Porovnání pěveckých technik sólového a sborového zpěvu

Souhrn

V oblasti uměleckého zpěvu jsou preferováni pěvci - sólisté, kteří jsou stavěni umělecky i společensky nad ostatní zpěváky. Existují však vysoce umělecky i profesně výkonné pěvecké sbory, jejichž členové - zpěváci - mají minimálně stejně vysoké hlasové zatížení jako pěvci sóloví.

Je nepochybné, že do oblasti nejvyšší úrovně pěveckých dovedností je možno počítat jak pěvce sólové, tak také zpěváky sborové. Jejich umělecký projev se však významně liší, i když obojí užívají k jeho vyjádření zpěv. Pokud se odlišuje pěvecký projev, což je pravdou, pak se musí odlišovat i pěvecká technika a následně i pěvecké zatížení, a tím tedy i poruchy hlasu, které přivádějí zpěváky obou skupin do foniatrických ambulancí. Z tohoto pohledu je pak vysoce významné poznávat, nacházet a posuzovat rozdíly v sólovém a sborovém zpěvu.

V práci jsou porovnány nahrávky zpěvu sólového a stejné party pak technikou zpěvu sborového, stejným pěvcem. Zpracování bylo provedeno metodami hudební akustiky. Výsledky potvrdily předpoklad, že sólový zpěv se od sborového zpěvu odlišuje. Nejvyšší rozdíly byly nalezeny v intenzitě pěveckého projevu a jeho frekvenční struktuře. V ukázkách sólového zpěvu jsou více projasněny oblasti vyšších harmonických tónů, a tím se hlas stává nosnější se zvýrazněnou individualitou.

Pokud se objevují známky postižení hlasu, pak nejvyšší foniatrickou péči vyžadují jak sóloví pěvci, tak i zpěváci ze sborů.

Klíčová slova:
pěvecká technika sólová, pěvecká technika sborová, hudební akustika, foniatrická péče.