Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Kolorektální karcinom: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Metody a výsledky populačního screeningu kolorektálního karcinomu v České republice

Specializace: onkologie
Téma: Kolorektální karcinom

Vydáno: 14.9.2016

Metody a výsledky populačního screeningu kolorektálního karcinomu v České republice

Screening kolorektálního karcinomu představuje sekundární preventivní opatření, jehož cílem je včasný záchyt onemocnění, ideálně ještě ve stadiu premaligní dobře léčitelné léze. V České republice je prováděn převážně prostřednictvím imunochemických testů na okultní krvácení do stolice a screeningové kolonoskopie. Od roku 2014 funguje adresné zvaní cílové části populace k podstoupení screeningového vyšetření a do programu jsou nově zapojeni rovněž ambulantní gynekologové.

Včasné stanovení diagnózy kolorektálního karcinomu (KRK) prokazatelně zlepšuje prognózu dotyčného. U asymptomatických jedinců se pravděpodobnost pětiletého přežití pohybuje kolem 90 %, při tříměsíčním trvání obtíží klesá stejná pravděpodobnost na 40 % a trvají-li symptomy sedm měsíců, je pozorován další pokles na pouhých 25 %. Screening na KRK je v naší zemi prováděn v rámci jedné či dvou etap. Jednoetapová varianta spočívá v samotné kolonoskopii, flexibilní sigmoideoskopii či CT kolonografii. Dvouetapová pak zahrnuje testování stolice na přítomnost okultního krvácení (TOKS), a je-li toto prokázáno, následuje kolonoskopie.

Národní program screeningu KRK

Národní program screeningu KRK u asymptomatických jedinců byl v České republice zahájen v roce 2000 jako ve druhé zemi na světě. Až do roku 2009 byl realizován prostřednictvím guajakového testu na okultní krvácení do stolice u asymptomatických jedinců starších 50 let. Pokud byl test pozitivní, následovalo kolonoskopické vyšetření. V roce 2009 byl zaveden jednostupňový screening v podobě screeningové kolonoskopie a možnost imunochemického testování stolice, mezi jehož výhody patří absence nutnosti dietních opatření před testováním, vyšší senzitivita pro kolorektální neoplazii a vyšší compliance cílové populace oproti guajakovému testu.

V současnosti je jedincům ve věku mezi 50 a 54 lety nabízeno TOKS v intervalu 1 roku. Při pozitivním nálezu následuje kolonoskopie. Od 55 let věku existuje výběr ze dvou variant screeningu – TOKS ve dvouletém intervalu nebo screeningová kolonoskopie, kterou lze při negativním nálezu opakovat až po 10 letech.

Výsledky

Od roku 2006 do října 2015 bylo dle on-line databáze provedeno 191 082 kolonoskopií, 154 996 z nich následovalo po pozitivitě TOKS a 36 086 bylo tzv. screeningových. Adenom byl nalezen u 36,6 % TOKS-pozitivních kolonoskopií a ve 26,7 % případů u screeningových. U 3,5 % jedinců byl v rámci screeningu nalezen karcinom. Díky adresnému zvaní bylo v roce 2014 detekováno v rámci screeningu o 42 % více adenomů a o 20 % více karcinomů než v roce 2013.

V roce 2014 se screeningu zúčastnilo 30,8 % cílové populace, což je nejvíce v historii programu. Aby však došlo k signifikantní změně incidence a mortality KRK, je nezbytná účast minimálně 45 % cílové populace.

(veri)

Zdroj: Zavoral M., Vojtěchová G., Májek O. a kol. Populační screening kolorektálního karcinomu v České republice. Časopis lékařů českých 2016; 155 (1): 7–12.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,5/5, hodnoceno 2x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Panitumumab vykazuje v léčbě mCRC bez mutace KRAS stejnou účinnost a bezpečnost jako cetuximab

Porovnání panitumumabu a cetuximabu vždy v kombinaci s irinotekanem v léčbě 139 pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) s divokým typem KRAS ukázalo srovnatelnou účinnost obou cílených léčiv.

Spojení mikroRNA-31-5p s klinickou účinností terapie zaměřené na EGFR u pacientů s kolorektálním karcinomem

MikroRNA jsou krátké nekódující RNA, které regulují transkripci genů vazbou na mRNA. Jsou to molekuly relativně snadno kvantifikovatelné, které mají velký potenciál jako diagnostické, prognostické i prediktivní biomarkery. Autoři studie publikované v Annals of Surgical Oncology se zabývali otázkou, zda by miR-31-5p bylo možno použít jako prognostický biomarker pro anti-EGFR terapii kolorektálního karcinomu.

Vliv profylakticky podávaného minocyklinu na výskyt vyrážky při léčbě panitumumabem u metastatického kolorektálního karcinomu

Ačkoli je monoklonální protilátka proti receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) panitumumab v léčbě kolorektálního karcinomu velmi účinná, léčba je často přerušována z důvodu výskytu závažné kožní vyrážky. Autoři z Japonska proto provedli retrospektivní studii, ve které zkoumali, zda má na výskyt vyrážky a její závažnost vliv profylaktické podávání perorálního tetracyklinového antibiotika minocyklinu v kombinaci se zvýšenou péčí o kůži. Zároveň sledovali případný vliv takového postupu na protinádorovou odpověď u pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem léčených panitumumabem.



Všechny novinky