milionu úmrtí ročně spojeno se 6 nemocemi, proti nimž lze chránit vakcinací. V současné době se v pediatrii v prevenci difterie, tetanu, pertuse, poliomyelitidy, hepatitidy B a infekcí vyvolaných bakterií Haemophilus influenzae používají nejčastěji hexavakcíny, mezi něž patří Infanrix Hexa a od roku 2013 také Hexacima od firmy Sanofi Pasteur.



Všechny novinky