Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Léčba alergie: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Krátkodobý růst dětí léčených pro ekzém krémem s mometasonfuroátem nebo tacrolimem

Specializace: praktické lékařství pro děti a dorost
Téma: Léčba alergie

Vydáno: 18.3.2008

Krátkodobý růst dětí léčených pro ekzém krémem s mometasonfuroátem nebo tacrolimem

Místně na kůži podávané glukokortikoidy jsou v léčbě dětí s atopickým ekzémem stále nejpoužívanějšími léky. Jejich podávání má již mnohaletou historii a jsou s ním bohaté zkušenosti. Kortikoidy mají řadu protizánětlivých účinků, ale mají také mnoho účinků nežádoucích.

Při místním podání na kůži způsobují její zeslabení, oslabení cévní stěny a rozšíření cév, větší náchylnost kůže k infekci, vstřebávají se do oběhu a působí také celkově, mimo jiné zpomalují růst. Strach z vedlejších účinků vede mnohé rodiče k nedodržování léčby. Proto jsou vyvíjeny nové molekuly kortikoidů nebo jsou na kůži podávány jiné protizánětlivé léky, které tyto vedlejší účiny nemají. Je to například tacrolimus. Při podání celkovém je používán hlavně jako imunosupresivum po transplantacích a při autoimunitních onemocněních. Mometasonfuroát a tacrolimus mají u dětí s atopickým ekzémem při místním podání obdobný účinek a vykazují málo nežádoucích účinků.

Cílem studie dánských autorů bylo porovnat rychlost růstu dětí léčených pro ekzém mometasonfuroátem nebo tacrolimem v místním podání. Růst byl monitorován knemometricky (měřením délky dolní končetiny). U tacrolimu nebylo nikdy prokázáno, že by nějakým způsobem ovlivňoval růst, ani při podání celkovém.

Studie se zúčastnilo 20 dětí ve věku 5–12 let, které trpěly atopickým ekzémem. Nesměly brát žádné kortikoidy – ani spreje do nosu nebo inhalační kortikoidy pro astma. Po úvodní čtrnáctidenní periodě bez léčby byl náhodně vybraným pacientům nasazen mometason nebo tacrolimus. Léčebnými krémy promazávali pacienti vždy denně celé tělo, nikoli jen postižená místa. Každý týden byl hodnocen stav ekzému a měřena délka dolní končetiny. Studie trvala 6 týdnů.

Výsledky ukázaly srovnatelné zlepšení ekzému v obou skupinách pacientů a nebylo zjištěno zpomalení růstu po léčbě mometasonem v krému. Bylo tedy prokázáno, že místní léčba atopického ekzému u dětí mometasonfuroátem nebo tacrolimem je stejně účinná jako léčba glukokortikoidy, a přitom nezpomaluje růstovou rychlost. Rozhodnutí zda použít ten či onen přípravek se tedy nemusí řídit strachem z nežádoucích vedlejších účinků na růst.

(van)

Zdroj: Gradman J, Wolthers OJ. Acta Paediatrica 2007;96.


 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Rizika prostředí pro rozvoj alergického astmatu

Výskyt respiračních alergií v průmyslově vyspělých zemích v posledních desetiletích narůstá.  Změna genetického vybavení je během takto krátkého časového úseku velmi nepravděpodobná, ta by vyžadovala několik generací. Pozornost se proto upíná na změny životního prostředí a životního stylu.

Atopický ekzém – co je nového?

Atopický ekzém je chronické zánětlivé kožní onemocnění s charakteristickými věkově vázanými projevy. Je pro něj typické opakované intenzivní svědění kůže, suchost kůže a větší náchylnost ke kožním infekcím, zejména k těm způsobovaným bakterií Staphylococcus aureus.

Rychlá imunoterapie by mohla být nadějná v symptomatické léčbě alergie a astmatu

Rychlá desenzitizace po předchozí premedikaci vede k ekonomické i časové úspoře. Není ale bez rizika. Vyplývá to z prezentace, která zazněla v rámci 65. setkání ACAAI (American College of Allergy, Asthma and Immunology) v texaském Dallasu.



Všechny novinky