Přihlášení
Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.
Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.
Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.
Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.
Zahraniční obsah |
|||
Vydáno: 15.11.2009
Při šití malých ranek se většinou ihned po sutuře kůže používá sterilní krytí a dbá se na to, aby se prvních několik dní do rány nedostaly žádné nečistoty a voda. Nový výzkum australských lékařů ale ukázal, že krytí automaticky nesnižuje riziko vzniku infekce. Jejich práce vyšla v odborném medicínském časopise BMJ.
V Queenslandu, teritoriu na severu Austrálie, totiž panuje téměř tropické počasí s vysokou teplotou a vlhkostí vzduchu, a proto se krytí malých ran jeví jako velice nepraktické. Studie byla provedena jako prospektivní a randomizovaně kontrolovaná a měla prozradit, zda se bude lišit výskyt infekčních komplikací u „suchých“ a „mokrých“ ran.
Jak studie prokázala, u pacientů s nekrytou ránou nedošlo k většímu výskytu infekčních komplikací než u skupiny pacientů s krytou ránou. To dokazuje, že malá kožní poranění mohou být už v prvních 48 hodinách po sutuře vystavena vlhku a vodě, aniž by to zvýšilo výskyt infekce.
(kam)
Zdroj: Heal C. et al.: Can sutures get wet? Prospective randomised controlled trial of wound management in general practice, BMJ. 2006 May 6; 332 (7549): 1053–6. Epub 2006 Apr 24.
Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus v chronických ranách
Mikroflóra chronických ran zahrnuje mnoho různých bakteriálních druhů. Například v bércovém vředu bývá zjištěn S. aureus (v 93,5 % všech vředů), Enterococcus faecalis (71,7 %), P. aeruginosa (52,2 %), koagulázanegativní stafylokoky (45,7 %), Proteus (41,3 %) a anaerobní bakterie (39,1 %).
Antimikrobiální obvazy s obsahem stříbra a také obvazy impregnované včelím medem se někdy stávají alternativou k běžným obvazům používaným k ošetřování bércových vředů. Přesto je k dispozici jen velmi málo informací, o které bychom se mohli opřít při posuzování účinnosti.
Patogeneze vzniku keloidní jizvy
S nadměrně zbujelou – keloidní – jizvou se někdy setkáváme po chirurgických zákrocích, rovněž však vzniká jako následek zákroku estetického (tetování, piercing) nebo prostého škrábnutí či bodnutí hmyzem.
KONTAKT | INZERCE | O PROJEKTU
© 2008-2018
MeDitorial | ISSN 1803-6597 | Aktualizace: 24.4.2018
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení.