Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Hojení ran: Kazuistiky
Standardy péče
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Rizikové faktory a terapie chronických bércových vředů trvajících déle než 6 měsíců

Specializace: dětská chirurgie chirurgie všeobecná interní lékařství praktické lékařství pro dospělé
Téma: Hojení ran

Vydáno: 3.2.2013

Rizikové faktory a terapie chronických bércových vředů trvajících déle než 6 měsíců

Terapie chronických bércových vředů u diabetiků je pro ošetřující lékaře i chirurgy stále velkou výzvou. Rizikovými faktory, klinickými příznaky a v neposlední řadě také výsledky terapie chronických bércových vředů trvajících déle než 6 měsíců se zabývali autoři nedávno publikované studie.

Zmiňované prospektivní studie se účastnilo celkem 108 pacientů s chronickými bércovými vředy trvajícími déle než 6 měsíců. V rámci studie byla zaznamenána jak demografická data, tak i údaje týkající se projevů vředů, přidružených komorbidit i výsledků léčby. Popis vředů zahrnoval velikost, hloubku, citlivost, prokrvení a přítomnosti infekce. K hodnoceným komorbiditám patřilo postižení očí a onemocnění srdce a ledvin. Všichni pacienti obdrželi nevyhnutelnou lokální terapii rány s ostrým debridementem jakékoliv nekrotické či infikované tkáně a vhodný výběr a úpravu obuvi.

Průměrný věk účastníků studie byl 56 (SD +9) let s poměrem mužů k ženám 3:3,3. Průměrná délka doby trvání vředů byla 18 měsíců (rozmezí 6–84 měsíců). Hojení vředů pak bylo signifikantně spojeno s odlehčením končetiny, a to zejména při použití kontaktní fixace. Nehojení ulcerací bylo zase signifikantně spojeno s trváním chronického bércového vředu delším než 12 měsíců (p = 0,002), kouřením (p = 0,000), špatnou kontrolou glykémie (hodnoceno na základě zvýšené hodnoty glykovaného hemoglobinu HbA1c > 7 %), větším rozsahem ulcerace (8 + 4 cm), větší hloubkou defektu (p < 0,001), přítomností hypertrofie kůže (p < 0,000), zhoršeným prokrvením končetin (p = 0,001), zhoršenou citlivostí (p = 0,002), neuroischemií (p = 0,002) a Charcotovou neuroartropatií (p = 0,017).

Tato zjištění dokladují, že k rizikovým faktorům spojeným s chronickými diabetickými bércovými vředy trvajícími déle než 6 měsíců patří vředy o větší velikosti a hloubce, s hypertrofií kůže a neuroischemií, s pozitivní anamnézou kouření a hodnotou HbA1c > 7%. Efektivní metodou v terapii chronických bércových vředů je pak odlehčení končetiny, zejména s použitím kontaktní fixace.

(mik)

Zdroj: Musa H. G., Ahmed M. E. Associated risk factors and management of chronic diabetic foot ulcers exceeding 6 months' duration. Diabet Foot Ankle 2012; 3; doi: 10.3402/dfa.v3i0.18980.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Vliv hyperbarické oxygenoterapie na hodnoty krevního tlaku u pacientů s chronickými ranami

Je dobře známo, že již jedna procedura hyperbarické oxygenoterapie (HBO2T) ovlivňuje parasympatický nervový systém a vede ke zvýšení produkce reaktivních forem kyslíku. Není nicméně známo, nakolik může léčba touto metodou, čítající 20 až 40 sezení, ovlivňovat krevní tlak (TK).

Prevence a léčba keloidních jizev

Keloidní jizva vzniká patologickým hojením rány se zvýšenou tvorbou kolagenu, zejm. typu I a III. Jizva roste ve všech směrech, vystupuje nad povrch a je více prokrvená. Přesný mechanismus vzniku není stále objasněn.

Léčba chronického bércového vředu venózní etiologie

Bércový vřed – ulcus cruris venosum – se řadí mezi recidivující chronické otevřené rány. Jedná se o tkáňovou ztrátu kůže na bérci či noze. Prevalence se pohybuje kolem 1 % evropské a americké populace. Rizikové faktory vzniku jsou vyšší věk, obezita, předchozí poranění dolních končetin (DKK), hluboká žilní trombóza a záněty žil.



Všechny novinky