Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Léčba alergie: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Novinky ve výzkumu antiastmatické terapie

Specializace: praktické lékařství pro děti a dorost
Téma: Léčba alergie

Vydáno: 19.12.2011

Novinky ve výzkumu antiastmatické terapie

Atopické astma je chronické zánětlivé plicní onemocnění, charakterizované opakujícími se epizodami sípavého a obtížného dýchání. Příčina onemocnění spočívá v zánětlivé odpovědi Th2 buněk v dýchacích cestách. V léčbě astmatu jsou v současné době standardně indikována bronchodilatancia (zejména dlouhodobě působící beta-agonisté a muskarinoví antagonisté) či protizánětlivé léky (např. kortikosteroidy v inhalačních či perorálních lékových formách, antagonisté leukotrienových receptorů, theofylin či specifická antiIgE terapie). Bohužel existuje nemalá skupina pacientů (odhadem se jedná o 5–10 % dospělých pacientů), kteří ani při intenzivní protizánětlivé terapii astmatu nedosáhnou požadované terapeutické odpovědi. Dlouhodobé užívání perorálních kortikosteroidů navíc často vede k nepříjemným nežádoucím účinkům. Vědci se proto snaží o vývoj nových, účinnějších léků s menším výskytem nežádoucích účinků.

Jednou z možností vývoje nových léků je zaměření se přímo na CD4+ Th2 lymfocyty a jejich buněčnou odpověď. Zacílení výzkumu vychází z myšlenky, že alergická imunitní odpověď je komplexní proces počínající aktivací Th2 buněk antigen specifickými buňkami. Následuje proliferace Th2 buněk, produkce cytokinů a vznik paměťových buněk. Výsledkem této patofyziologické odpovědi je otok dýchacích cest, jemná svalová kontrakce a zvýšená produkce hlenu vedoucí k obstrukci dýchacích cest, případně až k poškození plic. V časných stadiích onemocnění by mohla redukce či eliminace alergen-specifických Th2 buněk snížit riziko opakující se zánětlivé odpovědi.

Cílem výzkumu je vyvinutí léků, které se budou v léčbě astmatu používat samostatně nebo i v kombinaci se stávající konvenční léčbou.

(msd)

Zdroj: Berislav Bosnjak, Barbara Stelzmueller, Klaus J. Erb, Michelle M. Epstein. Treatment of allergic astma: Modulation of TH2 cells and their responses. Respiratory research. Publikováno online dne 25. 8. 2011; doi: 10.1186/1465-9921-12-114

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Eozinofilní degranulace v identifikaci astmatu u pacientů s chronickým kašlem

Jednou z vyšetřovacích metod používaných k hodnocení zánětu v dýchacích cestách je měření eozinofilie sputa. Autoři níže prezentované práce si v této souvislosti kladli otázku, do jaké míry je degranulace eozinofilů charakteristickým průvodním rysem astmatu a zda lze tento marker použít jako rozlišovací parametr k identifikaci astmatu v diferenciální diagnostice u pacientů s chronickým kašlem.

Časový profil protektivního účinku montelukastu u námahou indukované bronchokonstrikce

Montelukast se v klinické praxi významně uplatňuje v prevenci pozátěžového bronchospazmu, který se dostavuje v prvních minutách fyzické námahy u velkého počtu astmatiků.

Korelace klinického stadia alergické rýmy s výsledkem nosní cytologie

Italská studie prokázala, že klinická závažnost alergické rýmy podle klasifikace ARIA koreluje s cytologickým nálezem. Při volbě doporučené terapie je tedy možné vycházet z výsledku nazálního cytologického vyšetření, které lze v praxi provádět velmi snadno.



Všechny novinky