Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Poruchy štítné žlázy: Novinky
Vybrané články a kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Standardy péče
Kongresy
Další...
 

Doporučení pro diagnostiku a léčbu uzlů štítné žlázy v několika kazuistikách

Specializace: endokrinologie
Téma: Poruchy štítné žlázy

Vydáno: 5.5.2014

Doporučení pro diagnostiku a léčbu uzlů štítné žlázy v několika kazuistikách

Lékařská doporučení jsou většinou vypracovávána odbornými společnostmi za účelem sjednocení a zjednodušení klinické praxe. Doporučení pro diagnostiku a léčbu uzlů štítné žlázy vznikla v roce 2010 a spolupracovaly na nich odborné společnosti z obou stran Atlantiku – American Association of Clinical Endocrinologists (AACE), Associazione Medici Endocrinologi (AME) a European Thyroid Association (ETA).

Uzly štítné žlázy jsou poměrně častým nálezem, jejich prevalence se v literatuře liší podle studované populace a použité diagnostické metody – palpačně jsou zjistitelné u 3–7 % populace, ultrazvukové vyšetření (UZ) je odhalí u 20–70 % populace, při pitvě jsou nalezeny u 50 % populace. Výskyt uzlů se zvyšuje při nedostatku jódu, ionizující radiaci a se zvyšujícím se věkem. Uzly jsou častější u žen než u mužů.

Kazuistika 1 – solitární uzel

K vyšetření byla 29letá pacientka odeslána po náhodném záchytu uzlu štítnice při běžném vyšetření. Neměla žádné klinické potíže ani patologické laboratorní nálezy, rodinná anamnéza byla negativní.

U takovéto pacientky je kromě fyzikálního vyšetření a anamnézy (v osobní pátráme po ozáření krku, v rodinné po výskytu rakoviny) vhodné provést UZ vyšetření štítné žlázy a odběr krve (sérové TSH, FT3 a FT4, sérový kalcitonin). Podle výsledků se následně indikuje provedení tenkojehlové biopsie (fine needle aspiration – FNA).

U pacientky z této kazuistiky bylo TSH 1,5 mIU/l, na UZ se uzel jevil jako solidní, hypoechogenní, bez dalších suspektních charakteristik. Dle FNA se jednalo o benigní koloidní uzel. Podle doporučení z roku 2010 by pacientka měla být sledována a za 6–18 měsíců by měla absolvovat kontrolní UZ. V případě více než 50% nárůstu objemu uzlu by měla být znovu provedena FNA.

Kazuistika 2 – tyroidální cysta

K vyšetření se dostavil 64letý muž s bolestí v levé polovině krku, trvající asi týden. Neudával úraz, horečku, příznaky hypertyreózy ani jakékoli předchozí onemocnění štítné žlázy. Palpačně měl hmatný útvar v levém laloku štítnice o velikosti 3 cm. Sérové TSH bylo 2,2 mIU/l a FT4 1,5μg/dl. Dle UZ se jednalo o dominantně cystický útvar, FNA hodnotila uzel jako benigní.

Dle výše zmíněných doporučení by tento muž měl být sledován, ojediněle mohou cysty růst a vyžadovat léčbu (nejdříve pokus o odsátí tekutiny, v případě recidivy pak chirurgická excize nebo perkutánní injekce etanolu).

Kazuistika 3 – suspektní uzel

V tomto případě byla k vyšetření odeslána 46letá žena. Nikdy dříve se se štítnou žlázou neléčila a v anamnéze neměla žádné rizikové faktory. Palpačním vyšetřením byl zachycen tuhý solitární uzel 3 × 2 cm. TSH v séru bylo 0,8 mIU/l, dle FNA se jednalo o folikulární neoplasma.

Riziko malignity v tomto případě je zhruba 10 %, v dané chvíli není žádným dalším vyšetřením možné rozlišit benigní lézi od maligní. Opakování biopsie rovněž není vhodné, protože většinou žádné nové informace nepřinese. Podle platných doporučení by pacientka měla podstoupit operaci – s ohledem na nízké odhadované riziko malignity jen odstranění laloku a istmu.

Kazuistika 4 – struma s více uzly

Tato kazuistika se týká 76leté ženy, která byla sledována pro víceuzlovou strumu. Strumou pacientka trpěla již delší dobu, v posledních měsících před vyšetřením se nicméně struma zvětšovala a způsobovala pacientce potíže (tlak, dyspnoe, dysfagie). Pacientka se dále léčila s kompenzovaným srdečním selháním, diabetem mellitem 2. typu, hypertenzí, artrózou. Štítná žláza byla difuzně zvětšená, sérové TSH měla pacientka 0,4 mIU/l, FT4 1,8 μg/dl, T3 172 ng/dl.

