Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Léčba alergie: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Porovnání rizika ospalosti a útlumu při podávání levocetirizinu a desloratadinu

Specializace: praktické lékařství pro děti a dorost
Téma: Léčba alergie

Vydáno: 14.12.2007

 Porovnání rizika ospalosti a útlumu při podávání levocetirizinu a desloratadinu

Desloratadin a levocetirizin jsou antihistaminika blokující H1 receptor. Na britský trh byla obě uvedena v roce 2001. Cílem této postmarketingové studie bylo vzájemně u těchto dvou přípravků porovnat vedlejší účinky způsobující ospalost a útlum během prvních třiceti dnů léčby.

Praktičtí lékaři, kteří předepsali některý z těchto léků svým pacientům, obdrželi do šesti měsíců od předepsání léku dotazníky pro své pacienty. Dotazníky se týkaly indikace k předepsání léku, demografických údajů, léčebného účinku a nežádoucích účinků, jako je ospalost, celkový útlum, nevolnost, bolesti hlavy, migréna, ztráta vědomí, zmatenost a únava. Skupiny pacientů léčených levocetirizinem a desloratadinem byly srovnatelné. Obě čítaly více než 24 000 pacientů, jejichž demografické údaje byly obdobné. Průměrný věk dosahoval 37 let a vládla v nich mírná převaha žen (60%).

Nejčastější diagnózou, pro kterou byly oba léky předepisovány, byla alergická rýma bez přítomnosti astmatu (54 % pacientů). Ospalost a útlum nebyly časté ani po jednom z léků, ale byly mezi nimi statisticky významné rozdíly. Při léčbě desloratadinem byly celkově pozorovány v 0,37 % případu, při léčbě levocetirizinem v 0,08 %. Po nasazení desloratadinu se objevovaly dříve (v 50 % případů do sedmi dnů), zatímco po levocetirizinu to bylo poněkud později (v 50 % případů do čtrnácti dnů).

Celkově však bylo nežádoucích tlumivých účinků pozorováno více po levocetirizinu. Po statistickém vyhodnocení a zohlednění pohlaví a diagnózy bylo riziko tlumivých vedlejších účinků pro jednotlivé diagnózy při porovnání desloratadin/levocetirizin následující: alergická rýma a astma 1/3,5; alergická rýma bez astmatu 1/6,75; ostatní 1/3,1.

Přestože se o obou lécích dá říci, že pacienti po nich udávají tlumivé nežádoucí účinky ve velmi nízkém procentu případů, pokud je srovnáváme vzájemně mezi sebou, je po levocetirizinu v prvním měsíci po nasazení udáváno těchto událostí celkově významně více než po desloratadinu. Pacienti s alergickou rýmou bez současného astmatu měli při hodnocení údajů podle pohlaví v prvním měsíci až 6x větší výskyt tlumivých účinků po levocetirizinu než po desloratadinu, což byl statisticky významný rozdíl. Pro ostatní diagnózy byly ale výsledky srovnatelné.

Autoři uzavírají, že i přes celkově nízké riziko tlumivých účinků po obou lécích je určité zvýšené opatrnosti potřeba při podávání levocetirizinu pacientům se samotnou alergickou rýmou, zejména v situacích, kdy je jakýkoliv útlum centrálního nervového systému během dne nežádoucí. K přesnému posouzení poměru rizika a přínosu jednotlivých léků však tato studie nemůže sloužit, protože jejím cílem nebylo sledovat ani účinnost léčby, ani preference pacientů.

(van)

Zdroj: Layton D, a spol. Drug Safety 2006;29.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Reakce oddálené přecitlivělosti po systémových kortikoidech

Autoři článku popisují vzácný případ ženy ve věku 59 let, která byla dosud bez projevů alergie. Onemocněla diseminovanou encefalomyelitidou.

Alergická reakce na amoxicillin po polibku

 Anafylaktické reakce vyvolané polibkem byly popsány u pacientů trpících alergií na burské oříšky, ryby, ovoce nebo zeleninu.

Léčba desloratadinem zlepšuje kvalitu života pacientů s perzistující alergickou rýmou

Alergická rýma je velmi časté onemocnění. V současné době se odhaduje, že jí v některých zemích trpí až 45 % populace. V zemích Evropské unie jí trpí přibližně 23 %.



Všechny novinky