Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
 

Rozhodnutí o pokračování v antiosteoporotické léčbě by mělo vycházet z rizika zlomenin

Specializace: interní lékařství revmatologie
Téma: Léčba osteoporózy

Vydáno: 10.3.2015

Rozhodnutí o pokračování v antiosteoporotické léčbě by mělo vycházet z rizika zlomenin

Osteoporóza je chronické onemocnění, a vyžaduje proto dlouhodobou léčbu. Přínos antiosteoporotické léčby v prevenci zlomenin je ovšem prokázán maximálně po dobu 5 let. Na rozdíl od farmakoterapie ostatních chronických chorob vede antiosteoporotická léčba k relevantním změnám ve struktuře cílového orgánu – kostí. Důsledky vysazení této léčby se u jednotlivých molekul velmi liší. Proto je třeba při rozhodování o pokračování v léčbě antiosteoporotickými léky vycházet z individualizovaného přístupu, který zohledňuje jak pacienta, tak léčbu. Bisfosfonáty je v léčbě osteoporózy možné bezpečně vysadit po 3–5 letech, pokud bylo dosaženo dobré adherence a pacient již nemá osteoporózu. To ovšem neplatí u pacientů s přetrvávajícím rizikem zlomenin nebo u jiných přípravků. Je také třeba posoudit bezpečnost pokračující léčby.

Rozhodnutí o pokračování v léčbě by mělo vycházet z individuálních parametrů, jako je anamnéza zlomenin, kostní minerální denzita (BMD) a věk pacienta. Je zřejmé, že potřeba pokračovat v antiosteoporotické léčbu bude jiná u pacientů s nedávno prodělanou zlomeninou a u pacientů, kteří utrpěli zlomeninu již před několika lety či před zahájením léčby. Indikací k pokračující antiosteoporotické léčbě bude také přetrvávající osteoporóza krčku femuru, protože zlomeniny v této oblasti významně zvyšují mortalitu. Důležitým hlediskem je u konkrétního pacienta i riziko pádů vyplývající z věku, fyzického stavu, zraku, neurologických a dalších chorob. Potenciální přínos pokračující léčby je třeba porovnat s vyplývajícím rizikem, např. gastrointestinálními nežádoucími účinky, potenciální nefrotoxicitou či rizikem osteonekrózy čelisti.

Rozhodnutí o dlouhodobém podávání antiosteoporotické léčby musí vycházet s komplexního posouzení rizika zlomeniny. Léčbu bisfosfonáty lze po 3–5 letech bezpečně vysadit za předpokladu, že pacient již nemá osteoporózu. U jedinců s přetrvávajícím vysokým rizikem zlomenin není důvod léčbu ukončit, je však nutné porovnat přínos s možnými riziky. Tento poměr je nutné pravidelně přehodnocovat a informovat pacienta o přínosu i rizicích pokračující léčby.

(zza)

Zdroj: Roux C., Briot K. How long should we treat? Osteoporos Int. 2014; 25: 1659–16666.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 14x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Stronciumranelát zůstává vhodnou terapeutickou alternativou léčby osteoporózy

Stronciumranelát je antiosteoporotický lék s prokázanou účinností na snížení rizika vertebrálních i nevertebrálních zlomenin včetně zlomenin krčku femuru u postmenopauzálních žen i mužů s osteoporózou. Analýza základních registračních studií se stronciumranelátem potvrdila, že po zohlednění kardiovaskulárních kontraindikací zařazených do SPC v květnu 2013 zůstává účinným lékem v terapii osteoporózy.

Důkazy o účinnosti stronciumranelátu vybízejí k přehodnocení jeho postavení v léčbě osteoporózy

Stronciumranelát (Protelos, Servier) je antiosteoporotický lék, který podporuje novotvorbu kosti a obnovuje kostní remodelaci. Prokazatelně zvyšuje kostní minerální denzitu (BMD) a snižuje riziko osteoporotických zlomenin. Rozsáhlá data potvrzují jeho příznivé účinky na mikrostrukturu a kvalitu kosti. Přesto je nyní podle oficiální indikace alternativou antiosteoporotických antiresorpčních léků jen v případě jejich kontraindikací, intolerance či selhání. Jak řekl na sympoziu Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu v říjnu 2014 prof. MUDr. Pavel Horák, CSc. (III. interní klinika LF UP a FN Olomouc): „Vzhledem k rozsáhlým důkazům je stronciumranelát alternativou s rovnocennou efektivitou volbou v léčbě osteoporózy.“

Stronciumranelát zvyšuje odolnost kostí proti zlomeninám

Výsledky klinických i experimentálních studií dokládají jedinečný duální mechanismus účinku stronciumranelátu ovlivňující kostní novotvorbu i resorpci. Výsledná stimulace novotvorby spongiózní i kompaktní kosti bez zvýšení pórozity se pak promítne do sníženého rizika vertebrálních i nevertebrálních zlomenin u pacientů s osteoporózou.



Všechny novinky