Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Hojení ran: Kazuistiky
Standardy péče
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Vliv vysoké vlhkosti na hojení ran

Specializace: dětská chirurgie chirurgie všeobecná interní lékařství praktické lékařství pro dospělé
Téma: Hojení ran

Vydáno: 15.11.2009

Vliv vysoké vlhkosti na hojení ran

Při šití malých ranek se většinou ihned po sutuře kůže používá sterilní krytí a dbá se na to, aby se prvních několik dní do rány nedostaly žádné nečistoty a voda. Nový výzkum australských lékařů ale ukázal, že krytí automaticky nesnižuje riziko vzniku infekce. Jejich práce vyšla v odborném medicínském časopise BMJ.

Tradiční cesta

U drobných chirurgických sutur se traduje, že k prvnímu kontaktu s vlhkým prostředím (sprcha apod.) by mělo dojít až několik dní po sutuře (3.–5. den). Přesto se už dříve objevily studie, které naznačily, že by nekrytí těchto drobných ranek riziko infekce zvyšovat nemuselo. Australští lékaři se proto rozhodli tyto domněnky buď potvrdit, nebo naopak vyvrátit.

Design studie

Cílem studie lékařů z Univerzity Jamese Cooka v australském Queenslandu bylo porovnat chování rány v prvních 48 hodinách po drobné kožní excizi při krytí rány a při jejím vystavení vlhku.

V Queenslandu, teritoriu na severu Austrálie, totiž panuje téměř tropické počasí s vysokou teplotou a vlhkostí vzduchu, a proto se krytí malých ran jeví jako velice nepraktické. Studie byla provedena jako prospektivní a randomizovaně kontrolovaná a měla prozradit, zda se bude lišit výskyt infekčních komplikací u „suchých“ a „mokrých“ ran.

S obvazem, nebo bez něj?

Studie se zúčastnilo celkem 857 pacientů po drobné kožní excizi. Byli náhodně rozděleni do dvou skupin, přičemž první, s celkově 442 pacienty, měla rány kryté a držené v suchu, zatímco druhé skupině se 415 pacienty bylo sterilní krytí odstraněno a rána byla držena ve vlhku. Výsledky byly překvapivé.

Jak studie prokázala, u pacientů s nekrytou ránou nedošlo k většímu výskytu infekčních komplikací než u skupiny pacientů s krytou ránou. To dokazuje, že malá kožní poranění mohou být už v prvních 48 hodinách po sutuře vystavena vlhku a vodě, aniž by to zvýšilo výskyt infekce.

(kam)

Zdroj: Heal C. et al.: Can sutures get wet? Prospective randomised controlled trial of wound management in general practice, BMJ. 2006 May 6; 332 (7549): 1053–6. Epub 2006 Apr 24.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus v chronických ranách

Mikroflóra chronických ran zahrnuje mnoho různých bakteriálních druhů. Například v bércovém vředu bývá zjištěn S. aureus (v 93,5 % všech vředů), Enterococcus faecalis (71,7 %), P. aeruginosa (52,2 %), koagulázanegativní stafylokoky (45,7 %), Proteus (41,3 %) a anaerobní bakterie (39,1 %).

Klinické studie neprokázaly vyšší účinnost obvazů s obsahem stříbra nebo medu při hojení bércových vředů

Antimikrobiální obvazy s obsahem stříbra a také obvazy impregnované včelím medem se někdy stávají alternativou k běžným obvazům používaným k ošetřování bércových vředů. Přesto je k dispozici jen velmi málo informací, o které bychom se mohli opřít při posuzování účinnosti.

Patogeneze vzniku keloidní jizvy

S nadměrně zbujelou – keloidní – jizvou se někdy setkáváme po chirurgických zákrocích, rovněž však vzniká jako následek zákroku estetického (tetování, piercing) nebo prostého škrábnutí či bodnutí hmyzem.



Všechny novinky