Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Poruchy štítné žlázy: Novinky
Vybrané články a kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Standardy péče
Kongresy
Další...
 

Hashimotova tyreoiditida: základní doporučení v diagnostice a terapii

Specializace: endokrinologie interní lékařství praktické lékařství pro dospělé
Téma: Poruchy štítné žlázy

Vydáno: 22.5.2017

Hashimotova tyreoiditida: základní doporučení v diagnostice a terapii

Onemocnění štítné žlázy neboli tyreopatie patří k nejčastějším chorobám u dospělých jedinců v České republice. Celkově postihují asi 5 % populace, vyšší prevalence je u žen středního a vyššího věku, u kterých dosahuje až 15 %. Častější jsou přitom poruchy funkce způsobující snížení produkce tyreoidálních hormonů, mezi něž patří Hashimotova tyreoiditida.

Role praktického lékaře a specialisty v diagnostice a léčbě hypotyreózy

Prevalence hypotyreózy se pohybuje v rozmezí 3–5 %. Nejčastější příčinou je chronická lymfocytová (autoimunitní) tyreoiditida (CLT). Jedná se o širší název pro několik variant onemocnění. CLT je často dlouho bezpříznakovým onemocněním s výraznou dědičnou dispozicí. Mezi varianty CLT patří atrofická tyreoiditida (bez přítomnosti strumy), Hashimotova tyreoiditida (s přítomností strumy) a poporodní tyreoiditida. Diagnóza a terapie těchto poruch spadá do kompetence všeobecného praktického lékaře a endokrinologa.

Všeobecný praktický lékař může diagnostikovat a léčit pacienty s nekomplikovanou hypotyreózou a převzít do péče pacienta s hypotyreózou na substituční léčbě, kterou v úvodu diagnostikoval a léčil endokrinolog. Endokrinolog především zajišťuje diferenciální diagnostiku nejednoznačných a komplikovaných stavů, tedy i v případě hypotyreózy se strumou a/nebo tyreoidálními uzly.

Diagnostický postup

V případě Hashimotovy tyreoiditidy a dalších autoimunitních tyreopatií je důležité pátrat po přítomnosti tyreopatií a autoimunitních chorob v osobní a rodinné anamnéze. Základní součástí klinického vyšetření je rovněž palpace štítné žlázy a pátrání po příznacích hypotyreózy.

V laboratorní diagnostice patří mezi základní vyšetření stanovení TSH a FT4. Pokud je TSH zvýšený a FT4 snížený, jedná se o periferní hypotyreózu. Pokud jsou hodnoty TSH zvýšené a FT4 se pohybuje v rámci normy, jde o subklinickou periferní hypotyreózu. Diagnózu Hashimotovy tyreoiditidy (a dalších autoimunitních tyreoiditid) potvrdí pozitivita protilátek proti tyreoperoxidáze (TPOAb) a/nebo ultrazvuk štítné žlázy.

Přítomnost TPOAb poukazuje na autoimunitní proces ve štítné žláze a tyto protilátky bývají pozitivní asi u 80 % případů autoimunitní tyreoiditidy. V případě negativity TPOAb lze ještě stanovit přítomnost protilátek proti tyreoglobulinu (TgAb). Ultrazvukové vyšetření se doplňuje pro upřesnění morfologie štítné žlázy. Dále je využíváno také v případě subklinické hypotyreózy při rozvaze o zahájení substituční terapie. Nález strumy, uzlů a aktivního obrazu CLT je důvodem nasazení terapie levothyroxinem.

Terapeutická strategie a dispenzarizace pacientů

Základem substituční terapie je podávání levothyroxinu. Denní potřeba levothyroxinu je přitom individuální a závisí na mnoha faktorech. Většinou se pohybuje v rozmezí 25–200 μg. Vzhledem k dlouhému biologickému poločasu levothyroxinu není nutné, aby denní dávka léčiva byla stejná, ale může se lišit. Důležité je optimalizovat celkovou dávku za týden, respektive průměrnou denní dávku.

První kontrola TSH se provádí za 4–6 týdnů a dále jednou za 3 měsíce až do stabilizace stavu. Ke zlepšení klinických příznaků a stabilizaci stavu dochází většinou za 3–6 měsíců. Po stabilizaci stavu stačí kontrola TSH jednou za 6–12 měsíců. Cílové hodnoty TSH až na výjimky obecně odpovídají pásmu normy, které se mohou mírně lišit v rámci referenčních rozmezí jednotlivých laboratoří. Průměrně se pohybují v rozmezí 0,4–4,6 mIU/l.

