Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Léčba alergie: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Aljašští závodní saňoví psi jako model "lyžařského astmatu"

Specializace: praktické lékařství pro děti a dorost
Téma: Léčba alergie

Vydáno: 18.1.2009

Aljašští závodní saňoví psi jako model

Atleti, kteří opakovaně usilovně dýchají studený vzduch, mají velmi často zvýšeně dráždivé průdušky. Někteří lékaři se domnívají, že příčinou je opakovaná usilovná inhalace studeného a nezvlhčeného vzduchu až do periferních dýchacích cest, která vyvolává zánět a onemocnění podobné astmatu. Používají proto termín "lyžařské astma".

Potvrzují to i pozorování závodních dostihových koní a laboratorní výzkumy na psech, které ukázaly, že podobné onemocnění lze vyvolat inhalací studeného a suchého vzduchu i u psů. Vyvine se u nich přetrvávající stažení a zúžení průdušek, dráždivost, zánět a přestavba jejich stěny. Američtí autoři ve své studii prokazují, že k takovým změnám dochází u psích "atletů" i v přirozených podmínkách.

V rámci svého výzkumu sledovali skupinu 59 závodních saňových psů po uběhnutí závodu na Aljašce v délce 1 100 mil. Tito psi podávají během závodu vysoké výkony. Jsou schopni dlouhodobě běžet rychlostí až 25 km/hod. a uběhnou 200 km/den. Vydávají 4x více energie přepočtené na kg váhy než cyklisté při závodu Tour de France, což na tato zvířata, která se nemohou potit, klade vysoké nároky na odvod nadbytečné energie. Ten je realizován ze 60 % odvodem tepla při dýchání. Dýchání však musí také pokrýt extrémní fyzický výkon.

Situace je částečně podobná situaci u vrcholových běžců na běžkách. Proto jsou tito psí závodníci vhodným modelem pro výzkum pozátěžových změn v průduškách. Po uběhnutí 1 100 mil dlouhého etapového závodu v průměrných teplotách −10 až −40 °C, kdy vzhledem k riziku přehřátí zvířat psovodi volí raději závod v noci, kdy je zima ještě větší, byl psům dopřán 12hodinový odpočinek, dále 12hodinové lačnění a po něm byli uvedeni do anestezie a byla jim provedena bronchoskopie.

Celkem v 81 % případů bylo v průduškách zjištěno nahromadění hlenu a ve 46 % také výrazné zánětlivé změny se zvýšením počtu zánětlivých buněk. Výsledky potvrdily hypotézu, že usilovná námaha v chladném vzduchu postihuje dolní dýchací cesty. Autoři také prokázali, že tento psí model je vhodný k dalšímu zkoumání obdobného postižení i u lidí.

(van)

Zdroj: Davis, M. S. a spol., Am J Respir Care Med, 166, 2002, 878–882.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Změny v léčbě alergiků

Na trh jsou každoročně uváděny nové léky pro téměř každý medicínský obor a jsou zaváděny nové vyšetřovací postupy. Ani alergologie nezůstává v tomto směru stranou. Některé novinky jsou pouze vylepšenými verzemi léků již zavedených, jiné jsou na zcela novém principu. Pro alergiky bylo v posledních letech na trh uvedeno několik významných preparátů. Byl to například nový lék na astma – inhalační kortikoid Alvesco, který se stává účinným až v plicích, a nemá tedy nežádoucí účinky v dutině ústní a na hlasivkách, dále nová řada léků tlumících alergickou reakci (antihistaminik) Aerius a Xyzal – optické izomery původních molekul, které lépe a pevněji obsazují histaminové receptory, nebo nosní sprej Avamys, který účinkuje i na oční projevy alergie.

Aditivní efekt mometazonfuroátu při léčbě akutní sinusitidy

Incidence sinusitidy je v posledních letech ve vyspělých zemích odhadována na 18 %. Hlavními klinickými příznaky jsou hnisavá sekrece z nosu, ucpaný nos a kašel trvající déle než 7–10 dní. Nemoc může provázet také teplota a bolesti hlavy a obličeje. Akutní sinusitida trvá méně než 8 týdnů. Kromě klinických známek můžeme diagnózu potvrdit počítačovou tomografií dutin. Léčba spočívá v eliminaci infekce, tlumení zánětu a snaze o udržení průchodných ústí dutin s volným odtokem sekretů.

Úspěšné otěhotnění při alergii na lidskou seminální tekutinu

Okamžitá přecitlivělost na lidskou seminální tekutinu je popisována stále častěji, zatím ale nemáme o jejím výskytu v populaci přesné údaje. Zdá se, že tato situace je častější, než se v minulosti předpokládalo.



Všechny novinky