Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Poruchy štítné žlázy: Novinky
Vybrané články a kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Standardy péče
Kongresy
Další...
 

Poruchy štítné žlázy a těhotenství: možné důsledky, léčba a screening

Specializace: endokrinologie interní lékařství praktické lékařství pro dospělé
Téma: Poruchy štítné žlázy

Vydáno: 11.10.2017

Poruchy štítné žlázy a těhotenství: možné důsledky, léčba a screening

Gravidita klade na funkci štítné žlázy zvýšené nároky. S nutností zásobovat hormony tělo matky i plodu roste denní potřeba jodu a mění se základní parametry, které běžně používáme k diagnostice tyreopatií (TSH, vázaná frakce T4 a další). Důsledky poruch činnosti štítné žlázy před těhotenstvím, v jeho průběhu i po něm mohou být závažné.

Úvod

I mírně porušená funkce štítné žlázy v těhotenství může významně negativně ovlivnit vývoj plodu, především jeho centrálního nervového systému, což se může později projevit poruchami chování či intelektu potomků. Stejně tak může nemocná štítná žláza komplikovat průběh těhotenství a porodu nebo znesnadňovat koncepci. Z těchto důvodů by žádná abnormalita funkce štítné žlázy v těhotenství, ale ani u žen usilujících o otěhotnění neměla ujít oku praktického lékaře a případně rukám odborníka. Screening tyreopatií v těhotenství je přitom stále předmětem diskusí.

Léčba v kostce

Hypotyreóza u těhotné ženy vyžaduje pozornost ve své subklinické i manifestní podobě, její léčba je obvykle doménou endokrinologa. U pacientek se známou a léčenou hypotyreózou je nutno od začátku těhotenství až o polovinu zvýšit substituční dávku thyroxinu a pravidelně (po 1–2 měsících) kontrolovat hladinu TSH, která v žádném případě nesmí stoupnout nad 2,5 mIU/l, i hladinu thyroxinu (T4). Toto sledování je potřebné i u zatím neléčené subklinické hypotyreózy, kde se obvykle potřeba thyroxinu vyvine v průběhu gravidity. U nově diagnostikované hypotyreózy je nutné bez prodlení nasadit plnou substituční dávku thyroxinu, obvykle 100 μg/den. Praktický lékař v případě takového záchytu zahajuje substituční terapii a zaléčenou pacientku odesílá na endokrinologii k dovyšetření.

Subklinická hypertyreóza (suprese TSH) nevyžaduje léčbu. Klinicky manifestní hypertyreózu je nezbytné léčit tyreostatiky, ve speciálních případech tyreoidektomií, léčba radiojodem je kontraindikovaná. Detaily přesahují rámec tohoto textu. Pacientka s tyreotoxikózou v graviditě v každém případě patří do rukou zkušeného endokrinologa.

Potřeba jódu v těhotenství

V těhotenství a při kojení stoupá spotřeba jodu. Podílí se na tom mimo jiné přesun jodu do vyvíjející se štítné žlázy plodu, zvýšené vylučování jodu močí (související se zvýšenou glomerulární filtrací), zvýšená potřeba tvorby tyreoidálních hormonů nebo doporučovaná úprava životosprávy (zejména omezené solení). Dolní hranice optimálního příjmu jódu gravidní ženou činí 250 μg/den. Této hodnoty česká populace nedosahuje, takže je nutné u těhotných a kojících žen jod substituovat. Bylo prokázáno, že i mírné snížení saturace jodem a mírný pokles hladiny thyroxinu v oběhu matky vedou k poruchám činnosti mozku u narozeného dítěte, které přetrvávají během dalšího vývoje. Jde zejména o pokles inteligence (hodnota IQ klesá o 7–15 bodů) a změny chování (hyperaktivní nezvládnutelné dítě). Na druhou stranu však nesmí docházet k předávkování jodem, které může vyvolat aktivaci autoimunitních tyreoidálních procesů.

Screening jen při riziku

Optimální je, když diagnóza a zaléčení tyreopatií proběhnou před otěhotněním. V těhotenství následně platí, že čím dříve, tím lépe. V současné době je přitom doporučováno screeningové vyšetření funkce štítné žlázy pouze u rizikových skupin těhotných žen. Mezi rizikové faktory/skupiny patří zejména:

  • tyreopatie v osobní anamnéze (hypotyreóza, hypertyreóza, poporodní tyreoiditida, struma, lobektomie),
  • tyreopatie v rodinné anamnéze,
  • pozitivní antityreoidální protilátky,
  • potíže či suspektní příznaky onemocnění štítné žlázy,
  • ženy s diabetem 1. typu,
  • ženy s autoimunitními chorobami,
  • stav po ozáření krku či hlavy,
  • ženy s předčasným porodem v anamnéze.

