Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Hojení ran: Kazuistiky
Standardy péče
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Léčba chronických žilních vředů rostlinnou biomembránou ve srovnání s kolagenázou

Specializace: dětská chirurgie chirurgie všeobecná interní lékařství praktické lékařství pro dospělé
Téma: Hojení ran

Vydáno: 1.7.2012

Léčba chronických žilních vředů rostlinnou biomembránou ve srovnání s kolagenázou

Mezi rozličnými možnostmi léčby vředů nohou se objevuje léčba rostlinnou biomembránou (VBM) z kaučovníku Hevea brasiliensis. Výzkumy na psech prokázaly, že jde o účinný induktor hojení sliznice jícnu s výraznou podporou vaskularizace (neoangiogeneze), epitelizace, novotvorby žlázek submukózy a svalových vláken.

Od patnáctého dne léčby VBM se objevují známky granulace potvrzené klinicky i histologicky spolu s výraznou úlevou od bolesti. Skutečný mechanismus účinku VBM není dosud znám, ovšem účast v různých fázích hojení vředů již byla prokázána, například podíl na odstraňování nekrotické tkáně, proliferace granulační tkáně a reepitelizace, zejména u chronických vředů diabetických pacientů s vysokým krevním tlakem či mikroangiopatii.

Metody:

Náhodně bylo vybráno 14 pacientů pro léčbu VBM a 7 pro léčbu kolagenázou (Fibrase), ti představovali kontrolní skupinu. Kontrolní skupině byl aplikován fibrinolisin spolu s chloramfenikolem každý den a druhé skupině byla biomembrána aplikována každý druhý den. Všichni selektovaní pacienti měli žilní vředy po dobu delší než dva měsíce a byli diagnostikováni podle klinických příznaků: varikózní žíly, hyperpigmentace, lipodermatoskleróza, známky ekzému či pruritu. Pacienti byli sledováni a hojení rány bylo dokumentováno fotograficky po 120 dní, první a třicátý den byla provedena biopsie pro histologickou kontrolu.

Výsledky:

Rostlinná biomembrána byla v třicátém dni lepší než kontrolní skupina, zvláště v podpoře hojení vředů a v zánětlivé fázi, což bylo potvrzeno hojnou exsudací a odloučením nekrotické tkáně. Byla zde větší tendence k angiogenezi a následné reepitelizaci s nejvyšším indexem hojení v devadesátém a stodvacátém dni.

Závěr:

Klinická i histopatologická zjištění naznačují, že rostlinná biomembrána působila jako faktor indukující hojení rány, nejvíce v zánětlivé fázi, s výraznou exsudací podporující proměnu mikroprostředí chronického žilního vředu, stejně jako angiogenezi s následnou reepitalizací lépe než konvenční léčba kolagenázou.

(dak)

Zdroj: Frade M. A. C., Assis R. V. C., Coutinho-Netto J., Andrade T. A. M., Foss N. T. The vegetal biomembrane in the healing of chronic venous ulcers. An Bras Dermatol. 2012; 87 (1): 45–51.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Vliv diabetu mellitu na hojení kosti u osteointegrovaného dentálního implantátu

Studie se zaměřila na zhodnocení vlivu diabetu mellitu (zkratka DM) a jeho léčby inzulinem na kostní hojení u osteointegrovaného dentálního implantátu u krys. Celkem 80 krysám byl zaveden titanový implantát. Po 60denní periodě hojení byly krysy rozděleny do 4 skupin po 20 zvířatech.

Efekt vysokonapěťové pulzní stimulace u léčby dekubitů potvrzen

Dekubity vznikají na základě dlouhodobého tlaku na tkáň mezi kostním výčnělkem a podkladem. Dochází k okluzi kapilár a ischemii tkáně. Proleženiny jsou častým problém zejména u starších pacientů a pacientů upoutaných na invalidní vozík či lůžko.

Srovnání mezi topickým užitím medu a mafenidacetátu v léčbě popálenin

V íránské studii bylo provedeno histologické i klinické porovnání čerstvých středně hlubokých popálenin ošetřených medem a mafenidacetátem ve dvou skupinách po padesáti náhodně vybraných pacientech. Ve skupině léčené medem se u 84 % vytvořila dostatečná epitalizace do sedmého dne a u 100 % do 21. dne.



Všechny novinky