Chronický pruritus – často podceňovaný symptom?
Svědění neboli pruritus patří k nejčastějším symptomům v dermatologii a v posledních letech je stále více předmětem výzkumu. Přesto však existuje pouze několik studií zabývajících se epidemiologií pruritu.
Svědění neboli pruritus patří k nejčastějším symptomům v dermatologii a v posledních letech je stále více předmětem výzkumu. Přesto však existuje pouze několik studií zabývajících se epidemiologií pruritu. Současným stavem výzkumu v oblasti epidemiologie chronického pruritu se blíže zabýval přehledný článek publikovaný v Acta dermato-venereologica. Článek přináší výsledky průzkumu, který provedli vědci z amerického Bostonu a německého Heidelbergu. Ti blíže prozkoumali práce publikované v elektronických databázích jako PubMed, Medline a Cochrane Library. Stejně tak byly prostudovány i abstrakta z vědeckých konferencí a národní i mezinárodní studie.
Zdá se, že příčiny chronického pruritu se liší v závislosti na věku, etnické příslušnosti, regionálních charakteristikách systému zdravotní péče i sledované populace. S ohledem na sociodemografické faktory si kupříkladu dle některých studií na pruritus častěji stěžují ženy, mladší jedinci a také lidé s nižším socioekonomickým standardem. Významně častěji si na pruritus stěžují také lidé s depresivními epizodami. Zajímavostí je také to, že dosud třeba nebyla provedena epidemiologická studie, která by se zabývala prevalencí pruritu u dětí, přestože byl uváděn jako častý doprovodný symptom mnoha onemocnění (atopická dermatitida, akné, ichtyóza, epidermolysis bullosa atd.). Stejně tak nebyly provedeny žádné studie, které by se zabývaly systémovými příčinami pruritu, přičemž lze předpokládat, že většina takovýchto stavů je geneticky podmíněná (biliární atrézie, Alagillův syndrom apod.). Autoři se ve svém přehledném článku dále také zabývají výskytem pruritu u některých specifických onemocnění, přičemž poukazují na velkou různorodost dosud provedených studií.
Autoři závěrem upozorňují, že výzkum v dané oblasti je komplikovaný, jelikož příčiny chronického pruritu jsou často multifaktoriální, a to zejména u starších lidí. Srovnávání již existujících studií je navíc obtížné vzhledem k jejich rozdílné metodice a nedostatku standardizovaných měření. Dosud publikované studie ale nicméně poukazují na vysokou prevalenci tohoto symptomu, kterému by tedy měla být věnovaná dostatečná pozornost jak ze strany lékařů, tak i poskytovatelů zdravotní péče.
(mik)
Zdroj: Weisshaar E., Dalgard F. Epidemiology of itch: adding to the burden of skin morbidity. Acta Derm Venereol. 2009; 89 (4): 339–50. DOI:10.2340/00015555-0662
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
