Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Diabetes: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
 

Inhibitory DPP4 při chronickém onemocnění ledvin a jejich potenciál chránit před diabetickou nefropatií

Specializace: diabetologie
Téma: Diabetes

Vydáno: 14.11.2017

Inhibitory DPP4 při chronickém onemocnění ledvin a jejich potenciál chránit před diabetickou nefropatií

Preklinická i klinická pozorování naznačují, že inhibitory dipeptidyl peptidázy 4 (DPP4) by mohly kromě účinné a bezpečné kontroly glykémie přinášet pacientům i další užitek.

Hrozba diabetické nefropatie

Diabetes mellitus 2. typu je spojen s vysokým rizikem onemocnění ledvin. Až 40 % diabetiků 2. typu trpí chronickým onemocněním ledvin (CKD), z toho 20 % má CKD stadia 3 či vyššího. I přes usilovné pátrání po nefroprotektivních látkách, které by umožnily předcházet diabetické nefropatii nebo ji léčit, zatím zůstávají jediným pilířem této léčby inhibitory systému renin-angiotenzin-aldosteron. Slibné výsledky ovšem vykazují i některá perorální antidiabetika, včetně inhibitorů DPP4.

Účinek a užívání při CKD

Inhibicí enzymu zodpovědného za degradaci inkretinů dosahují inhibitory DPP4 dobré kontroly lačné i postprandiální glykémie při minimálním riziku vzniku hypoglykémií. Tyto látky jsou efektivní a dobře tolerovanou léčebnou možností pro diabetiky 2. typu jak se zdravými ledvinami, tak s jakýmkoliv stupněm CKD. V případě jejich podávání při CKD se doporučuje redukce dávky odpovídající stupni postižení ledvin u všech molekul s výjimkou linagliptinu, který se ledvinami vylučuje jen minimálně. U diabetiků s těžkým poškozením ledvin pak zůstávají, s výjimkou inzulinu, inhibitory DPP4 jedinou možností ovlivnění cukrovky. Linagliptin je jediným perorálním antidiabetikem, které lze použít dokonce i u dialyzovaných pacientů.

Jejich potenciální další přínos spočívající v prevenci a/nebo léčbě diabetické nefropatie již naznačila řada předběžných pozorování. V současné době probíhají rozsáhlé prospektivní studie. Při léčbě inhibitory DPP4 je soustavně pozorována stagnace či zlepšování hodnot albuminurie ukazující na jejich protektivní efekt na ledviny. Tato vlastnost se zdá být nezávislá na míře snižování glykémie. Dostupná data prozatím hovoří zejména o linagliptinu a saxagliptinu, ale ucelenost dat naznačuje, že by se mohlo jednat o class effect celé skupiny inhibitorů DPP4.

Slibné tendence čekající na ověření

Kromě účinné kontroly glykémie by inhibitory DPP4 mohly poskytovat pacientům „bonus“ ve formě přímé ochrany před diabetickou nefropatií. Mohly by se tak stát doplňkem současných terapeutických strategií směřujících k zachování renálních funkcí při diabetu 2. typu. Jedná se o velmi slibné závěry, přesto je třeba k nim prozatím přistupovat s opatrností a vyčkat na potvrzení většími, právě probíhajícími studiemi.

(luko)

Zdroje:
1. Penno G., Garofolo M., Del Prato S. Dipeptidyl peptidase-4 inhibition in chronic kidney disease and potential for protection against diabetes-related renal injury. Nutr Metab Cardiovasc Dis 2016 May; 26 (5): 361–373, doi: 10.1016/j.numecd.2016.01.001.
2. Szabó M. Inhibitory dipeptidyl peptidázy 4. Interní medicína 2013; 15 (2): 49–50.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Ovlivnění kardiovaskulární mortality perorálními antidiabetiky

UKPDS (The UK Prospective Diabetes Study) byla první velkou studií u diabetiků 2. typu, která doložila pozitivní vliv intenzivnější terapie diabetu (v porovnání s léčbou méně intenzivní) z hlediska rozvoje chronických cévních komplikací diabetu. V základní části studie UKPDS nebyla prokázána redukce makrovaskulárních komplikací agresivní terapií perorálními antidiabetiky. Jak ovšem připomíná docent Martin Prázný ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, demonstrovala především vysoce významný efekt dobré kompenzace diabetu v prevenci mikrovaskulárních změn a později v dlouhodobém měřítku i pozitivní vliv na makrovaskulární komplikace.

Účinnost a bezpečnost inhibitoru SGLT2 empagliflozinu v terapii diabetu

Inhibice renálního transportu glukózy vedoucí k indukci glykosurie je terapeutickým přístupem, který v posledních letech s vývojem a zkoumáním nových selektivních inhibitorů glukózových transportérů SGLT2 zaznamenal bouřlivý vývoj. Výhodou terapie glukuretiky či glifloziny je skutečnost, že léčba účinkuje bez ohledu na vyvolávající příčinu hyperglykémie, tedy bez ohledu na míru inzulinové rezistence nebo poruchy sekrece inzulinu.

Ovlivnění srdečního selhání perorálními antidiabetiky

Diabetes mellitus je vnímán především jako rizikový faktor ischemické choroby srdeční a obecně aterosklerotických komplikací. Stejně velikým problémem je však asociace mezi diabetem a srdečním selháním. Tuto hypotézu potvrzuje studie VALUE, která se primárně zaměřovala na arteriální hypertenzi. Z jejích výsledků vyplývá, že jedinci s diabetem měli větší riziko srdečního selhání v porovnání s rizikem akutního infarktu myokardu.



Všechny novinky