Stejně tak jsou k vyšetření funkce štítné žlázy indikované i infertilní ženy a ženy s opakovaným abortem. Existují však názory, které doporučují provádění plošného screeningu tyreopatií u všech těhotných žen. Co nejširší základní vyšetření štítné žlázy v časném těhotenství by v takovém případě mělo být následováno podrobnějším endokrinologickým vyšetřením žen s abnormálními nálezy.

(luko)

Zdroje:

  1. Zamrazil V. Štítná žláza a těhotenství. Interní medicína 2010; 12 (4): 191–195.
  2. Komendová I., Špitálníková S., Horáček J. Intelektový výkon dětí matek s tyreopatií v těhotenství (první výsledky výzkumu). Postgraduální medicína 2014; 16 (5): 556–562.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     5/5, hodnoceno 2x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Subklinická hypotyreóza v ordinaci praktika: sledovat, léčit, či odeslat?

Poruchy funkce štítné žlázy jsou – vzhledem ke svému častému výskytu – denním chlebem praktických lékařů. Jak přistupovat ke screeningu subklinické hypotyreózy a kdy zahájit její léčbu?

Substituční léčba hypotyreózy

Levothyroxin je již řadu let považován za standardní léčivo pro terapii hypotyreózy. Jedná se o lék účinný, podávaný perorálně, s dlouhým biologickým poločasem (a tedy i vhodným dávkovacím intervalem), který vede k vymizení příznaků hypotyreózy u většiny pacientů. Pozitivem je i jeho nízká cena.

Hashimotova tyreoiditida: základní doporučení v diagnostice a terapii

Onemocnění štítné žlázy neboli tyreopatie patří k nejčastějším chorobám u dospělých jedinců v České republice. Celkově postihují asi 5 % populace, vyšší prevalence je u žen středního a vyššího věku, u kterých dosahuje až 15 %. Častější jsou přitom poruchy funkce způsobující snížení produkce tyreoidálních hormonů, mezi něž patří Hashimotova tyreoiditida.



Všechny novinky

Emailový zpravodaj

 
Zůstaňte informováni a registrujte
se zdarma k odběru zpravodaje.

 

Odborné centrum

 

Endokrinologický ústav
Národní 8
116 94  Praha 1

zobrazit

Gynekologická endokrinologie na Gynekologicko - porodnické klinice 1. LF UK a VFN
Apolinářská 18
128 51  Praha 2

zobrazit

Dětská endokrinologická ambulance Nemocnice na Homolce
Roentgenova 2
150 30  Praha 5

zobrazit

ENDOCARE, s.r.o.
Roškotova 1225/1
14021  Praha 4

zobrazit

Oddělení nukleární medicíny Nemocnice Blansko
Sadová 33
678 31  Blansko

zobrazit

3. interní klinika 1. LF UK a VFN
U nemocnice 1
128 08  Praha 2

zobrazit

III. interní klinika - nefrologická, revmatologická a endokrinologická
Ivana Petroviče Pavlova 185
779 00  Olomouc-Nová Ulice

zobrazit

2. Interní klinika - oddělení klinické hematologie FN HK
Sokolská 581
500 05  Hradec Králové

zobrazit

Interní hepatogastroenterologická klinika FN Brno a LF MU
Jihlavská 20
625 00  Brno

zobrazit

Klinika nukleární medicíny a endokrinologie UK 2. LF a FN Motol (KNME)
V Úvalu 84
150 06  Praha 5 - Motol

zobrazit

Endokrinologická ambulance I. interní kliniky FN Ostrava
17. listopadu 1790
708 52  Ostrava-Poruba

zobrazit

Endokrinologická ambulance I.interní kliniky FN Plzeň Lochotín
alej Svobody 80
304 60  Plzeň Lochotín

zobrazit

Endokrinologická ambulance II. interní kliniky FN u sv. Anny v Brně
Pekařská 53
656 91  Brno

zobrazit

Nemocnice České Budějovice, a.s.
B. Němcové 585/54
370 01  České Budějovice

zobrazit

 
 

Odborné společnosti

 
 
 

Standardy péče

 
 
 

Kongresy

 

Časopisy