Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Inkontinence: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Inkontinence ve stáří a možnosti její prevence

Specializace: praktické lékařství pro dospělé urologie
Téma: Inkontinence

Vydáno: 4.1.2018

Inkontinence ve stáří a možnosti její prevence

Inkontinence moči se týká všech věkových skupin, ale její výskyt ve stáří se zvyšuje. Vzhledem ke stárnutí populace se tedy stává stále častějším problémem, který s sebou kromě zdravotních komplikací nese i jisté společenské stigma, jež pacientům často brání včas vyhledat pomoc. Prevence a aktivní nabízení pomoci by měly být běžnou součástí lékařské praxe.

Prevalence a definice problému

Zjistit skutečný výskyt inkontinence moči je obtížné, protože mnoho pacientů s těmito obtížemi nevyhledá lékařskou pomoc. Z dostupných údajů vyplývá, že postihuje přibližně 670 tisíc obyvatel České republiky. Z tohoto počtu tvoří 510 tisíc ženy. Její prevalence stoupá s věkem, ve věkové skupině > 65 let se vyskytuje přibližně v rozmezí 15–35 %, s vyšší prevalencí u žen. U osob žijících v ústavní péči stoupá tento podíl až na 50 % (u osob starších 65 let se v tomto případě hovoří až o 65 %). Močová inkontinence však není jen problémem stáří, 10–30 % žen trpících tímto symptomem je ve věku mezi 15 a 64 lety. U žen se výskyt inkontinence pojí mimo jiné s prodělanými těhotenstvími a porody. Ačkoliv inkontinence všeobecně postihuje častěji ženy, se zvyšujícím se věkem dochází k nárůstu výskytu inkontinence i v mužské populaci. Kolem 80. roku věku je prevalence u obou pohlaví přibližně stejná a dosahuje asi 35–46 %.

Mezinárodní společnost pro kontinenci (ICS – The International Continence Society) definuje inkontinenci moči jako jakýkoliv nechtěný, vůlí neovladatelný a objektivně prokazatelný únik moči, který představuje sociální a hygienický problém. Pro pacienty je tento stav často spojen s pocity studu a obavami ze společenské dehonestace. Komplikaci představuje jak samotný únik moči, tak i zápach s tímto problémem často spojený. U mnoha takto postižených osob vede k omezování aktivit mimo domov i k omezování kontaktu s okolím. Což může dále prohlubovat zdravotní potíže i upadání mentálních funkcí jedince. 

Rizikové faktory a příčiny

Na vzniku a rozvoji močové inkontinence se podílí řada rizikových faktorů, které lze rozdělit na:

  • ovlivnitelné, kterými jsou např. nadváha a obezita, nadměrná fyzická aktivita (mj. gymnastika, kulturistika, basketbal a bojové sporty), těžká fyzická práce, dehydratace, obstipace, složení přijímaných tekutin (kofein, nápoje sycené oxidem uhličitým), špatná životospráva, kouření a jiné;
  • neovlivnitelné, mezi něž lze zařadit genetickou predispozici, věk (> 80 let), pohlaví, polymorbiditu, poruchy mobility, onemocnění dolních močových cest, metabolické poruchy, vliv některých lékových skupin a jiné.

Zpravidla v patogenezi inkontinence hraje roli multifaktoriální komplex příčin, které se vzájemně ovlivňují a potencují.

Prevence inkontinence ve stáří

Včasným preventivním opatřením se dá nejen předejít samotnému vzniku močové inkontinence, ale také zabránit rozvoji komplikací a následků doprovázejících onemocnění.

Primární prevence

Jejím účelem je zabránit vzniku onemocnění. Mezi její hlavní zásady patří:

  • příjem dostatečného množství tekutin,
  • dietní návyky – příjem zvýšeného množství vlákniny,
  • neustálá fyzická aktivita,
  • vhodné hygienické a toaletní návyky (pravidelné vyprazdňování),
  • dodržování zdravého životního stylu,
  • včasná terapie a kompenzace akutních i chronických onemocnění,
  • pravidelné návštěvy u praktického lékaře a také návštěvy specialistů v oborech urologie či gynekologie.

Sekundární prevence

Cílem je včasné rozpoznání (odhalení) onemocnění a zamezení rozvoje (omezením rizikových faktorů) nemoci. Mezi její hlavní zásady patří:

  • nácvik močení a trénink močového měchýře (bladder training) – nácvik správné mikce a dostatečných rozestupů mezi močením,
  • omezení rizikových faktorů,
  • úprava prostředí – úpravy obytného prostoru nemocného,
  • behaviorální postupy,
  • farmakoterapie.

Terciární a kvartérní prevence

Cílem je zabránění progrese onemocnění a vzniku komplikací. V oblasti močové inkontinence se jedná především o dodržování léčebných postupů, rehabilitační terapii a edukační činnost. Snižuje utrpení, bolest a snaží se zabránit vzniku dalších komplikací spojených s nemocí. Podporuje nastavenou terapii a zmírňuje projevy disability (znemožnění fyzických, psychických a sociálních činností z důvodu onemocnění). Důležitou součástí této prevence je citlivý přístup, motivace pacienta, poskytnutí relevantních informací a nabídka možností řešení stavu (například doporučení vhodných inkontinenčních pomůcek, nastavení hygienického režimu).

Závěr

Podíl pacientů s inkontinencí moči bude pravděpodobně vzhledem ke stárnutí populace dále narůstat. Proto je nezbytné na tuto problematiku myslet, podílet se na destigmatizaci tohoto problému, aby se pacienti nebáli vyhledat pomoc včas, a také je třeba zvyšovat povědomí o prevenci mezi laickou i odbornou veřejností.

(norg)

Zdroje:
1. Drábková P. Prevence močové inkontinence ve stáří. Urologie pro praxi 2015; 16 (3): 127–129.
2. Dajčarová V. Inkontinence ve stáří. Diplomová práce. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2008.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 2x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 



Všechny novinky