Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Klíšťová encefalitida: Novinky
Videa
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Pozdní následky Lymeské borreliózy

Specializace: infekční lékařství
Téma: Klíšťová encefalitida

Vydáno: 27.8.2007

Pozdní následky Lymeské borreliózy

Vzhledem k postižení řady orgánů a diagnostickým nesnázím u některých forem Lymeské borreliózy (LB) je nutné tomuto onemocnění věnovat náležitou pozornost. Péče o pacienty vyžaduje komplexní mezioborový přístup. Je nezbytný i s ohledem na tendence LB k progresi a přechodu do chronicity. Počet hlášených onemocnění na území ČR se pohybuje v posledních letech mezi 3 a 4 tisíci případů.

Pozdní diseminace LB je kromě zánětlivých změn vyvolaných samotnou bakterií doprovázena změnami imunopatologickými. Postižena je nejvíce kůže (65 % případů), muskuloskeletální systém (17 %), nervový systém (14 %). Ostatní postižení jsou daleko méně častá (kardiální 0,3 %).

Pozdní forma LB se klinicky manifestuje několika způsoby:

Kožní projevy tohoto onemocnění představuje acrodermatitis chronica atroficans (ACA). Může se rozvinout na končetinách, trupu nebo na obličeji s odstupem měsíců, někdy i let. Chronický zánět vede k atrofii kůže i podkoží. V počátcích se choroba projevuje červenými plochami s napjatou kůží, v dalším průběhu postižená místa atrofují, kůže se stává téměř průhlednou, lesklou, suchou. V diferenciální diagnostice je nutné odlišit kožní změny při chronické žilní insuficienci.

Borreliová artritida se projevuje v začátku jako intermitentní oligoartritida, která může přejít do chronické recidivující monoartritidy. Postihuje nejčastěji koleno (70-90 %), kotník, loket. Klouby jsou zduřelé, bolí, jsou zarudlé, bývá přítomen výpotek a je porušena funkce. Asi u 10 % pacientů se vyvíjí chronická erozivní artritida. Tyto změny pak mohou připomínat revmatoidní artritidu. Výjimečně se objevuje také septická artritida, zejména v endemických oblastech. Pozornost si zaslouží i syndrom po LB, kdy se kromě artralgií objevují i myalgie, únava, poruchy spánku a bolesti hlavy.

Neuroborrelióza se v pozdní fázi onemocnění projevuje jako víceložiskové postižení nervového systému pod obrazem diseminované encefalitidy. V diferenciální diagnostice lze uvažovat o metabolicky podmíněných poruchách nebo roztroušené skleróze. Projevy chronického postižení mozku zahrnují organický psychosyndrom, parézy, postižení hlavových nervů, dysartrie, ataxie. Přidávají se poruchy kognitivních a paměťových funkcí.

Kardiální projevy nejčastěji spočívají v poruchách srdečního rytmu při borreliové myokarditidě nebo perikarditidě.

Lymeská borrelióza je velmi záludná a v první fázi onemocnění často obtížně odhalitelná choroba. Znalost projevů pozdních následků nemoci umožňuje dodatečně alespoň z klinického obrazu pojmout podezření, že se o tuto nemoc jedná.

(nes)

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Imunogenita vakcín

Imunogenita vakcín proti klíšťové encefalitidě je hodnocena nejčastěji pomocí míry sérokonverze. Ta je definována jako nárůst séroprotektivních protilátek specifických vůči TBE nad určitou mez, při které je jedinec odolný vůči nákaze TBE.

Možné vedlejší účinky očkování

Oba typy komerčně dostupných vakcín jsou připraveny formaldehydovou inaktivací kultur virů klíšťové encefalitidy (kmen Neudörfl v případě FSME-IMMUN a kmen K-23 u vakcín typu Encepur®) pomnožených na kuřecích embryonálních buňkách.

Kdy je nejlepší očkovat

Aktivita klíšťat začíná počátkem měsíce března a dubna, kdy teplota půdy stoupne na 5–7 stupňů Celsia, a končí poklesem teplot pod tyto hodnoty v měsíci listopadu a prosinci.



Všechny novinky