Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Léčba alergie: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Snížení obsahu soli v dietě zlepšuje funkci plic u pozátěžového astmatu

Specializace: praktické lékařství pro děti a dorost
Téma: Léčba alergie

Vydáno: 20.2.2009

Snížení obsahu soli v dietě zlepšuje funkci plic u pozátěžového astmatu

Námahou provokované astma se vyskytuje u 90 % astmatiků, u 35–40 % pacientů s alergickou rýmou a u 12–15 % lidí z celé populace. Mezi vrcholovými sportovci je pozátěžové astma udáváno u 18–26 % zimních olympijských sportovců, u 50 % běžkařů a také u 50 % letních olympioniků.

Při fyzické zátěži dochází u postižených jedinců během zátěže a hlavně po jejím skončení ke zúžení průdušek. Při funkčním vyšetření plic se to projeví poklesem jednovteřinové vitální kapacity (FEV1) o více než 10 % (parametr udává průchodnost dýchacích cest). Příčinou zúžení průdušek po zátěži je nejspíše usilovné dýchání chladného a suchého vzduchu. Dochází přitom ke změnám tekutiny lemující průdušky. Buňky sliznice dýchacích cest jsou podrážděny k vyšší tvorbě hlenu a hladké svaly se stahují a zužují průsvit průdušek. Situace je horší v chladném suchém počasí v zimě.

Epidemiologické studie v minulosti naznačily, že situace může být zhoršována konzumací vyššího množství soli. Cílem výzkumu amerických autorů bylo prokázat vliv množství soli ve stravě na funkci plic u pacientů s pozátěžovým astmatem. Studie se zúčastnilo 8 pacientů s pozátěžovým astmatem a 8 zdravých jedinců. Postupně dostávali dietu s normálním, nízkým a vysokým obsahem soli tak, aby nikdo nevěděl, kterou dietu kdo zrovna dostává.

Po týdnu každé diety podstoupili všichni účastníci funkční vyšetření plic v klidu a po zátěži. Dieta neovlivnila u žádného pacienta plicní funkci před zátěží, u zdravých jedinců ani po zátěži. Dieta s nízkým obsahem soli vedla u pacientů k pozátěžovému snížení funkce plic měřené jednovteřinovou vitální kapacitou o 14 ± 6 %, při dietě s normálním obsahem soli poklesl po zátěži tento parametr o 20 ± 7 % a při dietě s vysokým obsahem soli o 24 ± 6 %.

Podobných výsledků bylo dosaženo i při měření některých dalších parametrů plicních funkcí. I když málo slaná dieta nenormalizovala funkci plic, vedla k jejímu statisticky významnému zlepšení ve srovnání s dalšími dvěma dietami. Tyto výsledky ukazují, že méně solit není prospěšné jen kvůli krevnímu tlaku, ale i kvůli zlepšení funkce plic, pokud trpíte pozátěžovým astmatem.

(van)

Zdroj: Gotshall, R. W. a spol., Med. Sci. Sports. Exerc., 2000, 11, 1815–1819.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Jaký režim podávání antihistaminik je účinný u chronické idiopatické kopřivky?

Chronická idiopatická kopřivka je onemocnění postihující 0,1–3 % dospělé populace Spojených států a Evropy. Dopad onemocnění na kvalitu života pacientů je většinou podceňován, protože závažnost nemoci je hodnocena podle ohrožení na životě nebo podle funkčních omezení.

Pacientům s těžkým astmatem a alergií na plísně může pomoci léčba antimykotiky

Pacienti s těžkým astmatem a senzibilizací na plísně příznivě odpovídají na léčbu antimykotiky. Tak zní závěr právě publikované studie britských autorů.

Alergická reakce na para ořechy vyvolaná sexuálním stykem

Alergie na para ořechy patří ve Velké Británii k nejčastějším příčinám alergických reakcí na ořechy. Hlavním alergenem je devítikilodaltonový 2S albumin. Specifické IgE protilátky proti tomuto albuminu mají všichni pacienti s reakcemi na para ořechy.



Všechny novinky