#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Akutní gastroenteritida u dětí

22. 5. 2018

Akutní průjem/akutní gastroenteritis (AG): Bývá nejčastěji infekční a způsobují ji daleko častěji než bakterie viry – nejčastěji rotavirus (proto se doporučuje očkování).

Akutní průjem/akutní gastroenteritis (AG): Bývá nejčastěji infekční a způsobují ji daleko častěji než bakterie viry – nejčastěji rotavirus (proto se doporučuje očkování).

Prognóza: Obvykle AG ustupuje do týdne a netrvá déle než 2 týdny (1, 2).

Definice: Změna frekvence a konzistence stolic směrem k tekutým, obvykle 3x a více za den. Může a nemusí být přítomna horečka a/nebo zvracení. Nečastěji jsou AG postiženy děti ve věku mezi 6 měsíci až třemi roky.

Epidemiologie: V Evropě výskyt AG činí 0,5–1,9 epi­zod na dítě a rok u dětí mladších 3 let.

Léčba: Základním problémem AG je ztráta tekutin (dehydratace). Její tíži lze posoudit orientačně podle níže uvedené tabulky:

 

Nejobjektivnější parametr dehydratace je úbytek váhy: lehká dehydratace: ztráta <3 %,

střední: 3–9 % a nad 9 % těžká dehydratace.

 

Nejdůležitějším krokem je prevence a léčba dehydratace.  V domácích podmínkách je obvykle možné předejít dehydra­taci zvýšením příjmu tekutin (např. polévkou, rýžovým odva­rem apod.), jakmile dítě začne mít průjem. Mírná a středně těžká dehydratace (do 9 % úbytku tělesné hmotnosti) je řešena podáním perorálních hypoosmolárních rehydratačních roztoků (ORS) se složením dle ESPGHAN (50/60 mmol/L Na+) (1).

Dávkování rehyd­ratačního roztoku je uvedeno v tabulce č.2.:

 

Telefonickou konzultací nelze s rodiči řešit tyto situace:  

  • více než 8 průjmových stolic/den                                    
  • přetrvávající zvracení                                                                                                                                                  
  • existence závažné choroby                                                                                                                                              
  • dítě ve věku do 2 měsíců                                                                

Indikací k hospitalizaci jsou:

  • šok
  • těžká dehydratace nad 9 %
  • křeče, letargie
  • neztišitelné zvracení (5–10 ml/5 minut)
  • selhání rehydratace
  • podezření na chirurgickou příčinu obtíží

Dieta: Podání jídla při léčbě ORS by nemělo být přerušeno na více než  4–6 hodin. Kojené děti přijímají i nadále mateřské mléko. U uměle živených kojenců není ve většině případů nutné užívat mléka se sníženým obsahem laktózy. Po skončení průjmu se doporučuje přidat navíc jednu porci jídla denně po dobu jednoho týdne pro vyrovnání ztráty hmotnosti během průjmu.

Dalších 24 hodin: kojený* i uměle živený ° kojenec:

 *kojení nebo °neředěná umělá výživa                                                    

+ 10 ml/kg ORS na každou vodnatou stolici u kojených i uměle živených  

u dětí starších 1 roku: rýže, banány, škrábaná jablka, brambory, kuřecí maso, starší pečivo

 + 10 ml/kg ORS na každou vodnatou stolici

 

Pomocné léky k rehydratační léčbě:

  • Probiotika snižují trvání a intenzitu symptomů. Dopo­ručuje se výhradné použití přípravků s ověřenými kmeny, tj. Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii a Lactobacillus reuteri DSM 17938 nebo Lactobacillus acidophilus LB (3, 4).
  • Antiemetika: Ondansetron snižuje riziko perzistujícího zvracení (5).
  • Smektit a racekadotril zkracují dobu trvání AG a zlepšují konzistenci stolic (6, 7).
  • Střevní adsorbencia (aktivní uhlí) nepřináší při akutním průjmu významný efekt. Mírně zlepšují konzistenci stolice, ale nere­dukují ztráty vody a iontů. U dětí nejsou doporučeny.
  • Léky ke zpomalení střevní pasáže (loperamid) jsou u dětí kontraindikovány. Prodlužují setrvání patogenů v organizmu a mohou průjmovou epizodu prodloužit.
  • Mikrobiologické vyšetření: Pro nekomplikovaně probíhající AG není nutné – AG zpravidla odezní dříve, než je znám výsledek.
  • Není důvod rutinně užívat antibiotika (tabulka č.3).

 

Zvýšený hygienický režim: izolace, hygiena rukou, užití rukavic při manipulaci se stolicí.

Prevence: Očkování proti rotavirům je vhodné.

 

Závěr:

Největší význam v terapii AG má rehydratace.  Z pomocných léků lze vytvořit - podle kvality prací z hlediska hodnocení podle medicíny založené na důkazech - tuto stupnici (1):

  1. vybrané kmeny probiotik (více randomizovaných dobře designovaných studií)
  2. diosmektit, racekadotril, ondansetron (více než 1 studie s dostatečně velkým souborem)

III.         antiinfekční terapie (závěr na základě doporučení kapacit)

 

  1. Guarino A, Ashkenazi S, Gendrel D, Lo Vecchio A, Shamir R, Szajewska H; European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition; European Society for Pediatric Infectious Diseases.ESPGHAN/ESPID Evidence-based Guidelines for the Management of Acute Gastroenteritis in Children in Europe. Update 2014. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2014; 59(1):132-52.
  2. Bronský J (ed.) et al. Dietní opatření při léčbě akutních infekčních gastroenteritid. Doporučení pracovní skupiny pro dětskou gastroenterologii a výživu ČPS pro výživu kojenců a batolat. Čes.- slov. Pediatr.2014;69, S1:31-33.
  3. Szajewska H, Guarino A, Hojsak I, Indrio F, Kolacek S, Shamir R, Vandenplas Y, Weizman Z; European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition. Use of probiotics for management of acute gastroenteritis: a position paper by the ESPGHAN Working Group for Probiotics and Prebiotic, J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2016;62(1):188.
  4. Szajewska H, Urbańska M, Chmielewska A, Weizman Z, Shamir R . Meta-analysis: Lactobacillus reuteri strain DSM 17938 (and the original strain ATCC 55730) for treating acute gastroenteritis in children. Benef Microbes. 2014;5(3):285-93.
  5. Schnadower D, Finkelstein Y, Freedman SB. Ondansetron and probiotics in the management of pediatric acute gastroenteritis in developed countries. Curr Opin Gastroenterol. 2015;31(1):1-6.
  6. Lehert P, Chéron G, Calatayud GA, Cézard JP, Castrellón PG, Garcia JM, Santos M, Savitha MR. Racecadotril for childhood gastroenteritis: an individual patient data meta-analysis. Dig Liver Dis. 2011;43(9):707-13.
  7. Szajewska H, Dziechciarz P, Mrukowicz  J. Meta-analysis: Smectite in the treatment of acute infectious diarrhoea in children. Aliment Pharmacol Ther. 2006;23(2):217-27.
  8. Whyte LA, Al-Araji RA, McLoughlin LM. Guidelines for the management of acute gastroenteritis in children in Europe. Arch Dis Child Educ Pract Ed. 2016;100(6):308-12.

 

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Klinika dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN Praha



Štítky
Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#