Pro pacientku z této kazuistiky by nejvhodnější léčbou byla totální tyroidektomie, vzhledem ke komorbiditám a vysokému operačnímu riziku ale bude více profitovat z léčby radiojódem (RAI – radioactive iodine). RAI je nejefektivnější u strum malých až středních velikostí, u kterých do 5 let vede k 60% zmenšení objemu.

Shrnutí

Vyšetření ke zhodnocení uzlu štítné žlázy by mělo být zahájeno podrobnou anamnézou a fyzikálním vyšetřením. Následovat by mělo vyšetření pomocí UZ a zhodnocení TSH a FT4. Pokud je TSH nízké, je nutno vyloučit hypertyreózu. Při normálním TSH a nálezu suspektního uzlu většího než 1 cm je vhodné provést FNA. FNA většinou potvrdí uzel jako benigní a v tom případě je možné pacienta pouze sledovat. Pokud je výsledek FNA nejasný, je vhodné chirurgické řešení.

(epa)

Zdroj: Gharib M., Gharib H. Guidelines for the Diagnosis and Management of Thyroid Nodules. Thyroid International 1/2011 – dostupné z www.thyrolink.com

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     4,2/5, hodnoceno 6x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Ultrazvukové vyšetření uzlů štítné žlázy

První ultrazvukové (UZ) vyšetření tkání lidského těla bylo provedeno v roce 1960, k vyšetření štítné žlázy byl UZ poprvé použit v roce 1966. Jedná se o neinvazivní, levnou a široce dostupnou metodu, jejíž vynález měl zásadní vliv na kvalitu péče o pacienty s onemocněními štítné žlázy.

Diagnostika a léčba Gravesovy-Basedowovy nemoci u dětí a adolescentů

Stejně jako u dospělých je i u dětí více než 95 % případů hypertyreózy způsobeno Gravesovou-Basedowovou nemocí (GD). GD je komplexní autoimunitní choroba, která se objevuje u geneticky predisponované populace.

Hashimotova tyreoiditida – klinická a diagnostická kritéria

Hashimotova tyreoiditida je v současnosti považována za nejčastější autoimunitní chorobu. Jedná se o komplexní onemocnění, u kterého ani po více než 100 letech od jeho popsání neznáme žádný druh prevence ani kauzální léčby.



Všechny novinky

Emailový zpravodaj

 
Zůstaňte informováni a registrujte
se zdarma k odběru zpravodaje.

 

Odborné centrum

 

Nemocnice České Budějovice, a.s.
B. Němcové 585/54
370 01  České Budějovice

zobrazit

2. Interní klinika - oddělení klinické hematologie FN HK
Sokolská 581
500 05  Hradec Králové

zobrazit

Endokrinologický ústav
Národní 8
116 94  Praha 1

zobrazit

Endokrinologická ambulance I. interní kliniky FN Ostrava
17. listopadu 1790
708 52  Ostrava-Poruba

zobrazit

Interní hepatogastroenterologická klinika FN Brno a LF MU
Jihlavská 20
625 00  Brno

zobrazit

Klinika nukleární medicíny a endokrinologie UK 2. LF a FN Motol (KNME)
V Úvalu 84
150 06  Praha 5 - Motol

zobrazit

Endokrinologická ambulance I.interní kliniky FN Plzeň Lochotín
alej Svobody 80
304 60  Plzeň Lochotín

zobrazit

Gynekologická endokrinologie na Gynekologicko - porodnické klinice 1. LF UK a VFN
Apolinářská 18
128 51  Praha 2

zobrazit

Oddělení nukleární medicíny Nemocnice Blansko
Sadová 33
678 31  Blansko

zobrazit

3. interní klinika 1. LF UK a VFN
U nemocnice 1
128 08  Praha 2

zobrazit

Dětská endokrinologická ambulance Nemocnice na Homolce
Roentgenova 2
150 30  Praha 5

zobrazit

Endokrinologická ambulance II. interní kliniky FN u sv. Anny v Brně
Pekařská 53
656 91  Brno

zobrazit

ENDOCARE, s.r.o.
Roškotova 1225/1
14021  Praha 4

zobrazit

III. interní klinika - nefrologická, revmatologická a endokrinologická
Ivana Petroviče Pavlova 185
779 00  Olomouc-Nová Ulice

zobrazit

 
 

Odborné společnosti

 
 
 

Standardy péče

 
 
 

Kongresy

 

Časopisy