Karcinom prostaty je onemocnění s celosvětově rostoucím počtem nově zachycených případů. Podle statistických údajů je nejčastějším nádorovým onemocněním mužů v rozvinutých zemích a po karcinomu plic druhou nejčastější příčinou úmrtí z onkologických důvodů. Analýza německých lékařů zhodnotila změny v prognostických a terapeutických parametrech karcinomu prostaty v letech 1990−2010.
Karcinom prostaty je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním mužské části populace nejenom v České republice, ale také například ve Spojených státech amerických či Německu. Podle údajů Národního onkologického registru z roku 2013 činila incidence karcinomů prostaty v ČR 132,63 případu na 100 000 mužů a mortalita 28,52 případu na 100 000 mužů. V absolutních číslech to znamená, že v roce 2013 byl karcinom prostaty diagnostikován u 6 846 mužů, přičemž 1 472 na něj zemřelo.
Analýza publikovaná německými lékaři se zaměřila na hodnocení změn v prognostických a terapeutických parametrech u karcinomu prostaty v průběhu 20 let v oblasti Bavorska.
Pro potřeby analýzy byl použit Mnichovský onkologický registr zahrnující spádovou oblast severního a části jižního Bavorska, která v roce 2007 čítala 4,6 milionu obyvatel. Do studie bylo zahrnuto celkem 38 861 pacientů s karcinomem prostaty jako prvním diagnostikovaným maligním onemocněním. Analýza přežití byla hodnocena pouze u jedinců aktivně se účastnících follow-up, tedy u 36 530 pacientů. Cílem analýzy bylo zhodnocení změn v parametrech incidence, věku při diagnóze, stagingu, gradingu, hladiny prostatického specifického antigenu (PSA), iniciální terapie a celkového přežití.
Incidence karcinomu prostaty přepočtená na evropský standard (ASR-E) a světový standard (ASR-W) činila 55,2, respektive 35,9 na 100 000 mužů v letech 1990−1992. V průběhu let došlo k prudkému vzestupu incidence karcinomu prostaty a v období 2008−2010 tak incidence činila 78,6 (ASR-E), respektive 53,8 (ASR-W) případu na 100 000 mužů. Věkové rozložení naproti tomu zůstává po dvě dekády stabilní. Medián věku činí 69 let, přičemž 25. percentil představuje 64 let a 75. percentil 75 let věku.
Příznivý trend je patrný v případě stagingu iniciálního onemocnění. Podíl T1 tumorů vzrostl ze 14 % v roce 2001 na 32 % v roce 2010. Podíl tumorů diagnostikovaných jako T2 vzrostl z 25 % v roce 1992 na 61 % v roce 1998. Podíl T3 tumorů poklesl z 50 % v roce 1992 na 15 % v roce 2006 a následně mírně stoupl na 22 % v roce 2010. V kontrastu s tím podíl T4 tumorů poklesl z 12 % v roce 1990 na 2 % v roce 2010.
Distribuce hodnot prostatického specifického antigenu (PSA) byla měřena od roku 1994. Hladina PSA < 4 ng/ml zůstává stabilně naměřena u 11−15 % pacientů. Podíl hladiny PSA v rozmezí 4−10 ng/ml však stoupl z 29 na 52 %. Podíl hladiny PSA v rozmezí 10−20 ng/ml a > 20 ng/ml v průběhu let shodně poklesl ze 30 na 20 %.
Opačný trend je naopak pozorován v případě Gleasonova skóre. Podíl skóre 2−4 na celkovém počtu případů poklesl z 10 na 1 % a podíl skóre 5−6 ze 46 na 32 %. Naopak počet případů s Gleasonovým skóre 7 stoupl ze 21 na 43 %. Nejméně příznivé případy s Gleasonovým skóre 8−10 fluktuují kolem 22 %.
Dominantní iniciální terapeutickou metodou se stává radikální prostatektomie, jejíž podíl stoupl v průběhu dvou dekád ze 20 na 50 %. Naopak u využití hormonální terapie v 1. linii léčby došlo k prudkému poklesu z 55 % v roce 1990 na 17 % v roce 2010. Transuretrální resekce prostaty a radioterapie zaznamenávají mírný vzestup až na 10 % v roce 2010.
Pozitivní trend je pozorován i v případě celkového přežití (overall survival [OS]) a relativního přežití (relative survival [RS]). V letech 1990−1994 činilo celkové přežití 72 % v intervalu 5 let a 50,9 % v intervalu 10 let. V letech 2005−2010 činilo celkové přežití po dobu 5 let 80,7 %. V letech 1990−1994 činilo relativní přežití 92,5 % v intervalu 5 let a 84,9 % v intervalu 10 let. V letech 2005−2010 činilo relativní přežití po dobu 5 let 94,7 %.
V průběhu let 1990−2010 došlo k výrazné změně v prognostických a terapeutických parametrech karcinomu prostaty. Na jedné straně byl zaznamenán prudký vzestup incidence, na druhé straně je nemoc diagnostikována v časnějších stadiích. Využití PSA v rámci screeningu karcinomu prostaty a moderních léčebných modalit přispívá ke zvýšení celkového i relativního přežití.
(holi)
Zdroj: Dörr M., Hölzel D., Schubert-Fritschle G. et al. Changes in prognostic and therapeutic parameters in prostate cancer from an epidemiological view over 20 years. Oncol Res Treat 2015; 38 (1−2): 8−14; doi: 10.1159/000371717.