Závěr

Hashimotova tyreoiditida je celoživotním onemocněním. Pokud jsou však pacienti správně léčeni a spolupracují, onemocnění nezkracuje délku života ani nevede k závažným komplikacím. Nutná je však celoživotní dispenzarizace v ambulanci všeobecného praktického lékaře a dle závažnosti choroby, případně u endokrinologa.

(holi)

Zdroj:

  1. Límanová Z., Jiskra J., Moravčíková D., Karen I. Diagnostika a léčba tyreopatií. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Novelizace 2015. Společnost všeobecného praktického lékařství ČLS JEP, 2015. Dostupné na: www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-od-2013/Stitna-zlaza.pdf
  2. Jiskra J. Racionální diagnostika a léčba nemocí štítné žlázy. Medicína pro praxi 2010; 4: 167–172.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     4,8/5, hodnoceno 4x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Diagnostika poruch štítné žlázy v ambulanci praktického lékaře

Nemoci štítné žlázy zaujímají významné místo v široké diferenciální diagnostice všeobecného praktického lékaře (PL). Úkolem PL je nejenom rozpoznat příčinu onemocnění, ale také v nekomplikovaných případech vést substituční léčbu.

Substituční léčba hypotyreózy v ordinaci praktického lékaře

Diagnostika a léčba nekomplikovaných forem hypotyreózy při autoimunitním zánětu nebo sledování po totální tyreoidektomii patří do rukou praktického lékaře. Samotná zvýšená hodnota TSH bez další diferenciální diagnostiky by neměla vést k automatickému předání do sekundární péče. Tam patří případy komplikované, těhotné ženy nebo ženy mající problémy s fertilitou.

Screening onemocnění štítné žlázy u asymptomatických dospělých – ano, či ne?

K určení klinického benefitu screeningu poruch štítné žlázy je nutný další výzkum. U asymptomatických a subklinických forem těchto poruch totiž výsledky dosavadních studií nepřinesly jednoznačné závěry a doporučení.



Všechny novinky

Emailový zpravodaj

 
Zůstaňte informováni a registrujte
se zdarma k odběru zpravodaje.

 

Odborné centrum

 

Endokrinologická ambulance II. interní kliniky FN u sv. Anny v Brně
Pekařská 53
656 91  Brno

zobrazit

Dětská endokrinologická ambulance Nemocnice na Homolce
Roentgenova 2
150 30  Praha 5

zobrazit

Oddělení nukleární medicíny Nemocnice Blansko
Sadová 33
678 31  Blansko

zobrazit

Endokrinologická ambulance I. interní kliniky FN Ostrava
17. listopadu 1790
708 52  Ostrava-Poruba

zobrazit

Nemocnice České Budějovice, a.s.
B. Němcové 585/54
370 01  České Budějovice

zobrazit

ENDOCARE, s.r.o.
Roškotova 1225/1
14021  Praha 4

zobrazit

Klinika nukleární medicíny a endokrinologie UK 2. LF a FN Motol (KNME)
V Úvalu 84
150 06  Praha 5 - Motol

zobrazit

Endokrinologická ambulance I.interní kliniky FN Plzeň Lochotín
alej Svobody 80
304 60  Plzeň Lochotín

zobrazit

Endokrinologický ústav
Národní 8
116 94  Praha 1

zobrazit

2. Interní klinika - oddělení klinické hematologie FN HK
Sokolská 581
500 05  Hradec Králové

zobrazit

III. interní klinika - nefrologická, revmatologická a endokrinologická
Ivana Petroviče Pavlova 185
779 00  Olomouc-Nová Ulice

zobrazit

3. interní klinika 1. LF UK a VFN
U nemocnice 1
128 08  Praha 2

zobrazit

Gynekologická endokrinologie na Gynekologicko - porodnické klinice 1. LF UK a VFN
Apolinářská 18
128 51  Praha 2

zobrazit

Interní hepatogastroenterologická klinika FN Brno a LF MU
Jihlavská 20
625 00  Brno

zobrazit

 
 

Odborné společnosti

 
 
 

Standardy péče

 
 
 

Kongresy

 

Časopisy