Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Hojení ran: Kazuistiky
Standardy péče
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Neuropatie výrazně zpomaluje proces hojení u povrchových ran

Specializace: dětská chirurgie chirurgie všeobecná interní lékařství praktické lékařství pro dospělé
Téma: Hojení ran

Vydáno: 18.3.2014

Neuropatie výrazně zpomaluje proces hojení u povrchových ran

Studie publikovaná v časopise PLoS One se věnuje neuropatii krátkých vláken. Tento typ neuropatie je běžný u pacientů s diabetem. Následkem bývá neurogenní zánět a výrazné zpomalení procesu hojení všech defektů. Princip, kterým k uvedenému dochází, však není ani v dnešní době zcela pochopen.

Pro vytvoření lidského modelu vědci vybrali 25 zdravých jedinců. Po dobu 48 hodin jim byly na kontralaterální strany stehen aplikovány 2 různé obklady. První obsahoval kapsaicinovou mast a druhý placebo. Zúčastnění následně podstoupili kvantitativní senzorické testování, laserovou dopplerovskou flowmetrii a kvantitativní test sudomotor axon reflex.

První a čtrnáctý den po sejmutí obkladu vytvořili vědci pomocí biopsie každému testovanému 2 typy ran v obou sledovaných plochách (povrchová ranka – hloubka 1,2 mm – a hluboká ranka – hloubka více než 3 mm). Výše uvedené testy se opakovaly po 7, 14, 21 a 28 dnech. Hojení defektů sledovali vědci fotograficky (využitím digitálního zařízení s vysokým rozlišením) až do úplného vyhojení. Denzita intraepidermálních nervových vláken a potních žláz byla měřena u každé punkce zvlášť.

Mělké rány v kapsaicinové oblasti se hojily signifikantně pomaleji nežli v placebové ploše, a to první (P < 0,001) i čtrnáctý den pokusu (P < 0,001). Naproti tomu u reparace hlubokých defektů nebyl zaznamenán významnější rozdíl mezi pokusnými plochami. Pokles denzity nervových vláken potvrdili vědci pouze v kapsaicinové oblasti  (P < 0,01).

Závěry jsou jasné. Topická aplikace kapsaicinu způsobila rozvoj neuropatie krátkých vláken. Ta významně zpomalila rychlost hojení povrchových ran. U hlubokých defektů byla retardace naopak vyloučena. Nově vytvořený humánní model zajisté najde široké uplatnění ve studiích zaměřených na hojení defektů u pacientů s neuropatií.

(msd)

Zdroj: Ben M. W. Illigens et al. A Human Model of Small Fiber Neuropathy to Study Wound Healing. PLoS One. 2013; 8 (1): e54760. Publikováno online dne 31. 1. 2013.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 7x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Zpracované štěpy lidské amniové a choriové tkáně můžou pomoci při hojení ran

Zpracovaný dehydratovaný štěp lidské amniové/choriové tkáně si zachovává biologické vlastnosti potřebné pro ovlivnění 4 základních procesů probíhajících při hojení ran: proliferace buněk, zánětu, aktivity metaloproteinázy a přísunu progenitorových buněk.

Nový Index hojení ran ukáže pravděpodobnost zhojení rány

V USA byl na základě analýzy téměř 51 000 případů vyvinut index pro určení pravděpodobnosti zhojení rány, tzv. index hojení ran (Wound Healing Index), který vychází z charakteristik rány i průvodních chorob a stavu pacienta.

Kmenové buňky odvozené z tukové tkáně a hojení ran

Buněčné technologie jsou studovány především pro aplikaci v regenerativní medicíně, a to hlavně pro kosti, ligamenta a kůži. V americké studii byla věnována pozornost kmenovým buňkám odvozeným z tukové tkáně (ASCs – adipose-derived stem cells) a jejich možnému použití pro tvorbu buněčných štěpů (cell sheet) a jejich následnému využití při hojení ran.



Všechny novinky