Alergie a kognitivní funkce – výsledky studie CLEAR

Již řadu let je alergická rhinitida (AR) považována za samostatnou nosologickou jednotku. Ačkoliv alergiky pochopitelně nejvíce obtěžují běžné příznaky AR (sekrece z nosu, svědění očí), nedávné výzkumy ukázaly, že vliv AR na životy těchto lidí je mnohem větší, než se předpokládalo. U dospělých i dětí s AR se setkáváme s poruchami kognitivních funkcí, jako jsou například nižší schopnost soustředit se, poruchy bdělosti či obtížné udržení pozornosti. Svou roli v tomto problému jistě hrají i některá antihistaminika, která mají výrazný sedativní účinek. Bylo prokázáno, že alergici užívající difenhydramin, tedy sedativní antihistaminikum 1. generace, mají signifikantní poruchy kognitivních funkcí, na kterých se podílí jak onemocnění samotné, tak i nežádoucí účinky léčby. Tím je pak samozřejmě ovlivněna také produktivita a výkonnost v práci či ve škole.

Oproti tomu nyní dostupná antihistaminika 2. generace (např. loratadin) poskytují úlevu od příznaků alergie, současně ale – pokud se užívají v doporučovaných dávkách – nevedou k sedaci. U loratadinu bylo prokázáno, že zmírňuje příznaky AR a nevede přitom k poruchám kognitivních funkcí. Toto zjištění bylo podnětem ke studii CLEAR (Cognitive Effects of Loratadine: Effect on Allergy Response), jejímž cílem bylo objasnit, zda léčba nesedativními antihistaminiky může pomoci zlepšit kognitivní funkce alergiků na úroveň zdravých kontrol.

Jednalo se o multicentrickou placebem kontrolovanou dvojitě zaslepenou studii. Pacienti byli randomizováni do tří skupin. V první skupině (n = 101) byly zařazeny zdravé kontroly, v dalších dvou pak pacienti s alergickou rhinitidou randomizovaně léčení buď loratadinem (n = 100), nebo placebem (n = 100) po dobu pěti dnů. Pacienti s alergií užívající loratadin byli stejně výkonní jako zdravé kontroly, a to ve všech kognitivních měřeních ve dni 5. Naproti tomu pacienti s AR užívající placebo v průběhu studie měli horší výkonnost než nealergici ve většině měření stran pozornosti, bdělosti a soustředění.

Zjištění plynoucí ze studie CLEAR mají signifikantní dopady na pacienty trpící AR s ohledem na kvalitu života a optimální výkonnost při činnostech vyžadujících udržení pozornosti (řízení auta, kancelářská práce nebo školní výuka).

Závěrem lze shrnout několik základních faktů studie CLEAR:

• Pokud není AR léčená, pak vede k sedaci pacienta a poruchám kognitivních funkcí, bdělosti a soustředění.
• Tytéž dopady byly demonstrovány u 1. generace antihistaminik.
• Výsledky studie CLEAR prokázaly, že léčba AR loratadinem jakožto nesedativním antihistaminikem 2. generace může pacientům pomoci dosáhnout téže výkonnosti jako by alergií vůbec netrpěli.

(pes)

Zdroj: J. A. Wilken, R. L. Kane, C. L. Sullivan, R. Nowak. Cognition and Allergy: CLEAR Study Results. Abstract P115. Prezentováno na American College of Allergy, Asthma & Immunology Annual Scientific Meeting, 4.–9. listopadu 2005, Anaheim, Kalifornie, USA.