Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Léčba alergie: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Praktická vodítka v diagnostice bronchiálního astmatu

Specializace: praktické lékařství pro děti a dorost
Téma: Léčba alergie

Vydáno: 8.6.2012

Praktická vodítka v diagnostice bronchiálního astmatu

Stanovení diagnózy astmatu bronchiale je při prvním kontaktu s pacientem často komplikováno řadou otazníků. Ne vždy je klinický obraz onemocnění jednoznačný, některé klinické projevy mohou u nemocných zcela chybět nebo se průvodní příznaky překrývají s klinickým obrazem jiných chorob. V takových případech je nezbytné prověřit, zda jsou přítomny i další ukazatele, které by diagnózu bronchiálního astmatu potvrdily.

Na stopě astmatu

Podle stávajících klasifikací je astma posuzováno primárně z hlediska tíže nebo kontroly příznaků onemocnění. Astma je však onemocněním s velkou heterogenitou, jak naznačuje i poslední dělení podle jednotlivých fenotypů. Lékař nezaváhá, pokud klinické symptomy i výsledky měření prokazují bronchiální hyperreaktivitu (BHR) a zánět v dýchacích cestách. Existuje však i nemalé množství případů, ve kterých jsou dány jen některé klinické symptomy nebo jen některé pozitivní laboratorní výsledky. Při rozhodování pak vstupují do hry i takové faktory, jako je přítomnost sinusitid, nosních polypů, gastroezofageálního refluxu, ekzémů nebo potravinových alergií.

Velká a malá diagnostická kritéria

Podle jedné z teorií lze diagnostiku bronchiálního astmatu v praxi opřít o kombinaci jen některých klinických symptomů nebo pozitivních laboratorních měření (tzv. velká kritéria) a vyjádřených vedlejších ukazatelů (tzv. malá kritéria). Na astma bronchiale by pak poukazovalo splnění nejméně jednoho velkého a dvou malých kritérií nebo dvou velkých a nejméně jednoho malého kritéria:

Velká kritéria:

  1. expirační dušnost popsaná pacientem ambulantně nebo při hospitalizaci nebo jasně popsané ataky dušnosti s pískavým dýcháním udávané pacientem;
  2. průkaz BHR některým z bronchomotorických testů s poklesem hodnoty FEV1 o 12 a více procent nebo prokazatelný latentní bronchospasmus při bronchodilatačním testu 400 µg salbutamolu se vzestupem hodnoty FEV1 o 12 a více procent nebo výrazné výkyvy spirometrie při kontrolách proti osobní normě v čase;
  3. zvýšená hodnota FeNO hodnocená jako suspektní v hodnotách 30–50 ppb a jednoznačně pozitivní nad 50 ppb.

Malá kritéria:

  1. eozinofilie 5 % a více nebo vysoké celkové IgE nebo zvýšené ECP;
  2. průkaz alergické atopie pomocí prick testů nebo zvýšení specifického IgE na některé alergeny;
  3. chronická nebo recidivující dermatitida – ekzém nebo urtikarie;
  4. potravinová alergie (mléko, vejce, arašídy, mák, ryby) prokázaná zvýšenou hodnotou specifického IgE i bez klinických projevů alergie;
  5. chronická nebo recidivující sinusitida nebo polypóza nosní sliznice;
  6. gastroezofageální reflux (GER).

Anamnéza v hlavní roli

V diagnostice astmatu se v praxi uplatňuje řada proměnných, které je nezbytné posoudit. Rovněž je třeba sledovat vývoj klinického obrazu a výsledků vyšetření v čase. Diagnostický přístup založený na kombinaci velkých a malých diagnostických kritérií může alergologům a pneumologům usnadnit stanovení diagnózy astma bronchiale a praktickým lékařům pomoci v rozhodování, zda pacienta doporučit k odbornému vyšetření, či nikoliv. Na prvním místě by však měl vždy zůstat symptomatický pacient a jeho obtíže.

(hkh)

Zdroj: Nováková B. Bronchiální astma – stálý otazník. Alergie 2011, roč. 13, č. 4, s. 299–302.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Účinnost montelukastu v přídatné léčbě u chronické idiopatické urtikarie

Antileukotrieny reprezentují relativně novou a moderní skupinu farmak, která si vydobyla své pevné místo v léčbě astmatu a alergické rinitidy.

Přídatný účinek mometazonu a desloratadinu na přežití eozinofilů a na sekreci cytokinů epiteliálními buňkami

Ačkoli jsou antihistaminika a topické kortikosteroidy používány v kombinaci k léčbě alergické rinitidy, jejich přídatný protizánětlivý účinek nebyl dosud prokázán.

Prevalence rýmy a její spojitost s kouřením a obezitou v dospělé japonské populaci

Rýma je v současné době již velice častým onemocněním a její výskyt celosvětově stoupá. Několik studií prokázalo silnou spojitost mezi astmatem a rýmou.



Všechny novinky