Pokroky v hodnocení a klasifikaci chronických zánětlivých onemocnění
Revmatologie zahrnuje 200 různých nemocí. Nezánětlivá onemocnění, jako je osteoartritida, jsou mnohem častější než zánětlivá onemocnění a často mají i lepší prognózu. Okolo 5 % populace však trpí chronickými zánětlivými onemocněními.
Revmatologie zahrnuje 200 různých nemocí. Nezánětlivá onemocnění, jako je osteoartritida, jsou mnohem častější než zánětlivá onemocnění a často mají i lepší prognózu. Okolo 5 % populace však trpí chronickými zánětlivými onemocněními. Během poslední dekády se významně rozšířily vědomosti o patofyziologickém pozadí revmatických nemocí, zvláště imunitně podmíněných. Současně došlo i k obohacení léčebných postupů v repertoáru revmatologů. Z nejnovějších jde zejména o biologika, která mohou indukovat remisi až u 70 % pacientů i za cenu přijatelných vedlejších účinků.
Posouzení aktivity nemoci
Pro některá revmatická onemocnění platí, že klinická aktivita měřená tzv. klinickými měřítky je spojena s horšími klinickými a funkčními výsledky. Kompozitní skóre kombinují specifické znaky onemocnění spolu se symptomy do jediného měřítka s přesně stanovenými výkyvy určujícími remisi či aktivní onemocnění. U revmatoidní artritidy (RA) jsou například počty měkkých a oteklých kloubů hlavní součástí skóre určujícího aktivitu nemoci (DAS) za použití 28 kloubů (DAS-28), dále Simplified Disease Activity Index (SDAI) a Clinical Disease Activity Index (CDAI), což jsou dnes nejčastěji používaná měřítka pro aktivitu RA. Současným cílem léčby je dosažení úplné remise, jelikož tito pacienti mají nejlepší dlouhodobý výsledek. Remise je často definována kompozitními skóre, ačkoli tato často pozbývají potřebnou specificitu a senzitivitu na přítomnost zánětu. Oproti tomu mohou být magnetická rezonance a ultrazvuk pro posouzení zánětu mnohem citlivějšími vyšetřeními. Až u 60 % pacientů v remisi se ultrazvukem prokáže aktivní zánět v kloubu.
Závěr
Časné hodnocení revmatických nemocí hraje velikou roli, zvláště vzhledem k rozvoji nových strategií biologické léčby u pacientů, kteří nereagují na standardní léčbu. Tento proces je navíc podpořen rozvojem kritérií mezinárodní klasifikace soustředěné na časnou diagnózu. Specifické laboratorní parametry spolu se stále častějším užíváním ultrazvuku a magnetické rezonance dále pomáhají v procesu posuzování aktivity onemocnění.
(dak)
Zdroj: Schirmer M. Advances in the Evaluation and Classification of Chronic Inflammatory Rheumatic Diseases. Discovery Medicine; ISSN: 1539−6509; Discov Med 13 (71): 299−304, April 2012
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
